Čeští praktičtí lékaři své pacienty proti covidu očkovat chtějí. Stěžují si ale na byrokracii

Výzkumníci agentury Ipsos provedli mezi 27. lednem a 14. únorem průzkum formou on-line dotazníku na vzorku 303 praktických lékařů pro dospělé z celého Česka. Cílem výzkumu, který si zadala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, bylo zjistit, jak se tito lékaři staví k možnosti, že by své pacienty proti covidu-19 sami očkovali. Nutno dodat, že mnozí už tak činí a většina s tím nemá problém. Problémy jsou spíš s dodávkami vakcín. Jak do Česka, tak po Česku.

Výsledky ukázaly, že praktici se na řešení současné krizové situace chtějí aktivně podílet. Své pacienty si přeje očkovat až 99 % z nich. Celých 89 % lékařů je přitom toho názoru, že hrajeme o čas, tedy že je důležité, aby bylo co nejvíce jedinců naočkováno co nejdříve. A 84 % praktiků o očkování své pacienty dokonce aktivně informuje. „Velmi potřebnou pomoc by proto z pohledu praktických lékařů představovala oficiální edukační kampaň vedená Ministerstvem zdravotnictví ČR,“ konstatuje ředitel agentury Ipsos Jakub Malý. I v tomto ohledu se ovšem 71 % z oslovených praktických lékařů domnívá, že nejdůležitějším informačním zdrojem je pro pacienta sám praktický lékař, 70 % z nich ale zároveň za takový zdroj považuje Ministerstvo zdravotnictví.

Lékaři: Zjednodušte nám to

Jak zmiňuje Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR (SPL ČR), až polovina praktických lékařů by však preferovala určité změny, které by jejich zapojení do procesu očkování usnadnily. „Nejčastěji se jedná o zjednodušení administrativy a možnost skladování očkovacích látek v běžné lednici,“ upřesňuje doktor Šonka.

Plošná vakcinace s cílem proočkovat alespoň 60 % české populace je jedinou cestou z aktuální koronavirové pandemie.

O očkování se podle průzkumu aktivně zajímají i sami pacienti – konkrétně je to až 36 %. Nejčastěji se objevují otázky týkající se doby, kdy se u praktiků začne očkovat (68 %), kdy bude k dispozici vakcína (66 %), zda je vakcína pro tazatele vhodná a jestli má tedy smysl, aby se vůbec nechal očkovat (38 %).

Na to má odpověď Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP): „Plošná vakcinace s cílem proočkovat alespoň 60 % české populace je jedinou cestou z aktuální koronavirové pandemie. Čím dříve toho dosáhneme, tím dříve dojde k opětovnému nastartování ekonomiky i k návratu do normálního života bez lockdownů a souvisejících omezení.“ Tato slova potvrzují i praktičtí lékaři, z nichž se 89 % domnívá, že samotné dodržování hygienických opatření není dostatečnou ochranou proti onemocnění covid-19. Necelé dvě třetiny lékařů jsou navíc toho názoru, že očkování by měli podstoupit i lidé, kteří již koronavirovou nákazou prošli.

Nezanedbat péči

Zapojení ordinací praktických lékařů do procesu očkování zvyšuje úsilí vynakládané na bezodkladné využívání všech dostupných vakcín proti covidu-19 v co nejširší škále očkovacích míst. Proto je podle Jakuba Dvořáčka tak zásadní, že praktičtí lékaři chtějí v tomto směru pomoci. A ještě navíc mohou své pacienty o očkování edukovat. I přesto však Dvořáček zdůrazňuje, že je stěžejní, aby nebyla upozaďována běžná preventivní léčebná péče, kterou praktičtí lékaři svým pacientům poskytují.

„Praktický lékař by neměl být motivován k tomu, aby předřadil očkování proti covid-19 před jinou odbornou činnost, která je páteří našeho zdravotního systému a napomáhá udržení celkového dobrého zdravotního stavu populace,“ vysvětluje. Právě toho se ale někteří praktici obávají. Samotná realizace vakcinace proti covidu-19 by jim totiž zabrala průměrně devět hodin týdně, za stávajících podmínek by tak mohli naočkovat 200 až 250 pacientů. V důsledku toho by ovšem pokles času, který lékaři věnují preventivní léčebné péči, mohl za týden dosáhnout až pěti hodin.