Český ministr vnitra Jan Hamáček se snažil (nevíme, zda se ještě snaží) ze všech sil vykšeftovat, aby se schůzka pánů Bidena a Putina uskutečnila v Praze. Je přitom ale trošičku, řekněme, zmatený, což šance Česka na konání summitu značně snižuje. Takže se zdá, že akce proběhne spíš na některém z míst, které zmiňuje prestižní evropský magazín Politico.
Předně je třeba říci, že seznam možných lokalit schůzky Joe Bidena a Vladimira Putina je velmi široký. Vídeň? Reykjavík? Helsinki? Když se prezidenti USA a Ruska připravují na potenciální osobní setkání, jejich týmy zároveň řeší lokalitu. Jsou to trochu šachy o uspořádání prestižní akce, do kterých se neohrabaně prostřednictvím ministra Hamáčka zapojilo (a už zřejmě i odpojilo) i Česko. Vybraná země se totiž minimálně na 24 hodin stane centrem celosvětového dění.
Hodil by se červen
Prezident Biden uvedl, že by se setkání s Putinem mohlo konat již v červnu, jelikož v polovině června cestuje do Evropy na setkání s vůdci NATO, G7 a Evropské unie. Putin se těchto událostí nezúčastní, ale politologové tvrdí, že by se oba pánové měli potkat, když už budou kousek od sebe. Předně je potřeba vysvětlit, že setkání se zatím jen plánuje a není jisté. Úředník ruského velvyslanectví ve Washingtonu poukázal na připomínku od mluvčího Kremlu, který poznamenal, že Rusko ještě musí se setkáním formálně souhlasit.
Analytici tvrdí, že bez šance nebude ani nikdo z černých koňů z řad potenciálních pořadatelů. Jde o Reykjavík, Prahu, Lublaň a možná i ázerbájdžánské Baku.
Podle médií již některé evropské země nabídly svá výstavní města jako potenciální místa setkání. Patří mezi ně trojice zemí zvyklých na pořádání podobných událostí: Švýcarsko, Finsko a Rakousko. Tyto země jsou považovány za neutrální, což hraje velkou roli. Žádná z nich není ve vojenské alianci NATO, jejíž růst Putin považuje za hrozbu pro Rusko a jeho sféru vlivu. Američtí úředníci a analytici tvrdí, že bez šance nebude ani nikdo z černých koňů z řad potenciálních pořadatelů. Jde o Reykjavík, Prahu, Lublaň a možná i ázerbájdžánské Baku.
Nervózní atmosféra
Dosti záleží také na tom, o čem všem budou oba aktéři diskutovat. Témat se nabízí celá řada – od války na Ukrajině až po to, jak se vypořádat se změnou klimatu. Vztah Ruska a USA je na bodu mrazu, a ledy je tedy potřeba trošičku prorazit a rozhýbat. Moskva a Washington přijaly v posledních měsících proti sobě řadu opatření.
Bílý dům uvalil na ruské úředníky sankční balíček a vyhostil několik ruských diplomatů. Kreml reagoval vyhoštěním amerických diplomatů a přísně omezil, koho americká ambasáda v Moskvě může najmout. Biden také nedávno lehce diplomaticky překvapil tvrzením, že Putin je „zabiják“, Putin odpověděl Bidenovi mnohoznačným přáním „hodně zdraví“. Přesto Biden navrhl summit s Putinem a je si vědom toho, že je třeba být se stále ještě světovou mocností zadobře. Místo pro summit bude tedy zásadní a mělo by být „neutrální“.
Sopečný Reykjavík
Někteří američtí úředníci a analytici tvrdí, že summit bude na Islandu. Je pravda, že Island je členem NATO a nyní je nedaleko Reykjavíku aktivní jedna z mnoha sopek. To jsou ovšem jen argumenty, které hovoří proti. Nebylo by to však poprvé, co by Island pořádal takovou událost. Reykjavík byl dějištěm slavného setkání sovětského vůdce Michaila Gorbačova s Ronaldem Reaganem v roce 1986, výsledkem byla dohoda o snížení počtu jaderných zbraní, tedy klíčový okamžik v posledních letech studené války.
Šance, že by Biden vážil cestu do dalekého Baku, je velmi malá. Bidenova návštěva tohoto města by navíc pravděpodobně urazila Arménii kvůli konfliktu v Karabachu.
Ázerbájdžán má zase pevné vztahy s Washingtonem i Moskvou, ovšem šance, že by Biden vážil cestu do dalekého Baku, je velmi malá. Bidenova návštěva tohoto města by navíc pravděpodobně urazila Arménii kvůli konfliktu v Karabachu. A Biden nedávno potěšil mnoho lidí z komunity Arménů v USA formálním uznáním arménské genocidy na počátku 20. století, takže by si to asi nechtěl kazit.
V roce 2001 uspořádalo summit mezi tehdejším americkým prezidentem Georgem W. Bushem a Vladimirem Putinem Slovinsko. V roce 2017 se Slovinsko nabídlo, že bude hostit setkání Putina a Trumpa, pro měl hrát i fakt, že paní Trumpová se ve Slovinsku narodila. Slovinsko ovšem vstoupilo v roce 2004 do NATO, což by mohlo snížit ruský zájem, ovšem je pravda, že v roce 2017 to Putinovi nevadilo. Zase je otázka, proč by chtěl do Slovinska Biden, jeho žena se tam nenarodila.
Praha v konfliktu
Praha byla dějištěm summitu v roce 2010, setkali se tu tehdejší prezident USA Barack Obama a ruská hlava státu Dmitrij Medveděv, který však operoval pouze v Putinově stínu. Během tohoto setkání podepsali Obama a Medveděv novou smlouvu o kontrole zbraní START.
Ministr Hamáček nabídl Prahu i nyní, ovšem jeho snahy mohou být devalvovány současným napjatým vztahem k Rusku, který pramení z nových poznatků v „kauze Vrbětice“. Česká republika, jak známo, vykázala skoro dvě desítky ruských diplomatů. Rusko přijalo odvetná opatření, včetně údajného zařazení České republiky na seznam „nepřátelských zemí“. Dalších 63 ruských diplomatů musí z pražské ambasády odejít do konce května.
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: Politico
