Štěňata si s páníčky rozumí hned po narození. Mají to totiž v genech

Domáčtí psi se rodí proto, aby byli ve styku s lidmi. Už dvouměsíční štěňata dokážou třeba rozpoznat, kdy lidé ukazují na předměty, a sledují i naše tváře, když s nimi mluvíme. To proto, že psi mají vrozenou schopnost s lidmi komunikovat prostřednictvím řeči těla.

Ačkoli vztahy s lidmi mohou toto chování štěňat ovlivnit, nejméně 40 % této schopnosti pochází podle Emily Brayové, jež působí na University of Arizona, ze psí genetické výbavy. „V průběhu domestikace od vlka po psa došlo k jasnému výběru těchto sociálních dovedností,“ říká pro magazín NewScientist Brayová. „Je to něco, co je v nich zakořeněno a co se objevuje ve skutečně mladém věku ještě předtím, než mají víc zkušeností s lidmi.“

Kam ukáže člověk

Brayová a její kolegové testovali tyto typy dovedností na 375 osmitýdenních zlatých retrívrech a labradorech, kteří byli určeni k tomu, aby se stali služebními psy. Byl to nejranější věk, kdy mohli takové experimenty provádět, protože štěňata byla akorát stará na to, aby byla motivována odměnami v podobě pamlsků.

Psi upírají svůj pohled na osobu v průměru déle než 6 sekund. To naznačuje, že štěňata chápou, že s nimi lidé komunikují.

Vědci zjistili, že ukazování na jídlo ukryté pod šálkem pomohlo štěňátkům, aby ho našla, přibližně ze 70 %. Úspěšnost byla tak vysoká od začátku, což znamená, že se psi nenaučili sledovat „lidské ukazování“, ale už prostě věděli, že mají na toto ukazování reagovat. V kontrolním testu nemohla štěňata jídlo ukryté pod jedním ze dvou šálků najít rychleji, což naznačuje, že ho prostě necítila.

Většinu rozdílů ve schopnosti různých štěňat sledovat ukazování prstem vysvětlují vědci genetikou. Pomocí statistických analýz založených na rodičích a dalších příbuzných štěňat vědci zjistili, že za 43 % těchto variací byly zodpovědné genetické faktory. Tým také provedl další experiment, ve kterém vědci mluvili se štěňaty jako s malými dětmi. Zjistili, že psi upírají svůj pohled na osobu v průměru déle než 6 sekund. To naznačuje, že štěňata chápou, že s nimi lidé komunikují.

Mezidruhové pouto

Když však štěňata nemohla ve třetím experimentu otevřít krabičku naplněnou jídlem, hleděla na vědce jen asi vteřinu, což znamená, že pomoc člověka nehledala. Výsledky naznačují, že stejně jako malé děti je většina štěňat přirozeně schopna porozumět lidem, kteří s nimi mluví, a reagovat na ně. Ale ve věku osmi týdnů u štěňat ještě nejsou vyvinuté sociální dovednosti potřebné k tomu, aby žádala lidi o pomoc.

Zjištění mají důležité důsledky pro chovatele a kupce štěňat. Lidé se mohou rozhodnout chovat psy s dobrými sociálními dovednostmi, protože vědí, že je to dědičná vlastnost. A také si mohou vybrat štěňata, která hledí na tváře lidí, když na ně mluví, jde o začátek dobrého mezidruhového pouta. Pokud je pes schopen „číst komunikaci“ svého pána, vztah bude pravděpodobně harmoničtější.