Japonci k testům „spermatické pošty“ použili živoucí sperma myší. Tento jednoduchý způsob přepravy by prý mohl najít uplatnění právě hlavně ve vědeckých studiích, ale třeba i na farmách při chovu zvířat.
Tým vedený členem katedry životního prostředí Daiyu Item z japonské University of Yamanashi přišel na způsob doručování spermií, který odstraní riziko poškození vzorku. Tato metoda zahrnuje umístění spermatu na list papíru a poslání poštou v dopisu.
„Dosud zasílání spermií myší jiným vědcům vyžadovalo mrazicí box nebo kapalný dusík,“ uvedl Daiyu Ito. „Nejenže je stálá přítomnost kapalného dusíku a elektřiny potřebné k přepravě nákladná, ale pokud dojde k problémům cestou nebo k výpadku elektřiny, sperma rozmrzne a stane se nepoužitelným.“
Sperma v knize
Vědci se domnívali, že alternativou může být zmrazení vysušených spermií na nějakém povrchu a jejich odeslání standardní poštou. Po testování několika materiálů včetně filtračního papíru a vinylových proužků tým zjistil, že speciální papír používaný k uchovávání vzorků pro vědecké analýzy je nejlepší volbou. Myší sperma bylo možné lyofilizovat (sušit při nízké teplotě) na papír, a přesto zůstalo životaschopné. Tisíce vzorků spermií myší by tak mohly být uloženy tímto způsobem v jediné „knize“, kterou vědci nazývají „spermiogram“.
Jednoduchost této metody zároveň ovšem znamená, že existuje potenciál pro zneužití včetně nezákonného transportu genetického materiálu.
Aby byla metoda důkladně otestována, vědci lyofilizovali myší sperma na list speciálního papíru, ten pak vložili mezi plastové fólie pro snazší manipulaci a odeslali ho prostřednictvím běžné japonské poštovní služby v obálce i na povrchu pohlednice. Když byly vzorky doručeny poté, co urazily během dvou dnů 200 kilometrů z University of Tokio na University of Yamanashi, mohli vědci použít sperma k produkci zdravých myší. Jednoduchost této metody zároveň ovšem znamená, že existuje potenciál pro zneužití včetně nezákonného transportu genetického materiálu.
A co spermie lidské?
Podle vědců bude třeba zvážit nové předpisy a legislativu. „Je ale nepravděpodobné, že by tato nová metoda byla použita při léčbě lidské plodnosti,“ uvedl Ryosuke Kaneko z Osaka University.
„Vzhledem k tomu, že technologie pro asistovanou reprodukci u člověka zvyšují riziko některých chorob v pozdějších letech potomstva, je třeba při aplikaci současných výsledků na uchování lidských spermií postupovat opatrně. Tato studie však vyvolává zajímavou myšlenku, že lidské spermie lze uchovat a přepravovat za nižší náklady, bezpečněji, prostorově úsporněji a výrazně jednodušeji,“ dodává Kaneko. Nelze tedy vyloučit, že se po důkladném testování „dopisní“ metody budou takto přepravovat i spermie lidské.
Reklama
foto: Daiyu Ito, University of Yamanashi, zdroj: New Scientist
