Český premiér Andrej Babiš si přes své offshory poslal téměř 400 milionů korun. Za tyto peníze si koupil nemovitosti na francouzské Riviéře, a to včetně zámečku Bigaud. Transakce, které takto popisuje projekt investigativních novinářů Pandora Papers, nese podle finančních odborníků znaky praní špinavých peněz. Co všechno vlastně Pandora Papers obsahují? A proč i světová média zajímá právě Andrej Babiš?
Příběh Andrejových offshorů je už všeobecně známý, tak už jen stručné připomenutí. V červenci 2009 požádala francouzská právní kancelář DB Artwell Avocats své kolegy z Panamy (právní kancelář Alcogal) o speciální službu pro svého českého klienta, který chtěl anonymně založit firmy v daňových rájích. Tímto klientem byl podle webu Investigace.cz právě nynější český premiér. O čtyři měsíce později Andrej Babiš tuto strukturu využil, aby z jedné své společnosti do druhé přesunul 15 milionů eur (podle tehdejšího kurzu 381 milionů korun).
Utajení nabízené daňovými ráji se ukázalo jako velmi atraktivní pro daňové podvodníky a ty, kteří perou špinavé peníze.
Vlastně tak poskytl sám sobě půjčku, a to na nákup šestnácti luxusních nemovitostí ve Francii včetně zmíněného zámečku Bigaud na Azurovém pobřeží. Utajená operace se po letech dostala na světlo díky tomu, že z panamské právní kanceláře Alcogal unikly dokumenty, které získalo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, do jehož celosvětové sítě reportérů patří i ti z české redakce Investigace.cz. Český premiér nyní zaměstnává přední světová média právě proto, že jeho případ „utajení nákupu nemovitostí přes offshorové firmy“ je jeden z nejmarkantnějších. A vlastně by byl i celkem zábavný, kdybychom tedy nežili v České republice. Celý projekt Pandora Papers ale ukazuje mnohem globálnější problém: jak se bohatí, politici a celebrity snaží zakrýt své majetky a přes offshore firmy prát peníze.
Snížit daně a utajit vlastníky
Pozadí celého úniku dat se podrobně věnuje článek Guardianu, kde je celý fenomén rozebrán. O co tedy v Pandora Papers jde? Miliony dokumentů odhalily offshore obchody a majetek více než stovky světových miliardářů, třiceti vysoce postavených politiků a tří stovek veřejných činitelů. Mimochodem, týkají se i tří stovek lidí, kteří mají svá sídla v Česku. Offshore společnosti jsou právnické osoby registrované v zemích, které těmto společnostem umožňují příznivý daňový režim. Databáze mezinárodního konsorcia investigativních novinářů označovaná jako Pandora Papers obsahuje 11,9 milionu dokumentů od společností najatých bohatými klienty za účelem vytvoření offshore struktur v daňových rájích, jako jsou Panama, Dubaj, Monako, Švýcarsko či Kajmanské ostrovy.
Uniklé dokumenty tedy konkrétněji odhalují offshore transakce 35 světových lídrů, včetně současných a bývalých prezidentů, premiérů a hlav států. Rovněž osvětlují utajované finance více než 300 dalších veřejných činitelů, jako jsou ministři, soudci, starostové a vojenští generálové ve více než 90 zemích. V uniklých datech figuruje více než 100 miliardářů, dále celebrity, rockové hvězdy a manažeři velkých firem. Mnozí z nich používají tyto společnosti v daňových rájích k držení luxusních nemovitostí, jachet a anonymních bankovních kont.
Tato uniklá data doputovala k Mezinárodnímu konsorciu investigativních novinářů, které i kvůli množství dokumentů sdílelo přístup k datům s vybranými mediálními partnery. Na Panama Papers tedy pracovali i reportéři britského Guardianu, BBC, francouzského deníku Le Monde či amerického deníku Washington Post. V rámci rozsáhlého globálního vyšetřování zkoumalo soubory více než 600 novinářů včetně těch českých z Investigace.cz.
Oblíbenější než Putin
Dokumenty Pandora Papers každopádně představují z hlediska objemu dat největší ze série velkých úniků finančních údajů, které od roku 2013 zmítají offshore světem. Zakládání a využívání offshore společností není samo o sobě nezákonné a v některých případech k tomu mohou mít podnikatelé legitimní důvody, například zabezpečení. Ale utajení nabízené daňovými ráji se ukázalo jako velmi atraktivní pro daňové podvodníky a ty, kteří perou špinavé peníze. Dokumenty koneckonců mnohé z nich odhalují. Ostatní boháči a společnosti skrývají tímto způsobem svá aktiva, aby se vyhnuli placení daní jinde. To je legální aktivita, která ovšem stojí vlády miliardy ztracených příjmů.
Po mnoha měsících analyzování dat Guardian a ostatní média zveřejnily svá zjištění, která se týkají často nejmocnějších politických vůdců. Patří mezi ně jordánský král Abdullah II., který nashromáždil tajné majetkové impérium v hodnotě 100 milionů dolarů. Panovník odmítl odpovědět na konkrétní otázky, ale řekl, že na vlastnění nemovitostí prostřednictvím offshore společností nevidí nic špatného. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev podle uniklých dokumentů v posledních letech prodal majetek ve Velké Británii téměř za 400 milionů liber. Alijev se k tomu světovým médiím nevyjádřil, stejně jako Andrej Babiš, který offshore společnost využil k získání zámku na jihu Francie za 22 milionů dolarů. Ten na nedělní článek Investigace.cz reagoval s tím, že jde o kampaň před volbami. Teprve poté přiznal, že asi nějaké nemovitosti přes offshore firmy nakupoval a že by si to jako politik nikdy nedovolil.
To například ruský prezident Vladimir Putin, kterého USA podezírají z utajení majetku, se ve spisech neobjevuje jménem (proto mají asi média raději Babiše, jehož účast na zakrývání majetku je zřejmá). Ale mnoho blízkých spolupracovníků ano, včetně jeho nejlepšího přítele z dětství, nedávno zesnulého Petra Kolbina, kterého někteří problematiky znalí lidé nazývají „Putinovou peněženkou“.
Offshore, který politikům nevadí
Pandora Papers také poodhalují strukturu samotného offshore systému. Americký prezident Joe Biden se sice zavázal vést mezinárodní úsilí o zajištění transparentnosti globálního finančního systému, ale podle uniklých dokumentů samotné Spojené státy představují přední daňový ráj. Zejména Jižní Dakota ukrývá miliardy dolarů spojené s osobami dříve obviněnými ze závažných finančních zločinů. Offshore stezka se táhne také od Afriky přes Latinskou Ameriku až po Asii.
Gerard Ryle, ředitel Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů, uvedl, že přední politici, kteří alokovali své finance v daňových rájích, mají podíl na současném stavu a pravděpodobně budou překážkou reformy offshore ekonomiky. Podle studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2020 je v offshore prostředí drženo nejméně 11 300 000 000 000 dolarů. To je poměrně hodně...
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: The Guardian
