V roce 2012 bylo na Tchaj-wanu v politice 32 % žen, v Česku 19 %. Od té doby se tento poměr v obou zemích neustále zvyšuje. Loni už na ostrově činil téměř 50 %. Česko má ovšem stále pouze 25 % žen v politice. Důvodem je podle Lin Ching-Yi, tchajwanské političky a ambasadorky pro posílení postavení žen, vzdělání. „Většina populace absolvovala nějakou formu vzdělávání v oblasti rovnosti žen a mužů. My jsme již dávno opustili představu politiky jako mužské oblasti,“ říká Lin Ching-Yi, kterou jsme vyzpovídali po jejím vystoupení na česko-tchajwanském fóru o rovnosti mužů a žen.
Předpokládám, že u mladé generace už otázka žen nejen v politice není trend, ale spíše status quo...
Přesně tak. Protože máme jako země velmi složitou mezinárodní situaci, naše mladá generace se o volby a politiku opravdu zajímá. Stále více mladých lidí se účastní komunálních i celostátních voleb, zejména v posledních deseti letech. A nikdo v tom nevidí faktor účasti podle pohlaví. Vítáme a povzbuzujeme více žen a více mladých lidí k aktivní účasti v politice. Z mého pohledu může větší rovnost pohlaví výrazně zlepšit politické prostředí.
To je váš pohled. A co tchajwanská veřejnost?
Ta je zkrátka unavená z tradičního politického prostředí. Takže přirozeně podporuje mladší generaci a zejména ženy. To je vlastně i důvod, proč bychom mohli v politice udělat posun směrem k rovnosti.
O kvótách v politice probíhá i v Česku obrovská debata. Vy kvóty podporujete, čeští politici a vlastně i političky z kvót tak nadšení nejsou...
Opravdu? V našich zastupitelstvech by každý čtvrtý člen měla být žena. A co se parlamentu týče, polovinu nominací na kandidátky by měly tvořit ženy.
Takže žádná kvóta na konečný počet zastupitelek neexistuje?
Ne.
Onen hlavní argument proti zavedení kvót zní: Potřebujeme mít v politice nejlepší lidi a odborníky bez ohledu na jejich pohlaví. Proč by tedy mělo být pohlaví upřednostňováno před odborností?
Pokud bychom skutečně mohli dosáhnout rovnosti, kvóty samozřejmě nepotřebujeme. Ale ženy na Tchaj-wanu dnes zdaleka nejsou v politice rovnoprávně zastoupené, takže kvóty v nominacích jsou pro ně prostředkem povzbuzení, aby se snažily. Je to signál ženám: Jste si s muži rovny a o odbornosti ať rozhodnou voliči.
Také ženy musí mít právo rozhodovat o tom, jaké jsou jejich potřeby a jak se odrážejí v poměru účasti žen a mužů v politice.
Někteří lidé říkají, že konkurence mezi muži a ženami je dobrá. Ale tradiční kultury na Tchaj-wanu, v Číně nebo v Japonsku nepodporují ženy v účasti na politice nebo při tvorbě politiky. Stále převládá obecná představa, že ženy by měly trávit více času doma a věnovat více úsilí rodině, starat se o seniory, o děti, angažovat se v sociálních službách... A to není rovnost. Je to vlastně také důvod, proč potřebujeme nominační kvóty. Než dosáhneme skutečné rovnosti v kultuře, politice nebo podnikání, nominační kvóty zajistí účast žen.
A jak povzbuzujete obecně mladé lidi, aby byli aktivnější, co se týče účasti v politice? Mladí lidé bývají velmi skeptičtí...
Demokratická pokroková strana, jejíž jsem členkou, má speciální program pro mladou populaci, aby mladí mohli komunikovat přímo se členy vlády. V naší straně máme také oddělení pro mladou generaci. Pořádáme pravidelné semináře, kde s mladou generací debatujeme o různých politikách.
Lin Ching-Yi během autogramiády knihy, která pojednává nejen o ženských právech (zdroj: archiv Lin Ching-Yi)
Každý rok může také až sto mladých lidí absolvovat stáž v našem parlamentu a na úřadech místních zastupitelstev. Co se týče mé strany, stážisté v naší centrále mohou vidět a pochopit, jak se politika děje a jak by se jí mohli sami účastnit. Tito mladí stážisté se pak mohou stát součástí našich kanceláří v parlamentu nebo v naší centrále, či dokonce v místní centrále strany. Je to pro ně příležitost dotknout se politiky.
Na nedávném česko-tchajwanském fóru jste zmínila gender mainstreaming. Mohla byste prosím popsat, co to je? A proč by měl být na Tchaj-wanu primární strategií v celosvětovém měřítku?
Každý člověk by měl mít možnost podílet se na tvorbě politiky. Také ženy musí mít právo rozhodovat o tom, jaké jsou jejich potřeby a jak se odrážejí v poměru účasti žen a mužů v politice. Gender mainstreaming je zjednodušeně řečeno přístup, kdy zohledňujeme rovnost pohlaví na všech úrovních rozhodování. Jak jsem již zmínila, ideální situace je vůbec se nezabývat pohlavím, protože všechna pohlaví jsou si rovna, ale všichni víme, že k tomu máme daleko.
Ale abych uvedla příklad. Na Tchaj-wanu musí každé vládní oddělení provést genderovou analýzu, analyzovat získaná data o pohlaví. To vše je jádrem naší genderové politiky. Pokud jste organizace na Tchaj-wanu a chcete zjistit různé politiky nebo pozadí genderových rozdílů, vláda má k dispozici údaje všech našich organizací od roku 2006 až do současnosti.
Kdy Tchaj-wan začal s tímto progresivním přístupem?
Tchaj-wan není členem OSN, ale politiku gender mainstreamingu zavádíme od roku 2006. Kontrolujeme naše nařízení, kontrolujeme naše politiky, abychom se ujistili, že členové v parlamentu a ve výborech rozumí tvorbě politiky. V naší vládě máme také členy z oblasti rovnosti žen a mužů nebo odborníky na genderovou problematiku. Tito členové jsou velmi důležití pro kontrolu, zda naše vláda skutečně dokáže dosáhnout rovnosti v účasti žen a mužů. Čísla zatím nejsou tak dobrá, takže podporujeme naši vládu, aby měla lepší politiku, aby viděla, že v různých resortech jsou vynikající ženy.
Lin Ching-Yi
Lin Ching-Yi je politička a bývalá ředitelka oddělení pro rozvoj žen Demokratické pokrokové strany Tchaj-wanu (Democratic Progressive Party). Je ředitelkou tchajwanského zdravotnického sboru a také ředitelkou organizace Women's Link. Doktorát z medicíny získala na Národní tchajwanské univerzitě, další magisterský titul na Lékařské univerzitě Chung-Shan. Je konzultantkou v lékařských centrech, přednáší na své alma mater. Je poslankyní tchajwanského zákonodárného sboru a hraje zásadní roli při prosazování práv žen a dívek, práv LGBTIQ+, rovnosti manželství a reformy zdravotnictví. V současné době kandiduje do tchajwanského parlamentu.
Ale také vyzýváme naši vládu, aby měla vzdělávání a politiku rovnosti žen a mužů v místních samosprávách a ve velmi důležitých oblastech. Zdravotničtí pracovníci si musí například každých šest let obnovovat svou profesní licenci. Politika rovnosti žen a mužů vyžaduje, aby pro získání této licence absolvovali vzdělávání v oblasti rovnosti žen a mužů. To je pohled na genderovou rovnost v různých důležitých zaměstnáních, a to včetně našich učitelů, zdravotníků a členů vlády.
Vystihuje současnou situaci lépe termín "genderová problematika" než "ženská problematika"?
Samozřejmě. Nezaměřujeme se pouze na politiku přátelskou ženám, ale máme také politiku přátelskou mužům.
V roce 1979 přijala OSN Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen. Často se o ní hovoří jako o mezinárodní listině ženských práv. Jak vypadá situace nyní, tedy o 42 let později? Čeho jsme dosáhli?
Chcete malý, ale důležitý příklad? Rodiče nyní mohou rozhodovat o příjmení svých dětí, v podstatě si mohou vybrat mezi příjmením matky a otce. Tento zákon byl na Tchaj-wanu stanoven asi před deseti lety, je relativně nový. Od té doby je počet dětí s příjmením po matce téměř stejný jako počet dětí s příjmením po otci. To je skvělý příklad genderové rovnosti.
Mnoho lidí si však tradičně stále myslí, že příjmení by mělo být přirozeně příjmením otce. Jedna věc jsou tedy fungující zákony a politiky, druhá věc je změna kulturního vnímání. Musíme tvrdě pracovat na změně kultury, způsobu myšlení lidí. Potřebujeme, aby v kultuře existovalo mnoho různých názorů. A přimět lidi, aby mysleli jinak.
Jak tyto otázky z vašeho pohledu řeší Česká republika?
Neřekla bych, že Česká republika má v této oblasti problém. Mladá generace má jiný pohled na politiku, neztotožňuje se s tradičními politickými stranami, preferuje širší názory nebo některá velmi důležitá přesvědčení. Mladá generace se daleko více zajímá o lidská práva, rovnost pohlaví, politiku šetrnější k životnímu prostředí... To je něco, co máme společné.
Na Tchaj-wanu jsme měli delegaci z České republiky a stejně jako s ostatními delegacemi jsme hodně mluvili o otázkách lidských práv, životního prostředí a rovnosti pohlaví. To jsou hodnoty, které sdílíme. Také proto jsme zorganizovali společné česko-tchajwanské fórum o rovnosti. A já jsem vlastně i za tento rozhovor ráda, protože je to další krok v debatě a výměně zkušeností. Mnoho dalších bude následovat. Alespoň v to věřím.
Reklama
foto: Archiv Lin Ching-Yi a KeroroTW
