Každý, kdo někdy přijal hovor s naléhavým varováním o zablokovaném účtu, dobře zná nutkání okamžitě zavěsit. Australský projekt však volí zcela opačnou taktiku. Místo odmítnutí se volající dočká vstřícné pozornosti, která ho povzbudí k podrobnějšímu vysvětlování. Na druhém konci totiž není člověk, ale umělá inteligence vytrénovaná tak, aby podvodníka zdržela co nejdéle.
Společnost ve spolupráci s telekomunikačními operátory spravuje síť návnadových telefonních čísel. Jakmile na některé z nich útočník zavolá nebo odešle zprávu, okamžitě se ho ujme digitální protějšek. Zatímco podvodník věří, že narazil na snadnou kořist, provozovatel na pozadí sbírá cenná data.
Přízvuk, humor, vytrvalost
Aby podobná léčka neskončila hned po dvou větách, potřebuje věrohodný tón. Společnost Apate uvádí, že její systém staví na tisících odlišných osobností, pokrývajících celou řadu jazyků. Tyto profily se liší věkem, společenským vystupováním i kulturním zázemím. K dokonalému klamu navíc přispívá uvolněný hovorový styl a suchý humor, díky nimž útočník snadno uvěří, že narazil na důvěřivého člověka se spoustou volného času.
Zatímco podvodník věří, že narazil na snadnou kořist, provozovatel na pozadí sbírá cenná data.
Ochotný společník přitom nečeká pouze u telefonu. Stejný přístup funguje také v psané komunikaci prostřednictvím textových zpráv nebo aplikací typu WhatsApp a Telegram. Pokud se podvodník rozhodne oslovit oběť písemně, dočká se odpovědi v totožném duchu, tedy mimořádně vstřícné, mírně naivní a především zdlouhavé.
Nechtěná zpověď do bankovních záznamů
Smysl celé operace však nespočívá pouze v samotném zdržování. Zatímco podvodník krok za krokem vysvětluje, kam přesně poslat peníze, systém z hovoru průběžně vytahuje konkrétní čísla bankovních účtů, adresy kryptoměnových peněženek i další stopy, odhalující pozadí chystaného útoku. Pachatel tak ve snaze dotáhnout smyšlenou transakci do konce sám dobrovolně předává údaje, které se vzápětí obrátí proti němu.
O tom, že nejde o pouhou hříčku ze světa vývojářů, svědčí i zájem velkých finančních domů. Příkladem je Commonwealth Bank of Australia, která toto řešení začlenila přímo do svých ochranných mechanismů. Získané poznatky proudí k bezpečnostním analytikům prakticky okamžitě, což bance umožňuje včas varovat skutečné klienty a zablokovat podezřelé převody ještě předtím, než na ně kdokoli pošle vlastní úspory.
Kořist, která neexistuje
Výsledek v sobě nese příjemnou dávku zadostiučinění. Člověk, který se živí zneužíváním cizí důvěry, stráví desítky minut přesvědčováním domnělé oběti, která žádné peníze nemá a nikdy mít nebude.
Pro samotné podvodníky z toho plyne poměrně mrazivé zjištění. Až na druhé straně linky příště narazí na někoho mimořádně vstřícného, kdo se trpělivě vyptává na každou podrobnost a nikam nespěchá, nemusí jít o snadnou kořist. Možná jen narazili na někoho, jehož úkolem je přesně totéž, jen s tím podstatným rozdílem, že jeho čas platí banka.
