Muž, který Čechům prodává tuny zlata, radí, jak na krizi

Muž, který Čechům ročně prodá tunu zlata a několik tun stříbra, chodí po Praze v obleku, ale bos. Není to žádný duchovní guru jako Jaroslav Dušek, který také chodí bez bot, ale je to guru finančního světa. Ekonom Pavel Ryba vyškolil několik set prodejců, kteří dnes vyšší, střední i nižší třídě nabízí spoření od pětistovky měsíčně do drahých kovů. Asi že chodí bez bot, zůstává Pavel nohama na zemi a žije skromně, i když jeho Golden Gate prodá drahých kovů za miliardy. Střízlivost a opatrnost je ostatně základem jeho byznysu. Zlato je totiž pojistka proti ekonomickým otřesům. Dnes se unce zlata prodává za víc než 50 000 korun, skoro o polovinu víc než před krizí. Pavel Ryba patří mezi byznysmeny, kteří dlouho varovali před příchodem tvrdé ekonomické krize. A také mezi hrstku těch, kteří na ní bohatnou, protože cena drahých kovů roste.

Bosý zlatý boss Ryba má na současnou ekonomiku názor podobný jako třeba Ray Dahlio, majitel největšího hedgefundového trhu na světě. Oba upozorňují, že ekonomika se vyvíjí v cyklech a že my jsme právě skončili růstovou fázi. Teď přichází ochlazení, což je logické. Kdyby ho nezpůsobil koronavirus, přišel by jiný "spouštěč".

Rádce pro časy krize

Tento text původně vyšel v knize Jana Müllera Průvodce budoucností aneb Jak si užít globální krizi. Kniha z roku 2018 popisuje, jak může dojít k náhlé globální ekonomické krizi a jak jí čelit. Dovíte se
v ní různé praktické rady, například o tom, proč mít doma rozumnou míru zásob potravin, o drahých kovech, hotovosti, energetické soběstačnosti, skladování potravin nebo taky o jemné mechanice mezilidských vztahů, které teď za zdmi bytů v karanténě mohou lidem přinášet peklo na zemi (někomu ale i oázu rodinné pohody). Tyto tipy dnes mohou být pro někoho zajímavé, proto zde přidáváme odkaz na knihu, kterou mimořádně nabízíme v elektronické podobě za 100 Kč. Stačí si o ni napsat na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Když jsme jednou s Pavlem Rybou obědvali v restauraci Ambiente na Můstku, mávnul vidličkou do prostoru a pravil: „Kdyby přišla krize a muselo se zase zpátky farmařit, tak málokdo z těch, co tady sedí a poroučí si akorát propečený steak, by dokázal porazit krávu. Až ucítí ten smrad z jejich vnitřností, tak omdlí.“

Pavel je rodák z malého města, skeptik, myslivec, tramp. Zlato prodává manažerům, kteří v tom vidí „bezpečný přístav“, i babičkám, které ještě umí špórovat na horší časy. Pavel prostě pěstuje golden bucks, zlaté brouky, jak se říká investorům do zlata, kteří ho nakupují pomalu a postupně, nehledě na jeho aktuální cenu. A drží se ho dlouhodobě, protože zlato považují za pojistku proti krizi. Historie opakovaně potvrdila, že pokud jdou akcie, ceny realit či státní dluhopisy vinou nějaké závažné ekonomické krize dolů, fungují zlato a stříbro jako zadní kolečka.

Nezakopávejte zlato na zahradě, nebo dokonce někde volně v přírodě. Nikdy nevíte, kdo vás uvidí.

Je tomu tak z prostého důvodu. Zlato a stříbro je platidlem po celou známou historii lidstva napříč civilizacemi, které rozdělovalo náboženství a zvyky, ale touha po zlatu tyto civilizace spojovala. Bylo tu dávno před papírovými penězi a akciemi, a už proto je odolnější proti ekonomickým krizím

Jak si zlato pořídit. A jak se o ně starat

Jak spořit. Klasická cihlička zlata má váhu jedné unce, tedy váží 31 gramů. Pavlovi klienti běžně spoří 1500 až 2000 korun měsíčně, takže při současné ceně zlata kolem 30 000 korun za unci naspoří na zlatou cihličku za rok a půl. Pak jim obchodní zástupce zlato doručí domů, nebo si ho vyzvednou v centrále firmy.
Světová cena. Cena zlata je celosvětově stejná, každý den se lehce pohybuje podobně jako akcie. Kdykoli tedy víte, jakou hodnotu v korunách či dolarech vaše zlato má. Zlato se vlastně chová, jako kdyby to byla jedna firma, jejíž hodnota se stále hýbe podle nabídky a poptávky.
To je tíha! Když jsem si poprvé koupil zlato a dal jsem si ho do přední kapsy u džín, abych ho probůh někdy neztratil, tak mi za chvilku ty kalhoty začaly padat a musel jsem si utáhnout pásek. Zlato je fantasticky těžké, musíte ho držet v ruce, abyste to pochopili. Do krabičky od cigaret se vejde zlatý kov v hodnotě 2 milionů korun. A taková krabička pak váží kolem dvou kilogramů.
Nikdo o něm neví. Zlato se nedaní a úředně neeviduje. Můžete ho mít doma tunu a nemusíte ho nikde hlásit. U obchodníka nebo zlatníka si můžete udělat analýzu jeho chemického složení, aby vás někdo nenapálil a neprodal vám slitinu, která má třeba jen 95 % zlata, což laik ani podle váhy ani podle vzhledu nepozná. Proto kupujte od renomovaných firem, které vám cihličku prodávají vždy s certifikátem mincovny, obvykle ze Švýcarska či Německa.
Kam s ním. Zlato ve značné hodnotě se vám vejde i do malého sejfu v bance nebo na jiné bezpečné místo. Nezakopávejte ho raději na zahradě, nebo dokonce někde volně v přírodě. Nikdy nevíte, kdo vás uvidí. A navíc, dnes se spousta lidí baví vycházkami s detektorem kovu. Nedoporučujeme schovávat si cihličky na různá místa. Za nějakou dobu na ně docela dobře můžete zapomenout.
Sázka na krizi. Zlato v dnešní době funguje jako sázka na finanční krizi. Tedy čím hůře bude ekonomice, tím lépe bude zlatu. Pokud dojde k inflaci, pádu cen realit a akcií, pak bude zlato a stříbro o to žádanější a s poptávkou poroste jeho cena. Otázkou je, o kolik. Na tom se vlastně nikdo neshodne. Pavel Ryba tvrdí, že cena zlata může při celosvětové krizi růst o stovky procent, u stříbra dokonce o tisícovky procent.
Zlato jako papír. Do žlutého kovu můžete investovat různým způsobem. Existují investiční zlaté fondy, u kterých nevlastníte kov fyzicky, ale dostanete akcie fondu, čili potvrzení, že v sejfu zlatého fondu vám náleží kus zlata. Pravověrní zlatí brouci tohle nemají rádi, protože při pádu akciového trhu nemají jistotu, že jim fond vyplatí peníze, natož odněkud z druhého konce světa pošle fyzicky jejich zlato. Fondy ostatně vydávají akcie v mnohem vyšší nominální hodnotě, než kolik ve svých trezorech fyzicky drží zlata.

Zlato je zajímavé tím, že představuje hodnotu samu o sobě. Bankovka je ve skutečnosti pouze výrazem víry ve finanční systém, respektive ve stát a jeho centrální banku, které ji vydávají. Z fyzikálního hlediska je bankovka pouze papírek. Což si dobře uvědomili lidé za časů Výmarské republiky v Německu ve 20. letech a všude jinde, kde se vyskytla hyperinflace, a pro chleba se chodilo s nůší plnou bankovek.

Pošuci?

Pravda je, že investování do zlata má hodně odpůrců. Dokonce i proslulý ekonom Nouriel Roubini, který předpověděl ekonomickou krizi v roce 2008, a tak by od něj člověk očekával sympatie ke zlatým broukům, jim namísto toho vynadal do „hysterických pošuků“, kteří na hrozbu ekonomické krize reagují neadekvátně.

Uložit do fyzického zlata 10 % svého majetku není nic bláznivého.

Zlatí brouci jsou ale lidé, kteří se nenechají jen tak zviklat. Prostě pomalu kupují zlato a vyčkávají. Já si také nemyslím, že nakupovat v rozumné míře fyzické zlato z člověka dělá pošuka. Myslím, že uložit do fyzického zlata třeba 10 % svého majetku není nic bláznivého. Naopak.

U Pavla nenakupují jen drobní střadatelé, ale také firmy, a to pak jsou jednorázově obchody i za desítky milionů korun. Protože i velcí manažeři vidí ve žlutém kovu pojistku. Stát se totiž může opravdu cokoliv.