Těhotenství provázely od nepaměti lidové mýty a pověry. Jedna z takových pověr nastávajícím matkám doporučuje, aby často vytíraly podlahu. Pohybem v předklonu údajně předejdou porodním komplikacím. Další z pouček říká, že těhotná žena by se neměla zhlédnout v něčem ošklivém či zrůdném. Uvěřil by dnes ještě někdo z nás tomu, že se narodí miminko doopravdy ošklivé, pokud bude těhotná žena sledovat třeba horory? Jsou tyto „dobře“ míněné rady pouze snůška nesmyslů nebo lze některou podložit i vědeckou studií? No, na těch hororech, zvlášť když se dějí v reálu, něco málo je.
V současné době se nacházíme v období, kdy po strachu z nemoci přichází mnoho změn. Jakékoli změny s sebou přináší stres a ten má neblahý účinek na náš organismus. Proto se skupina vědců z univerzity v Yale rozhodla sledovat vliv trvalého stresu na vývoj plodu.
Jednou z významných fyziologických změn je snížená aktivita T lymfocytů, které jsou v těle podstatou získané buněčné imunity.
Ukazuje se, že plod v těle matky si vnější stres velmi dobře uvědomuje a reakce na něj může ovlivnit celý jeho budoucí život. Biologická příčina je v tom, že se dítě v děloze přizpůsobuje vnějšímu prostředí, ve kterém se pohybuje jeho matka.
Vystresované myši
Studie zveřejněná v časopise Cell a poté v odborném magazínu Science Daily zkoumala novorozené myši, které byly v děloze matky a krátce po narození vystaveny stresu. Myším byla podávána tekutina obsahující stresové hormony glukokortikoidy. Tyto hormony se přirozeně vyskytují v těle. Mají protizánětlivý účinek a umožňují uvést organismus do pohotovosti při stresové zátěži. Lékaři hormon využívají například při léčbě autoimunitních onemocnění způsobených nadměrnou reakcí imunitního systému.
Dal by se srovnat například s mučením, smrtí blízké osoby, dlouhotrvajícími existenčními potížemi až po traumatické rodinné konflikty.
Příliš mnoho glukokortikoidů v těle ovšem začíná podle vědců z Yale působit negativně. Pokud je laboratorní myš na počátku svého života vystavena větším dávkám tohoto stresového hormonu, její imunitní systém je oslaben a obtížně bojuje s možnými infekcemi a nádorovými onemocněními. Ukazuje se tedy, že imunitní systém se adaptuje na změny způsobené stresem v děloze matky tím, že se jeho činnost oslabí. „Imunitní systém myši se začne vyvíjet zásadně odlišným směrem v porovnání s jedinci, kteří nebyli vystaveni glukokortikoidům,“ říká přední americký imunolog a spoluautor studie Ruslan Medžhitov.
Tým vědců sledoval celou řadu fyziologických a biochemických změn. Jednou z významných fyziologických změn je snížená aktivita T lymfocytů, které jsou v těle podstatou získané buněčné imunity. To znamená, že je oslabena schopnost imunitního systému rozpoznávat škodlivé a neškodlivé látky. „Čím více se dozvíme o biochemických změnách způsobených stresem v perinatálním období, tím lépe objevíme cestu, jak zmírnit tato poškození,“ dodává spoluautor studie.
Může těhotná koukat na horory?
Studie nepřímo potvrdila, že pokud těhotná žena prochází nějakým velmi závažným stresem, může se to doopravdy projevit na vývoji imunitního systému novorozence. Stres, který vědci myším nasimulovali, patří do nejzávažnější kategorie. Dal by se srovnat například s mučením, smrtí blízké osoby, dlouhotrvajícími existenčními potížemi až po traumatické rodinné konflikty.
Pokud znáte ve svém okolí nastávající maminku, která je milovnicí filmových hororů, tak asi zvládne i mediální běsnění o mrtvých a nakažených koronavirem. I tyhle informace včetně té, jaká nás teď čeká existenční krize, by nastávající maminky měly brát s nadhledem. Už jen proto, aby jejich potomek všechny ty viry a krize bez problémů překonal.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily