Americký psycholog a autor několika bestselerů o lidském chování Adam Grant se před několika lety pohádal s blízkým přítelem, který se rozhodl, že své děti nenechá očkovat. Aby se jejich vztah zachoval, řekl si, že už s ním o vakcínách nikdy nebude mluvit. Tento záměr ale porušil hned s příchodem pandemie covidu. Následujících devět měsíců se v e-mailových vláknech přeli tak dlouho, až jim začaly docházet barvy na zvýrazňování zásadních argumentů v odpovědích. Jednoho dne ale kamarád pronesl poznámku, která Granta zaskočila. „Nevím, jak ty, ale já to miluju.“
„Nebyl sám. Přistihl jsem se, že se na naše souboje těším. Místo aby nás hádky od sebe vzdalovaly, tak nás sbližovaly. A místo toho, abychom se uzavřeli, jsme se oba otevřeli. Přiznali jsme, že se v některých bodech mýlíme, a v jiných jsme objevili soulad,“ napsal Grant.
Výzkumy přitom ukazují, že lidé by raději mluvili s cizím člověkem, který sdílí jejich politické názory, než s přítelem, který je nesdílí. Dobře argumentovat je dovednost, která je však do značné míry ovlivněna individuálním smýšlením. Dobrá debata se podle Granta každopádně nevyznačuje tím, že jeden člověk zvítězí, ale tím, že v ní lidé něco objeví.
Kazatel, žalobce či politik
Při neshodách mnoho z nás uvažuje, jako bychom byli kazatelé, prokurátoři nebo politici, přemýšlí Adam Grant v komentáři pro britský magazín The Guardian. V režimu kazatele se snažíte přesvědčit lidi o své pravdě, v režimu žalobce napadáte názory někoho jiného a v režimu politika lidi ani neposloucháte, pokud vaše názory přímo nesdílejí.
Naše uvažování je selektivně líné, píše dále Grant. Na vlastní názory klademe nižší nároky než na názory jiných lidí. Když někdo nevěří argumentům, které předkládáme, stojí za to si uvědomit, že my bychom jim možná také nevěřili, kdybychom je neprodávali.
Přijměte odstíny šedé
Grantův přítel, který byl proti vakcínám, pracuje ve zdravotnictví. Grant ho tedy požádal, zda by mu nepomohl identifikovat nedostatky v jeho úvahách o prospěšnosti vakcín. Přítel ho rychle upozornil, že když říká, že vakcíny jsou bezpečné a účinné, jenom papouškuje obecný narativ.
Čím silnější je vaše přesvědčení, tím těžší je rozpoznat vaše předsudky.
Jak bezpečné? Jak účinné? „Měl pravdu. Stal jsem se obětí toho, čemu psychologové říkají binární zkreslení. K tomu dojde tehdy, když vezmeme komplexní spektrum a příliš ho zjednodušíme na dvě kategorie. Pokud chceme mít lepší argumenty, musíme hledat odstíny šedé,“ uvádí Grant.
Promluvte si o své argumentaci
Pokud chcete dobře argumentovat, pomáhá udělat pomyslný krok zpět a zamyslet se nad tím, jakým způsobem vlastně argumentujete. Grant řekl svému příteli, že před debatou o faktech by měli probrat, jak je posoudit. Vyvážený argument dává větší váhu nejsilnějším důkazům. „Můj přítel mi pomohl vidět selektivní lenost mého uvažování. Nyní jsem měl příležitost pomoci mu odhalit díru v té jeho. Zeptal jsem se ho, zda věří, že Země je kulatá. Odpověděl, že ano.“ Grant ho poté požádal, aby se zamyslel nad tím, jak by to vypadalo, kdyby důkazy o tvaru Země hodnotil stejně jako vakcíny. Možná by řekl, že fyzikové jsou zaujatí a astronauti jsou placeni za to, aby lhali.
Mohl by trvat na tom, že se o tom přesvědčí na vlastní oči. I kdyby viděl kulatou Zemi z vesmíru, kdo může říct, že to není jen optický klam? Země se točí, ale vaše oči vám říkají, že stojí na místě. Uznal jsem, že má oprávněné obavy ohledně vakcín a že některé z nich sdílím. Ale obávám se, že v této otázce je spíše v táboře ploché Země než v táboře vědců. „Poprvé za dobu našeho třicetiletého přátelství řekl: Chápu, co říkáš,“ popisuje Grant.
Obrácené role
Čím silnější je vaše přesvědčení, tím těžší je rozpoznat vaše předsudky. Nalezení tématu, kde jsou názory méně extrémní, může vytvořit určitý odstup. „Nemusel jsem napadat závěry svého přítele, jen jsem mu musel pomoci zamyslet se nad vlastním myšlenkovým procesem. O několik měsíců později navrhl, abychom si v debatě vyměnili strany. Poslal mi studii, z níž vyplývalo, že ve srovnání s lidmi, kteří byli očkováni a posíleni, je u neočkovaných lidí více než třináctkrát vyšší riziko, že se nakazí covidem, a více než 53krát vyšší riziko, že na něj zemřou,“ dodal s radostí Grant.
Nejvyšší kompliment od někoho, kdo s vámi nesouhlasí, není uznání „měl jsi pravdu“, ale spíš konstatování „přiměl jsi mě přemýšlet“. Dobré argumenty nám pomáhají rozpoznat složitost tam, kde jsme dříve viděli jednoduchost. Konečným cílem debaty není dosáhnout konsenzu. Je jím podpora kritického myšlení.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: The Guardian