Mezilidské vazby nám umožňují prosperovat a žít smysluplný život, přesto se mnozí z nás potýkají s pocity sociální izolace a osamělosti. Vědci z American Heart Association (Americká srdeční asociace) zjistili, že pocity osamělosti přímo souvisí se zvýšeným rizikem výskytu kardiovaskulárních chorob a s nimi spojených úmrtí.
Vědci již dlouho zkoumají, jak osamělost a pocit samoty poškozují fyzické zdraví člověka. I přes množství vědeckých prací však zůstává závažnost dopadů sociální izolace a osamělosti obtížně rozluštitelná. Tým vědců, který se rozhodl tyto dopady objasnit, nedávno provedl obsáhlou revizi dostupných výzkumů na toto téma. A zjistil, že sociálně izolovaní jedinci jsou vystaveni o 30 % vyššímu riziku infarktu a mozkové mrtvice a o 30 % vyššímu riziku úmrtí na ony choroby.
Být a cítit se osamělý zvyšuje pravděpodobnost srdečního infarktu a úmrtí na něj přibližně o 29 procent a pravděpodobnost mrtvice a úmrtí na ni přibližně o 32 procent.
„Více než čtyřicet let trvající výzkum jasně prokázal, že sociální izolace i osamělost jsou spojeny s nepříznivými zdravotními následky,“ píše v tiskové zprávě jedna z výzkumnic Crystal Wiley Cenéová. „Vzhledem k tomu, že sociální izolace je v USA velmi běžná, je její dopad na veřejné zdraví poměrně významný.“ Citlivost vůči kardiovaskulárním problémům je v současné době tak rozšířená především kvůli osamělosti jako následku pandemie covidu-19. Z jednoho průzkumu dokonce nedávno vyšlo najevo, že až 36 procent lidí v USA pociťuje tváří v tvář pandemii pocity izolace a osamělosti „často, téměř stále či neustále“.
Izolací k pasivitě
Přestože výzkum odhalil souvislosti mezi sociální izolací, osamělostí a různými zdravotními komplikacemi, nejsilnější vazba se ukázala být mezi sociální izolaci, osamělostí a srdečním zdravím. Konkrétně si vědci uvědomili, že být a cítit se osamělý zvyšuje pravděpodobnost srdečního infarktu a úmrtí na něj přibližně o 29 procent a pravděpodobnost mrtvice a úmrtí na ni přibližně o 32 procent.
„Sociální izolace a osamělost jsou také spojeny s horší prognózou u osob, které již srdeční onemocnění nebo mrtvici mají,“ dodává Cenéová. Podle ní se u izolovaných dospělých zvýšilo riziko opakovaných infarktů a mrtvic o 40 procent a u těch, kteří již srdečním onemocněním trpěli, se riziko úmrtí ve sledované studii trvající šest let zvýšilo o sto až dvě stě procent. Kromě toho tým zjistil, že izolovaní lidé se mnohem více vyhýbají fyzické aktivitě, což je pro srdce rovněž nezdravé.
Řešení hledejme v komunitách
Ačkoli izolace a osamělost mohou postihnout každého, vědci uvádějí, že někteří lidé jsou k nim náchylnější. Jde především o mladé lidi, seniory, sociálně slabé a lidi z vyloučených lokalit. Vědci přitom neobjevili žádný předchozí výzkum, který by se zabýval tím, jak se zlepšuje zdraví, pokud se lidé z osamění a izolace dostanou.
„Je naléhavě nutné vyvinout strategie, které by snížily negativní účinky sociální izolace a osamělosti na kardiovaskulární zdraví, zejména u rizikových skupin obyvatelstva,“ apeluje dále Cenéová. „Lékaři by se měli pacientů ptát na četnost jejich sociálních aktivit a na to, zda jsou spokojeni se svými interakcemi s přáteli a rodinou. Měli by být připraveni odkázat izolované lidi, zejména ty s anamnézou srdečního onemocnění nebo mrtvice, na komunitní centra, která jim pomohou navázat kontakt s lidmi.“
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Discover Magazine
