Proč je někdy i přes přehršel důkazů tak těžké přesvědčit lidi, že je Země kulatá, nebo že změna klimatu je způsobena činností člověka? Pozitivní nebo negativní reakce na něco, co řeknete, má na vaše uvažování daleko větší vliv než logika a zdůvodnění, tvrdí nová studie.
Pokud jste tedy ve skupině podobně smýšlejících lidí, budete pravděpodobně získávat pozitivní zpětnou vazbu, což vaše názory pouze utvrdí. A díky pozitivní zpětné vazbě jsme si také jisti, že naše současné názory jsou správné, tím míň je pravděpodobné, že vezmeme do úvahy názory odlišné. I kdyby to měla být tvrdá a strohá vědecká data. „Pokud si myslíte, že toho hodně o něčem víte, tak i přesto, že tomu tak není, už nejste tolik zvědaví a nezkoumáte dané téma dál. A nikdy se nedozvíte, jak málo toho vlastně víte,“ říká Louis Marti z University of California v Berkeley.
Co je to daxxy?
V rámci studie ukázali 500 účastníkům sérii barevných tvarů. Při každém obrázku měli respondenti říct, jestli je to "daxxy" – což bylo specifické slovo, vytvořené pouze pro tyto experimenty. Respondenti neměli ponětí, co to je nebo není daxxy, ale po každé odpovědi dostávali nápovědu – systém jim řekl, jestli je daný tvar daxxy nebo ne. Současně se jich ptali, jestli doopravdy vědí, co to daxxy je. Výsledky dokázaly, že sebejistota účastníků výzkumu závisela především na výsledcích posledních čtyř či pěti pokusů a ne na celkové úspěšnosti. Ve videu níže vědci experiment podrobně popisují.
Tým vědců tvrdí, že to zapadá do již známých informací o učení – aby se lidé něco naučili, musí jasně vnímat rozpor mezi tím, co vědí teď a co by mohli vědět. Pokud nevnímají tu mezeru v informacích, nebudou na nové informace brát zřetel. „Zajímavé bylo to, že třeba prvních 19 pokusů tipovali špatně, ale když se jim povedlo pět za sebou uhodnout správně, byli si velice sebejistí,“ říká Marti. „A nebylo to tím, že by nedávali pozor. Přicházeli postupně na to, co je to daxxy, ale celkové informace, které zjistili, nepoužívali k tomu, aby se ujistili.“
Feedback silnější důkazu
Nedávná zpětná vazba má větší vliv než jasné důkazy, ukázal experiment. To platí i v širším smyslu slova. Je možno tento postup aplikovat také na učení se novým věcem, nebo na rozlišení mezi správným a špatným. A zatímco se respondenti pokoušeli identifikovat uměle vytvořený objekt, stejný kognitivní proces může fungovat také v uzavřených sociálních bublinách na sociálních médiích nebo zpravodajských kanálech, kde jsou určité názory soustavně podporovány.
Pokud jste přesvědčeni o tom, že očkování je škodlivé, může to být způsobeno tím, že s tím lidé souhlasí, například na sociálních sítích.
„Pokud použijete bláznivou teorii k tomu, abyste párkrát správně něco odhadli, pak se můžete zacyklit a nemusíte mít zájem získat další informace,“ říká Celeste Kidd z UC Berkeley, jedna z členek týmu. Pokud jste přesvědčeni o tom, že očkování je škodlivé, může to být způsobeno tím, že s tím lidé souhlasí, například na sociálních sítích. Zdravý rozum a informace na to nemají moc vliv. V ideálním případě by se podle výzkumníků mělo získávání informací zakládat na uvážlivých pozorováních během delšího časového údobí, ovšem náš mozek tak ne vždycky funguje.
Reklama
„Pokud je vaším cílem dobrat se pravdy, pak používání čerstvé zpětné vazby místo shromáždění a vyhodnocení všech dat není zrovna nejlepší taktika,“ říká Marti. Výzkum byl poprvé publikován v online magazínu Open Mind při Massachussets Institute of Technology.
foto: Shutterstock, zdroj: Science Alert