Moje sestra se mi jednou svěřila, že když zavře před usnutím oči, vidí tam neznámé zlostné oči, které ji pozorují. A tak se před usnutím oči bojí zavřít, aby se do nich nemusela dívat. Proto jen leží na zádech a civí do stropu, dokud ji nezmůže únava… S věkem to nějak přirozeně odeznělo. Často si na to ale vzpomenu. A jsem ráda za sestru, že už se s něčím takovým nemusí potýkat.
Noční můry přepadnou čas od času každého. Z nepříjemného snu se většinou oklepeme a jdeme dál. Za pár hodin na něj zapomeneme. Pokud se ale takové noční eskapády opakují a stanou se dokonce pravidlem, může to přinést významné psychické a emocionální problémy. Nejde totiž jen o to, že se pořádně nevyspíte. Stěžejní je také fakt, že se jednoduše začnete spánku bát. Už jen samotné ulehnutí do postele se samo o sobě stane noční můrou. S očekáváním, co přijde tentokrát.
Mentálně v pohodě
Mluvíme o nočních můrách, ale často máme na mysli „jen“ špatné sny. Pojem „noční můra“ totiž ve skutečnosti označuje nemoc. Ta má podle Mezinárodní klasifikace poruch spánku jasně daná kritéria, po jejichž identifikaci lze teprve určit, zda jí jedinec trpí nebo ne. Sny musí opakovat a zahrnovat živé pocity ohrožení života, bezpečí nebo fyzické integrity. Často s dotyčným otřesou natolik, že se vzbudí. Po samotném probuzení se potom jedinec velmi rychle zorientuje. Podle pátého vydání Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch nesouvisí toto onemocnění s přítomností jiné mentální poruchy.
Nemocní vidí noční můry v živých barvách, a ne pouze mlhavě a nejasně, jak si většinou sny s odstupem času vybavujeme.
Samotná noční můra nebo poruchy spánku způsobené probuzením v jejím důsledku potom způsobují klinicky významné potíže v oblastech společenských, profesních i dalších. To zahrnuje poruchy nálad vlivem reálných emocí pociťovaných i po probuzení se z noční můry – jedná se především o hněv, strach nebo smutek.
Dále jde o zcela jasné vzpomínky na zlé sny – nemocní je vidí v živých barvách, a ne pouze mlhavě a nejasně, jak si většinou sny s odstupem času vybavujeme. Objevuje se i neschopnost uklidnit se fyzicky i duševně – slabost, třes, problémy s koordinací a rovnováhou, úzkost, strach. Špatně se dýchá, cítíte tlak na hrudi. Obvyklý je také strach z opětovného usnutí, tísnivé pocity spojené s časem spánku a tmou, která jej naznačuje, únava a pospávání během dne, nedostatek energie, a dokonce pocity studu.
Neléčené můry
Podle Americké akademie spánkové medicíny trpí nočními můrami až 4 % Američanů. Pokud se tato nemoc neléčí, může v dlouhodobém horizontu vést k rozvoji úzkostných a depresivních poruch. U těch, kteří již příznaky těchto onemocnění trpí, je může dlouhodobé neléčení zhoršit.
Pokud je noční můra diagnostikována, přistupuje se buď k léčbě medikací, nebo účinnými psychologickými léčebnými postupy.
Se spánkovou poruchou v podobě nočních můr se ale pojí i další neduhy. Fyzické i psychické. Mezi ně se řadí nejen vývoj různých typů nespavosti, problémy s dýcháním, jako je astma a chrápání, ale také sebevražedné myšlenky a v konečném důsledku i pokusy o sebevraždu. Tuto znepokojivou skutečnost potvrdila řada studií.
Medikace a psychologie
Dobrá zpráva je, že stejně jako u jiných nemocí znají lékaři cestu ven. Pomoci s řešením může ale jen skutečný odborník. Pokud je spánková porucha jménem noční můra diagnostikována, přistupuje se podle závažnosti buď k léčbě medikací, nebo účinnými psychologickými léčebnými postupy.
Ty jednak pomáhají obnovit kvalitu spánku, jednak pracují na celkovém zlepšení kvality života pacienta. Je jich však možno užít pouze v ranějších fázích onemocnění. V těch pozdějších již často není zbytí a nemocnému je nutné předepsat léky, které představují rychlý až okamžitý způsob, jak zmírnit a otupit symptomy a poskytnout dočasnou úlevu. Jakmile se situace zklidní, je potom možno zahájit mírnější léčbu – právě v podobě oněch psychologických postupů.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Lifehack