Na Jeffreyho Dahmera společnost jen tak nezapomene, i když už je to přes 30 let, co ho ve věznici spoluvězeň umlátil železnou tyčí. Dahmer, který zavraždil a snědl skoro dvacet mladíků, je tento podzim opět v centru pozornosti a je ho plný Netflix. Kromě true-crime dokumentu Conversations With a Killer vyšel i hraný dvanáctidílný seriál Dahmer – Monster: The Jeffrey Dahmer Story. Hraje ho Evan Peters, známý ze seriálu American Horror Story. Jaké to asi pro něj bylo, se na takovou roli připravovat? „Byla to výzva pokusit se ztvárnit člověka, který byl zdánlivě úplně normální, ale pod tím vším měl celý svůj svět, co před všemi tajil,“ říká Evans.
Maska příčetnosti
Zdánlivou normálností Evans myslí tzv. mask of sanity (masku příčetnosti). Co znamená? Lidé s poruchou osobnosti nebo psychopati nemají znamení ďábla napsané na čele. Mohou být zdvořilí a zdánlivě plně integrovaní do společnosti. Jejich tvář je stejná jako tvář vašeho dědečka, souseda přes chodbu anebo úřednice na poště. Nebo jako tvář vašich dětí, viz například nedávná dvojitá vražda v Bratislavě - Juraj K., který zastřelil dva mladé lidi, vypadal jako etalon nevinnosti.
Přesto ale existuje několik indicií, na které si dejte sakra pozor. A pokud máte pocit, že někdo ve vašem okolí níž popsaným vlastnostem odpovídá, měly by se ve vaší hlavě rozsvítit všechny varovné kontrolky. Podle kriminalistů a kriminálních profilerů mají sérioví vrazi společné následující charakteristiky.
1. Predátorské sklony
Sériový vrah připomíná pytláky divoké zvěře, kteří nezabíjejí kvůli pocitu hladu, ale pro potěšení. Stejně jako oni sbírají trofeje. V případě Dahmera to byly fotografie, vysušené genitálie a lebky vybělené v kyselině. Někdy svoji oběť delší dobu stalkuje, jindy vybírá, koho zabít náhodně a impulzivně. Často má svůj úzce vymezený typ. Ted Bundy měl rád studentky kolem dvaceti let, které chodí samy po setmění, John Wayne Gacy mladé chlapce ze sousedství a Jeffrey Dahmer vyhledával mladé gaye z národnostních menšin, jelikož zřejmě předpokládal, že se po nich společnost bude méně shánět.
Každý sériový vrah začíná u perverzních a krutých fantazií, které během dospívání postupně gradují. Sexuálně patologický jedinec je na fantazírování závislý. Sbírá extrémní pornografii, vykresluje si a hledá další a další co nejefektivnější způsoby sebeuspokojování. Doufá, že mu to bude stačit. A někdy to tak i dopadne.
Sérioví vrazi ovládají pouze empatii kognitivní čili „způsobilost pochopit úhel pohledu či mentální stav někoho jiného“.
Je velmi pravděpodobné, že jedinci s vražednými choutkami, kteří dokázali zůstat u fantazií a nikomu neublížili, žijí v našem okolí. Ovšem někdy se prostě dostanou za hranici, za kterou už to nejde vzít zpátky. Jeffrey Dahmer svoji první oběť zavraždil v době, kdy dokončoval střední školu.
2. Nedostatek empatie a pocitů viny
Jsou dva druhy empatie. Ta, o které se mluví jako o soucitu, je afektivní a je to „způsobilost reagovat odpovídající emocí na mentální stav interakčního partnera“. Sérioví vrazi ovládají pouze empatii kognitivní čili „způsobilost pochopit úhel pohledu či mentální stav někoho jiného“.
To znamená, že chápou, jak se cítíte, a vědí, co mají říct, aby ve vás vyvolali žádanou reakci. Ostatní ale vnímají jenom jako věc a nástroj k vlastnímu uspokojení. Nedostatek afektivní empatie je běžný u lidí s psychopatií anebo s poruchami osobnosti, jako je antisociální porucha osobnosti a narcistická porucha osobnosti. Sérioví vrazi trpí těmito diagnózami téměř všichni bez výjimky.
3. Chce mít vše pod kontrolou
Kriminální chování přitom nevzniká samo od sebe, původ bývá často v dětství. Tehdy bývají bezmocní vůči krutosti svého okolí. Raný život sériových vrahů byl často poznamenán sexuálním zneužíváním, domácím násilím a fyzickým a psychickým týráním. Možná proto vyhledávají absolutní pocit moci a kontroly. Konsenzuální vztahy je nepřitahují, nedokážou akceptovat odmítnutí a při interakci s ostatními mají rádi pod kontrolou každý detail.
Proč Dahmera uspokojoval sex s mrtvolami anebo s lidmi v bezvědomí? Líbilo se mu, že po něm nic nechtěli a nemohli ho odmítnout. Chlapce často zabíjel v momentě, kdy se chystali odejít z návštěvy v jeho bytě. „Chtěl jsem si je prostě nechat,“ řekl vyšetřovatelům.
4. Skvěle zvládá manipulaci
Ted Bundy předstíral postižení nebo zranění, aby působil neškodně a vyvolal u oběti chuť pomáhat. V momentě, kdy dívku dotlačil někam na bezpečné místo, znásilnil ji a zavraždil. Bundy byl natolik přesvědčivý, že dvakrát uprchnul z vězení i díky tomu, že si dokázal omotat strážné kolem prstu.
Když čtrnáctiletý chlapec uprchl z bytu poté, co mu Jeffrey Dahmer aplikoval do hlavy injekční stříkačku kyseliny, byl polonahý a intoxikovaný. Dahmer utíkal za ním, a když narazili na policisty, Dahmer je přesvědčil, že se nic zvláštního neděje. Policisté viděli jenom dva plnoleté boyfriendy, z nichž jeden trochu přebral a druhý se o něj postará. Usoudili tedy, že je vše v pořádku
5. Grandiozita a pocit nepolapitelnosti
Když už tolik let unikají spravedlnosti, začínají si připadat neporazitelní. Baví je vysmívat se policii a číst si o sobě v médiích. Známý vrah B. T. K. (z anglického Bind, Torture, Kill, tedy svázat, mučit, zabít) nechal ve veřejné knihovně policii vzkaz: „Kolik lidí musím zabít, než se o mně napíše v novinách nebo než si mě všimne celá země?“
Grandiozita úzce souvisí s narcistickou poruchou osobnosti. John Wayne Gacy a Ted Bundy zapírali až do chvíle, kdy na nich byl vykonán trest smrti.
6. Týrání zvířat
Týrání zvířat v souvislosti se sériovými vrahy poprvé zmiňuje psychiatrický odborný článek z roku 1963, kde se také zmiňuje pojem takzvané MacDonaldovy triády. Podle ní budoucí sérioví vrazi sdílejí v dětství tyto tři prvky v chování: týrání zvířat, zakládání ohňů a pomočování. Triáda ještě nebyla plně ověřena, takže je nutno ji brát s rezervou, ale na týrání zvířat jako prekurzoru k vraždám nejspíš něco bude.
Jeffrey Dahmer pitval mršiny a jeho koníčkem byla taxidermie (vycpávání a preparace zvířat), Ted Bundy si vraždění poprvé vyzkoušel na myších ve zverimexu a John Wayne Gacy údajně zapaloval divoké krocany benzínem.
To samozřejmě neznamená, že když váš kamarád trhá mouchám nožičky, váš strejda myslivec má doma vycpanou hlavu divočáka nebo když se vaše dítě počůrává, tak že je to i známka toho, že jsou sériovými vrahy. Psychologie vrahů je každopádně neuvěřitelně komplexní, a když se vám někdy třeba něco nepozdává, je ostražitost to nejmenší, co můžete pro bezpečí sebe a svých blízkých udělat.
Reklama
foto: Profimedia, Instagram, zdroj: Autorský článek