Lidská mysl je úžasná. Abstraktní, neuchopitelná a mocná. Avšak není ani zdaleka dokonalá. Pár chybiček se bohužel vloudilo, a to takových, že s námi mohou pořádně zamávat.
Albert Ellis, zakladatel racionálně-emoční behaviorální terapie, tvrdí, že lidé jsou racionální a iracionální. Tvrdí, že změnit své chování můžeme jen tím, že se naučíme zpochybňovat své iracionální myšlenky.
Avšak samotné rozpoznání iracionální myšlenky není zprvu lehké, natožpak její úspěšné zpochybnění. Pokud se vám to tedy hned ze začátku nedaří, nevyčítejte si to. Musíte si uvědomit, že se jedná o proces a zlepšení přijde až časem. Nebičujte se, že jste nepoznali a nezastavili všechny své iracionální myšlenky. Namísto toho se pochvalte za to, že se vám podařilo zastavit třeba alespoň jednu.
Jakmile přijmete okolnosti, ve kterých se nacházíte, a to se vším, co v danou chvíli cítíte, uleví se vám.
Jako klíště
Čím to, že některé myšlenky jen přejdeme, zatímco jiné do nás zatnou drápy a nepustí se? Nebo nás napadají jen s určitým typem lidí nebo v určitých situacích? Nejde totiž jen o danou myšlenku, ale i o to, co se pod ní skrývá. Většinou se jen těžko bráníme myšlenkám, které sahají hluboko do kořenových traumat a spouští v nás silné emoce. Pokud jste třeba měli přehnaně přísné rodiče, můžou vás neustále napadat zpochybňující otázky, týkající se například vaší práce, i když vás v danou chvíli nikdo nekritizuje.
To, co dává myšlenkám sílu a moc, není totiž myšlenka samotná, ale náš vztah k ní.
Ztraceni v hlavě
Kognitivní teorie často zapomínají na to, že s myšlenkami máme dynamický vztah. Stejná myšlenka nebo emoce, kterou jsme měsíce přecházeli, nás může v nestřežený moment zcela polapit. Ať je sebevíc absurdní. Důvodem může být například stres, nečekaná událost nebo fakt, že zarezonuje s nějakým hlubokým traumatem v nás.
Pokud navíc věříme, že každá myšlenka a pocit jsou skutečné a reprezentují to, kdo jsme, snadno nás to pohltí. Negativní sebepojetí, domněnky ohledně životních situací a předpokládání budoucnosti můžou vést k depresi a úzkostem.
Naštěstí existuje pomoc. Až se příště začnete ztrácet ve svých myšlenkách a emocích, uvědomte si pět nedokonalostí lidské mysli. Pomůže vám to nebrat se tak vážně.
Naše všetečná mysl miluje otázky typu „co kdyby“, rigidní pravidla, porovnávání, souzení a hypotézy. Tyto věci nám v životě ale v ničem nepomáhají. Naučte se, že jsou ve skutečnosti jen kognitivní šum.
1. Nepozornost a odpojení od přítomnosti
Přemítáním o minulosti a strachováním se o budoucnost míjíme relativní klid přítomného okamžiku. Jakmile si všimnete, že v hlavě úzkostlivě přemítáte o něčem, co bylo, bude, nebo mohlo být, jste jen ve své hlavě, často na míle daleko od skutečnosti. Abyste se z tohoto tranzu dostali, zkuste se pohladit po holé kůži nebo se jemně štípněte. Dotyk vás vytrhne ze snění a vrátí zpět do reality.
2. Nezdravé sebepojetí
Naše mysl je neuvěřitelně kreativní při vytváření různých příběhů o tom, kým jsme kdysi byli, kým jsme teď a kým se brzy staneme. Problém je, že se často na tyto věci neumíme podívat objektivně a uvědomit si, že jsou to jen příběhy. Představy o nás samotných nemusí být v souladu s tím, co si o nás myslí druzí. Ať už v dobrém či špatném slova smyslu.
3. Zbytečné přemýšlení
Naše všetečná mysl miluje otázky typu „co kdyby“, rigidní pravidla, porovnávání, souzení a hypotézy. Tyto věci nám v životě ale v ničem nepomáhají. Přemýšlením nad nimi jen plýtváme energií a stresujeme se. Naučte se, že tyto „problémy“ jsou ve skutečnosti jen kognitivní šum.
Většinou se jen těžko bráníme myšlenkám, které sahají hluboko do kořenových traumat a spouští v nás silné emoce. Pokud jste třeba měli přehnaně přísné rodiče, můžou vás neustále napadat zpochybňující otázky, týkající se například vaší práce, i když vás v danou chvíli nikdo nekritizuje.
4. Potlačování
Předpokládáme, že nepříjemný pocit je lepší zahnat pryč, než ho přijmout. Předstíráme, že ho necítíme nebo že situace není taková, jaká je, jen abychom se všem těm nepříjemným emocím mohli vyhnout. Jakmile ale přijmete okolnosti, ve kterých se nacházíte, a to se vším, co v danou chvíli cítíte, uleví se vám.
5. Rozptylování
Zápolení s myšlenkami a pocity zamlžuje naše hodnoty a záměry. Plácáme se v myšlenkách ode zdi ke zdi a zapomínáme, co je ve skutečnosti důležité. Soustřeďte se na vyřešení situace. Ne na to, jak špatně vám v ní je.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today
