Tajemství jsou nedílnou součástí každodenního života. Nosíme je v sobě jako své nejhlubší touhy a sny, nebo se s nimi potýkáme jako s těžkým břemenem, které nás táhne ke dnu. A ať už se jedná o naše osobní tajemství, nebo o tajemství našich nejbližších, mají nezanedbatelný vliv na naši psychiku.
Co si lidé nechávají pro sebe nejčastěji?
Michael Slepian, psycholog a autor knihy Tajný život tajemství, je na psychologii tajemství uznávaným expertem. Podle jedné z jeho studií ukrývá průměrný jedinec 13 tajemství, z nichž se s pěti nikomu nikdy nesvěřil. Slepianův výzkum ukázal, že častěji jsou odhalována tajemství, týkající se užívání návykových látek nebo problémů v zaměstnání, zatímco nezvyklé romantické touhy či nevhodné sexuální chování zůstávají ve většině případů nevyzrazeny.
Slepian společně s kolegy dále vytvořil dotazník, čítající skoro čtyři desítky různých kategorií, do kterých tajemství spadají. Do široké škály témat zařadil mimo jiné přesvědčení jedince, rodinný život, finanční situaci, kariérní ambice, hobby a koníčky, užívání drog, vztahy nebo sex. Průzkumu se můžete zúčastnit i vy sami a porovnat své odpovědi s ostatními, kteří ho již vyplnili. Po dokončení vám stránka nabídne nejčastěji uchovávaná tajemství, a jak se liší podle věku nebo pohlaví.
Statistika uchovávaných tajemství po dokončení dotazníku autorem článku. (zdroj: Keeping Secrets)
Podle Slepiana je zároveň důležité rozlišovat rozdíly mezi tajemstvím a soukromím jedince. Někteří lidé nechtějí mluvit o financích nebo o sexu právě z důvodu ochrany svého soukromí, ne nutně proto, že by se jednalo o něco, co považují svým okolím za nepřijatelné nebo odsouzeníhodné. Slepian tvrdí, že o tajemství se jedná tehdy, kdy máte naprosto jasný záměr danou informaci ukrýt před ostatními, a to za každou cenu.
Může vás to přijít draho
Slepianův výzkum ukazuje, že držení tajemství může mít negativní dopad na jeho nositele. Lidé, kteří tajemství uchovávají, jsou v životě méně spokojení a jejich psychické a fyzické zdraví často trpí. Dalo by se předpokládat, že to všechno souvisí především s pocitem stresu a úzkosti z potřeby něco skrývat před svým okolím.
Psycholog ale tvrdí, že důvody jsou mnohem složitější. Pocit studu nebo nedostatek autenticity jsou podle něj hlavními důvody, které mohou vést až k pocitu bezmoci. Samotné utajování různých skutečností nakonec představuje jen malou část z celkové prožívané bolesti.
Když se rozhodneme něco skrývat, vytváříme tím pomyslnou bariéru mezi sebou a svým okolím. To často vede k narušení důvěry a vztahů i s těmi nejbližšími.
„Představa, že nám naše tajemství ubližují proto, že jejich skrývání bývá obtížné a stresující, se ukazuje jako nesprávná,“ uvádí Slepian. „Naše tajemství nám skutečně ubližují, ale často z důvodů spojených s pocity studu, izolace a nedostatečné autentičnosti.“
Tajemství byla, jsou a budou
Lidská přirozenost toužit po uchovávání tajemství je přítomna již od počátku naší civilizace a pravděpodobnost, že by se na tom mělo v nejbližší době něco změnit, je mizivá. Nebo spíše nulová. Kdo by ale neustále chtěl přemýšlet o tom, jaké informace skrývá a co si v návaznosti na to může dovolit říct na veřejnosti? A také o tom, jaký negativní dopad by posléze mohlo vyzrazení těchto tajemství mít.
Proto je důležité si uvědomit, že když se rozhodneme něco skrývat, vytváříme tím pomyslnou bariéru mezi sebou a svým okolím. To často vede k narušení důvěry a vztahů i s těmi nejbližšími. Jak již bylo zmíněno, dlouhodobé udržování tajemství může vést k osamělosti a izolaci, protože nemáme možnost sdílet své skutečné já s ostatními.
Vždy se proto snažte obklopovat lidmi, kteří znají vaši minulost a kontext, ve kterém se rozhodujete. Pak se jim totiž můžete svěřit i se svými nejhlubšími tajemstvími a obavami. Není snadné jít s kůží na trh, ale pokud vaše tajemství nezahrnuje zahrádku plnou mrtvol nebo jiné aktivity, spadající daleko za objektivní hranici únosnosti nebo i zákona, můžete si být jisti, že u těch správných lidí prakticky vždy najdete pochopení a soucit.
Reklama
foto: Shutterstock, Keeping Secrets, zdroj: BBC
