Být ve svém projevu sebejistý, přesvědčivý a zároveň nenarušit důvěru druhé strany může pro někoho představovat docela tvrdý oříšek. Jak ale ukázal výzkum odborníků na mluvený projev Alexe Van Zanta a Jonaha Bergera, nejvíce záleží na tom, jakým způsobem danou zprávu svému okolí předáváte – ne nutně na tom, co je jejím obsahem.
Tři stěžejní techniky
Po čtyřech různých experimentech, které byly v rámci tohoto výzkumu provedeny, přicházejí jeho autoři s tvrzením, že lidé, kteří nějakým způsobem upravují způsob předávání daného sdělení, jsou úspěšnější při ovlivňování postojů a rozhodnutí druhých. Zdá se, že mluvení nahlas, změna tónu a výšku hlasu a odmlčování se mezi větami jsou nejúčinnější způsoby, jak toho skutečně dosáhnout.
Práce rozlišuje mezi lingvistickým a paralingvistickým přístupem a přináší důkazy, že způsobem přednesu lze účinně přesvědčovat druhé i v takovém případě, že samotná slova nejsou dostačující.
„Podobně jako některé předchozí studie ukázaly, že lidé více spolupracují s těmi, které vnímají jako vstřícné, i naše zjištění naznačují, že odhalení záměrů přesvědčování nemusí nutně podrývat důvěru posluchačů,“ tvrdí autoři. „Rozhodující je, že pokusy o přesvědčení jsou prováděny způsobem, který se zdá odrážet upřímnou snahu pomoci.“
Forma před obsahem
I když si je tedy posluchač dobře vědom toho, že se ho někdo v daný moment snaží o něčem přesvědčit, sebejistota protistrany je často faktorem, který jej nakonec donutí změnit názor. Ačkoliv by to před začátkem konverzaci nikdy nepředpokládal.
Dobře zvolenou pauzou či odmlkou mezi větami nejen zdůrazníte poslední vyřknuté sdělení, ale také dáte lidem trochu času na to zpracovat třeba nějakou komplexnější informaci či názor.
Aby Van Zant a Berger prozkoumali samotnou sebedůvěru a její vliv na přesvědčivé působení na protějšek, provedli v rámci výzkumu další doplňkovou studii. V té zjistili, že nejpřesvědčivější řečníci měli podle všeho zcela upřímné názory, které byly navíc posíleny jejich vlastní sebedůvěrou. To jim umožňovalo účinněji přesvědčovat ostatní například pomocí změny tónu jejich hlasu.
Jak toho dosáhnout
Z výše popsaného tedy vyplývá, že jedním z klíčů k dosažení úspěchu v sebejistém a přesvědčivém projevu je práce s hlasem jako takovým. Přiměřeně hlasitá a zřetelná řeč pomůže zajistit, aby sdělení bylo naprosto srozumitelné a jasně vyjádřené. Což je váš cíl číslo jedna. Pokud mluvíte příliš rychle, někteří posluchači mohou ztratit přehled o situaci a celá vaše snaha jde rychle do kopru. Když budete naopak mluvit až příliš pomalu, můžete na ostatní zapůsobit nudně nebo nezajímavě.
Tón vašeho hlasu pak napoví, jestli informacím, které sdělujete, opravdu věříte. S pozitivním tónem budete v konverzaci působit optimisticky a přívětivě, což může zlepšit celkovou náladu a přispět k vytvoření vřelého vztahu s ostatními účastníky diskuze. Tato technika je obzvláště užitečná při jednání o citlivých nebo kontroverzních tématech.
Třetím a posledním bodem v oblasti práce s hlasem je nechat své obecenstvo občas trochu vydechnout. Dobře zvolenou pauzou či odmlkou mezi větami nejen zdůrazníte poslední vyřknuté sdělení, ale také dáte lidem trochu času na to zpracovat třeba nějakou komplexnější informaci či názor.
Kromě samotného přednesu ale naše působení v konverzaci ovlivňuje i několik dalších faktorů. Jedním z těch nejdůležitějších je fyzický postoj a celkový tělesný projev. Správné držení těla pomůže vytvořit dojem sebejistoty, stejně jako se doporučuje v rozumné míře využívat pohybů rukou k zdůraznění důležitých bodů. I zde ale platí, že je třeba najít správnou míru a neodvádět řečí těla pozornost posluchače od podstaty samotného sdělení.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Spring