Myslí muži na ostatní? Častěji jednají jen kvůli vlastnímu zisku

Občas máme pocit, že se nám v zaměstnání potulují mladé ambiciózní ženy, které by pro kariéru obětovaly minimálně život. Muži ale dokážou být v práci daleko podlejší, jenom to třeba není na první pohled vidět.

Účel světí prostředky

Nová studie provedená na kalifornské Chapman University naznačuje, že muži jsou ochotnější ubližovat druhým, když jde o jejich zisk či prospěch. Studii provedl Terence Burnham, docent na Argyros School of Business and Economics, části Chapman University.

Burnham nabral 96 studentů, aby hráli řadu partií různých stolních her, a zjišťoval, zda hráči budou svojí hrou prospívat skupině, nebo obohatí sebe na úkor druhých. Burnham zjistil, že muži jako hráči jsou nejen ochotni potrestat ostatní výměnou za svůj osobní zisk, ale navíc u nich byla větší pravděpodobnost, že poškodí ostatní, kteří "neudělali nic špatného, pouze maximálně spolupracovali s ostatními hráči".

Pokud se tedy muži více zaměřují na svůj osobní zisk, pak to podle výzkumníků znamená, že mají větší schopnost soustředit se na svůj vlastní úspěch, aniž by přemýšleli o kolektivním dobru.

Terence Burnham navíc zjistil, že muži ve výzkumu byli dvakrát ochotnější potrestat ostatní, pokud by to znamenalo, že by z toho přímo vytěžili nějaký postup ve hře. Samozřejmě je snadné si představit, jak by se scénář, jako je tento, odehrával v profesionálním prostředí mimo dětské hry.

Sociální dno?

V reálném světě ale takto muž nemusí jen získávat. Spíš naopak. Lidé, kteří jednají bez skrupulí, se mohou potýkat se ztrátou pověsti nebo přímými finančními dopady, a to včetně ztráty zaměstnání. Touha po vlastním zisku a prospěchu může tedy být kontraproduktivní. Často kolem sebe ale vidíme, že podobné hrozby zejména muže od jejich sebestředných plánů neodradí.

Pokud se tedy muži více zaměřují na svůj osobní zisk, pak to podle výzkumníků znamená, že mají větší schopnost soustředit se na svůj vlastní úspěch, aniž by přemýšleli o kolektivním dobru. Kolektivní dobro je, jak se zdá, bližší ženám, což by je teoreticky mělo předurčovat k veřejným a politickým funkcím víc než muže. Jako jejich protiklad si můžeme představit třeba mužské manažery ropných společností, které ničí planetu, a jejich šéfům je to jedno. Zajímá je hlavně zisk.