Zkoušeli jste už všechno – špunty do uší, polštář přes hlavu, nebo dokonce poslouchat hudbu ze sluchátek. Nic ale nepřinese takový komfort, který by přehlušil partnerovo hlasité oddechování a vám dokázal pomoci do říše snů…
I když partnera milujete, spánek vedle něj přináší spíše rozčarování než odpočinek. Vidíte se v tom? Řešíte podobné dilema každý večer? Dokonce se kvůli partnerovu pravidelnému chrápání pravidelně hádáte, až máte pocit, že to mezi vámi začíná skřípat?
Russel Foster, profesor cirkadiánní neurovědy na Oxfordské univerzitě a ředitel oftalmologické laboratoře Nuffield Laboratory, má pro takové případy jednoznačné řešení – odstěhujte se z ložnice a uvidíte, že jiskra vaší lásky se znovu zažehne.
Proč oddělený spánek svědčí lásce
Na stránkách prestižního britského žurnálu The Guardian Russel Foster vysvětluje, proč může spánek v separaci zafungovat jako nový začátek. „Páry, které se odstěhují do oddělených místností, slaví začátek nového vztahu, v němž jsou odpočaté a tím pádem šťastnější,“ osvětluje. Při přednášce na Hay festivalu o způsobech, které dopomohou k lepšímu spánku, doslova řekl, že špunty do uší nejsou jediným řešením pro partnera, jehož drahá polovička chrápe.
Co dělat, když špunty nezabírají
Foster se v praxi běžně setkává s tím, že dlouholetí partneři tvrdí, že sdílení jedné ložnice s chrápající polovičkou mohou bez nadsázky označit za konec vztahu. Vlastní místnost přinášející tolik toužený klid a také ticho potřebné po kvalitní spánek potom zafunguje jako svěží vánek, který dodá mízu skomírajícím citům.
Vedle odstěhování do separovaných pokojů může k lepšímu spánku dopomoci také podpora fungování přirozeného cirkadiánního rytmu (tělesných hodin), v jehož rámci naše těla reagují na střídání světla a tmy.
„Odstěhování do oddělených ložnic neznamená konec vztahu, ale začátek nového – takového, v němž jsou v ideálním případě oba šťastnější, tolerantnější, méně impulzivní, méně podráždění,“ píše Foster s tím, že by se takového kroku rozhodně neobával a už vůbec by ho neoznačoval za cestu k odcizení. „Spousta lidí se ke mně přikloní s tím, že co se dá dělat jiného, když špunty do uší prostě už nefungují,“ dodává.
Pozor, aby to nebyla apnoe
Komfort je jedna věc, zdraví ale druhá. Pokud máte dojem, že partner při chrápání lapá po dechu, mohlo by se jednat o nebezpečnou spánkovou poruchu známou jako obstrukční spánková apnoe. Ta bývá jednou z nejčastějších příčin chrápání, a pokud se neléčí, může být nebezpečná – ohrožuje správné fungování srdce i cévního systému.
V případě podezření neváhejte navštívit spánkovou laboratoř, kde chrápajícího vyšetří a nechají vyspat, aby zjistili, jak na tom je. Na základě výsledků potom navrhnou odpovídající řešení – tím může být změna životního stylu (redukce hmotnosti, například), operace nebo užívání speciálního přístroje usnadňujícího dýchání.
Jak zlepšit spánek celkově
Vedle odstěhování do separovaných pokojů může podle Fostera k lepšímu spánku dopomoci také podpora fungování přirozeného cirkadiánního rytmu (tělesných hodin), v jehož rámci naše těla reagují na střídání světla a tmy. To znamená, večer se zbytečně nevystavovat umělému osvětlení z lamp, monitorů a obrazovek, naopak ráno nezatemňovat a nechat se budit denním světlem.
Dalším tipem je pročištění telefonu od spánkových aplikací. „Neberte je vážně, jsou dobré tak akorát na to, aby vám přibližně řekly, kdy jste šli spát, kdy jste se v noci probudili a kdy jste ráno vstali. Ale jakmile začnou hodnotit, jestli jste spali dobře nebo kolik jste měli REM spánku, je to nesmysl,“ uzavírá Foster s tím, že takový přístup může maximálně zvýšit obavy z toho, zda skutečně spíte tak, jak byste měli, což spánek v konečném důsledku může zhoršit.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: The Guardian
