Léto je pro mnoho lidí obdobím venkovních radovánek – ne tak ale pro jedince, kteří trpí letní depresí. Té se přitom ve srovnání s tou zimní nevěnuje tolik pozornosti, a to jak v oblasti výzkumu, tak i ve veřejném prostoru. Pro deník The Washington Post o tom píše neurovědec Richard Sima.
Studie naznačují, že příznaky takzvané zimní a letní sezónní afektivní poruchy (SAD) se liší. Ačkoliv se obě vyznačují smutnou náladou a sníženým pocitem radosti, pacienti se zimní depresí mají tendenci více spát, přejídat se a celkově fungovat zpomaleně, popisuje pro The Washington Post psychiatr z Georgetown University School of Medicine Norman Rosenthal, který v roce 1984 jako první popsal SAD ve vědecké literatuře. „Ti letní byli v mnoha ohledech pravým opakem. Měli menší chuť k jídlu, trpěli nespavostí,“ vysvětluje Rosenthal. Při letní depresi se lidé také cítí více rozrušení než letargičtí, jak je tomu u zimní deprese.
U osob s letní depresí může hrozit zvýšené riziko sebevraždy. Sebevražedné chování dosahuje vrcholu na přelomu jara a léta, v zimě pak klesá. Podle Rosenthala to může být způsobeno tím, že pacienti s depresí, kteří pociťují sebevražedné sklony v zimě, nemusí mít dostatek energie na „uskutečnění plánu“. Lidé s letní depresí, kteří jsou smutní i rozrušení, bohužel tuto energii na ublížení sami sobě mít mohou.
Problém – horkost, vlhko a pyl
Zatímco zimní sezónní afektivní poruchu způsobuje snížené množství denního světla, předpokládá se, že příčinou letní deprese jsou horko, vlhkost a pyl. V jedné z původních studií Rosenthal a jeho kolegové provedli průzkum, v němž se lidí ptali, čemu přisuzují svůj letní smutek. „Jmenovali neustálé horko nebo to, že nesnesou světlo. Lidé mi říkali: Světlo mě řeže jako nůž, nemůžu ho vystát,“ popisuje Rosenthal. „A ostré světlo vlastně může predisponovat k mánii,“ podotýká psychiatr.
Pokud se v létě cítíte obzvlášť sklesle, je důležité si tyto pocity přiznat a vyhledat lékařskou pomoc.
Tyto faktory mohou být příčinou smíšených příznaků, které lidé s letní depresí pociťují – horko a vlhko jsou nepříjemné, zatímco světlo letního slunce může člověka negativně aktivovat. Jedna studie, v níž bylo dotazováno 1,9 milionu Američanů, zjistila, že vyšší teploty zhoršují duševní pohodu – s teplotami nad sedmdesát stupňů Fahrenheita, tedy 21 stupňů Celsia, se zvyšovaly negativní emoce a únava, zatímco pozitivní emoce klesaly. Vyšší teploty jsou také ve Spojených státech a Mexiku spojeny s vyšším počtem sebevražd.
K letní depresi může přispívat také množství pylu, které je na jaře a v létě vyšší. Studie z roku 2019, které se zúčastnilo 1306 Amišů, zjistila, že vysoký počet pylových dnů koresponduje s horší náladou u těch, kteří mají v létě obecně horší náladu. Alergie vyvolávají imunitní reakci a zánětlivé procesy, které mohou přispívat k depresi. Výzkumy také prokázaly, že u lidí s alergií existuje vyšší riziko deprese.
Role změny klimatu
Vědci tvrdí, že s tím, jak se svět otepluje, může letních depresí přibývat. „Dovolím si předpovědět, že letní SAD má rostoucí význam vzhledem ke globálnímu oteplování, které vyvolává obavy ohledně zvýšené expozice horka a vlhkosti. Mám silné podezření, že se bude objevovat stále více takových případů,“ říká pro The Washington Post profesorka psychologie na The University of Vermont Kelly Rohanová.
Změna klimatu narušuje duševní zdraví už nyní. Výzkumy ukazují, že vlny veder, které se v důsledku globálního oteplování zhoršují, jsou spojeny s horšími výsledky v oblasti duševního zdraví. Vyšší teploty znamenají pro lékaře na pohotovosti častější řešení problémů spojených s duševním zdravím nebo sebevraždami.
Pomůže studená sprcha?
Pokud se v létě cítíte obzvlášť sklesle, je důležité si tyto pocity přiznat a vyhledat lékařskou pomoc. „Lidé si opravdu musí uvědomit, že sebevražedné pocity jsou stále častější. A pokud k tomu u nich dochází, pak by skutečně měli vyhledat pomoc,“ apeluje Rosenthal.
Světlo je řeže jako nůž, nemůžou ho vystát. Ostré světlo vlastně může predisponovat k mánii.
Rohanová připomíná, že letní deprese je zkrátka deprese, a na tu existuje účinná léčba. Psychiatrické léky, které fungují na „běžné“ deprese, mohou fungovat i na ty sezónní. „Jednou z dobrých věcí na znalosti toho, kdy u lidí přicházejí deprese, je to, že je můžete předvídat a do jisté míry jim předcházet,“ podotýká Rosenthal.
Rosenthal a jeho kolegové také doporučují pacientům s letní depresí studené sprchy a pobyt v klimatizovaných prostorách. Zdá se totiž, že tento přístup u jeho pacientů zmírňuje příznaky. Tyto účinky však trvaly jen tak dlouho, dokud pacienti zůstávali v chladu – jakmile se vrátili ven do letního horka, účinek se tak trochu vypařil. Klinické studie testující tuto metodu ochlazování zatím neproběhly.
Klíčem k překonání letní deprese může být i kombinace různých léčebných postupů, strategií ochlazování, medikamentů a psychoterapie.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Washington Post