Podle studie s názvem The Sound of Intellect provedené na univerzitě v Chicagu a publikované v americkém časopise Journal of Psychological Science si o lidech děláme obrázek hlavně podle toho, jak mluví. Autoři označují hlas za nástroj komunikace, který se neustále vyvíjí paralelně s lidským pokolením. V mluveném slově se podle studie ukrývají paralingvistické podněty, které poskytují stěžejní informace o osobnostních a charakterových prvcích mluvícího.
„Ve skutečnosti jsi mnohem chytřejší, než vypadáš.“ Podobná hláška zřejmě nikoho příliš nepotěší. Už jste ji taky někdy slyšeli? Nebo jste měli pocit, že si to o vás někdo myslí?
Už jste někdy slyšeli hlášku "Ve skutečnosti jsi mnohem chytřejší, než vypadáš"?
Každopádně představa, že se vydáte na pohovor o vysněný pracovní post, kde nedostanete postačující prostor pro vlastní vyjádření a personalista vás předem odsoudí k prohře kvůli vašemu neinteligentnímu vzhledu, je více než děsivá. Co udělat pro to, abyste svůj um prokázali co nejefektivněji a pokud možno co nejdříve? Tak, aby byl jasně patrný už na první pohled?
V hlavní roli hlas
Podle čeho ale poznat inteligenci na první pohled? Pokud se zeptáte někoho na ulici, pravděpodobně jako hlavní faktory zvýrazní vzhled a konverzační dovednosti. Juliana Schroeder a Nicholas Epley z Chicagské univerzity jsou ale přesvědčeni o tom, že rozhodujícím určujícím prvkem je právě hlas.
V rámci studie se rozhodli natočit videozáznamy uchazečů o zaměstnání, kde mluví o tom, proč si myslí, že by měli být vybráni zrovna oni. Potenciální zaměstnavatelé a personalisté je hodnotili na základě tří rovin: videa, zvukového záznamu a textového přepisu.
Zvukové podněty
Výsledkem pokusu je zjištění, že hodnotitelé považovali kandidáta za vhodnějšího, schopnějšího a inteligentnějšího, když jej slyšeli. Po poslechu jednotlivých hlasů nabudili kandidáti příznivější dojem a více se zasloužili o zainteresování hodnotících. Čtení textového přepisu se ujali profesionální herci i lidé z řad veřejnosti. Vedlo ke stejným výsledkům. A konečně přidání vizuálních podnětů nemělo na hodnocení kandidátů žádný vliv. To vedlo autory studie k závěru, že pro zhodnocení intelektu je třeba člověka především slyšet. A nejsou sami, kdo si to myslí. Tento názor zastává i expertka na komunikaci Lisa B. Marshall. Jak podle ní pracovat s hlasem, abyste dobře zapůsobili?
Podle hlasu poznáte je
Lidé spojují vysoký tón s nervozitou nebo dětinskostí. A to především tehdy, zvýšíte-li jej na konci věty. U posluchače to bude evokovat zdání naléhavosti. Lidé hovořící vysokým tónem bývají také zpravidla vnímaní jako nedostatečně informovaní a kompetentní. A to bohužel bez ohledu na to, co vlastně říkají.
Nemluvte zbytečně moc – méně někdy znamená více
Pokud tedy chcete zapůsobit, raději záměrně snižte tóninu svého hlasu. Projevíte se jako důvěryhodný a vyzrálý jedinec. Ale zase to s tím hlubokým tónem nepřehánějte. Mohli byste působit zbytečně hrubě a konfrontačně. Držte se zlaté střední cesty a ta vás už dovede k úspěchu. Také nemluvte zbytečně moc – někdy je méně více a platí to i v řeči. Přehnaná mluva může vypovídat o nervozitě.
Rychlá mluva značí sebevědomí
Ne příliš rychle samozřejmě, nebo nebudou posluchači rozumět tomu, co říkáte. Nicméně podle studie provedené na univerzitě Brigham Young jsou rychlejší mluvčí považováni za sebevědomější. Expertka na komunikaci Lisa B. Marshall poznamenává, že ideální rychlost hovoru činí přibližně 150 slov za minutu.
Jedná se o doporučenou rychlost namlouvání zvukových knih. „Projev přirozeně zrychlí vyhýbání se ‚plnícím‘ slovům. V umění rychlé mluvy se ale můžete pocvičit i praktikováním čtenářských cvičení,“ radí Lisa.
Pryč s berličkou
Plnící slova. Slovní či vokální berličky, jako je ah, um, jako, tak, víte, prostě, vlastně apod. Ty dokážou podle Lisy zadupat do země i nejlépe připravený proslov. Jejich nadměrné používání kromě toho navíc vede k nedostatku sebedůvěry a kompetence. „Abyste se mohli vyhnout jejich užívání, musíte si ale nejdříve uvědomit, že je používáte,“ vysvětluje Lisa. Proto doporučuje zaznamenat si pár svých hovorů či projevů a poslouchat je pět minut denně po dobu dvou týdnů. Místo nich se podle Lisy Marshallové vyplácí zařazovat slovní pauzy, které slouží ke zvýšení důvěryhodnosti mluvčího.
Jazykové cvičení na doma
Čtěte si nahlas a střídejte rychlou a pomalou řeč: Začněte tím, že budete číst normální rychlostí. Při každém opakování čtení ji pomalu zvyšujte. Text, kterým se budete zabývat, si nastudujte dopředu – nebudete se zdržovat zbytečnými pauzami a zároveň vám neunikne smysl toho, o čem mluvíte. U čtení budete tedy zároveň cvičit pohotovost myšlení a koncentraci.
Vkládejte při čtení nahlas v určitých pasážích vlastní slova: Ideální jsou spojky jako třeba a, aby, nebo, protože.
Cvičte jazykolamy: Ty poslouží skvěle nejen dětem, ale i jejich rodičům jako zahřátí před důležitou prezentací. Máte-li potíže vyslovovat slova začínající určitým písmenem, cvičte jazykolamy sestavené z co největšího množství slov, která jím začínají.
Příklad: Petr a Pavel potřebovali poskládat papírovou podložku, protože ji popsali purpurovým perem.
Vkládejte při čtení nahlas v určitých pasážích vlastní slova: Ideální jsou spojky jako třeba a, aby, nebo, protože. Díky nim si uvědomíte, o čem vlastně čtete, a text si pro sebe logicky uspořádáte. To na posluchače zapůsobí. Vzbudíte dojem, že pouze nepapouškujete, ale skutečně víte, o čem mluvíte. A kromě toho se budete i lépe a příjemněji poslouchat.
Příklad: Liška přeskočila plot. Vydala se za svobodou. A lehce upraveno: Liška přeskočila plot a vydala se vstříc svobodě.
Související…
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Life Hack
