Temná strana oxytocinu: I hormon lásky má svou odvrácenou tvář

Oxytocin – hormon lásky, který se ve velké míře vyplavuje u žen při porodu a kojení a u obou pohlaví při orgasmu, vytváří mezi matkou a dítětem i mezi partnery silné citové pouto. Oxytocin zvyšuje prosociální chování: díky němu jsme empatičtí, ohleduplní, velkorysí a důvěřiví – podle posledních výzkumů však pouze ke „svým lidem“. Ve vztahu k ostatním se může projevit i odvrácená tvář tohoto hormonu.

Vědci z Birminghamské univerzity odhalili neuvěřitelné podobnosti mezi behaviorálními účinky oxytocinu a alkoholu. Obě látky totiž působí obdobně na obvody prefrontální kůry a limbických struktur. „Tyto nervové obvody určují, jakým způsobem vnímáme stres nebo úzkost, a to zejména v sociálních situacích. Díky oxytocinu a alkoholu vypadají zátěžové situace méně skličující,“ vysvětluje Dr. Ian Mitchell, profesor psychologie.

Oxytocin nám stejně jako alkohol dodává odvahu a sebedůvěru v těžkých chvílích. Jelikož však snižuje náš pocit strachu, který nás v mnohých situacích chrání, a navíc vede k přeceňování vlastních schopností, zvyšuje pravděpodobnost rizikového chování – nejčastěji jde o agresivitu, vychloubačnost a bojovnost.

Láska a nenávist

To, že láska a žárlivost jsou dvě strany téže mince, potvrdili výzkumníci z Haifské univerzity. Studie se účastnilo 56 dobrovolníků – polovině z nich byl inhalačně podán oxytocin, druhá polovina dostala placebo. Účastníci pak hráli jednoduchou hru – museli si vybrat ze tří dveří zobrazených na počítači a vyhráli sumu, která se za dveřmi skrývala.

Následující testování dokázalo, že lidé, kteří užili placebo, brali hru s nadhledem, zatímco účastníci, kteří před hraním vdechli „hormon lásky“, prožívali silné pocity závisti a žárlivosti, pokud někdo vyhrál vyšší sumu než oni, a škodolibou radost, když se ostatním ve hře nedařilo.

Testování dokázalo, že lidé, kteří užili placebo, brali hru s nadhledem, zatímco účastníci, kteří před hraním vdechli „hormon lásky“, prožívali silné pocity závisti a žárlivosti.

„V návaznosti na tato zjištění předpokládáme, že je hormon spouštěčem komplexního sociálního cítění: když je vazba pozitivní, oxytocin upevňuje prosociální chování; když je vazba negativní, přispívá oxytocin k nepříjemné náladě,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Simone Shamay-Tsoory.

Takže i deprese!

Vědci ze Severozápadní univerzity zkoumali vliv oxytocinu na paměť – očekávali, že tento hormon přispívá k zakořenění pozitivních emocí a zážitků do paměti, na základě čehož upevňuje sociální vazby. Jejich zjištění však bylo překvapující. Na základě několika klinických výzkumů zjistili, že oxytocin aktivuje specifickou část mozku, která zintenzivňuje paměť, avšak zejména v případech stresujících a emočně bolestivých sociálních situací.

Tento hormon tak posiluje špatné vzpomínky a navíc zvyšuje strach a úzkost, že se stresující situace mohou v budoucnu opakovat. Podle vědců může být oxytocin hlavní příčinou chronického sociálního stresu i deprese.

„Pochopíme-li dvojí roli oxytocinu, a to jak při spouštění, tak při snižování úzkosti v závislosti na sociálním kontextu, můžeme optimalizovat léčbu tímto hormonem a zlepšit tak životní podmínky mnohých pacientů,“ předesílá Jelena Radulovic, autorka studie. Ukazuje se totiž, že již brzy by oxytocin mohl hrát klíčovou úlohu při léčbě autismu, ADHD i nejrůznějších poruch chování.