S laskavostí a ohleduplností se nerodíme. Laskavosti se učíme. A pokud jsou k nám laskaví rodiče, máme tohle učení hodně zjednodušené. Jenže jsou i laskaví rodiče, kteří to se zaměřením na dítě přeženou. Třeba tím, že se při jejich výchově zaměřují hlavně na výkon. Jenže nezdravá soutěživost, která se v dospělosti mění v honbu za kariérou a penězi, nakonec tyto přemotivované potomky připraví nejen o laskavost k ostatním, ale i je samotné o pocit štěstí.
Reklama
Podle americké psychiatričky Robin Bermanové může rodič svou výchovou ovlivnit především tři věci – charakter, vztah k rodičům a schopnost chovat se laskavě. A především ta poslední věc nabývá v dnešní době na důležitosti.
Přehodnoťte priority
Kdybyste měli seřadit laskavost, osobní štěstí a úspěch podle toho, jak jsou pro vás tyto věci důležité, jaké byste zvolili pořadí? Stejný úkol dostalo 10 tisíc dětí v jedné studii Harvardské univerzity. Velká většina z nich zvolila na prvním místě úspěch, který byl následovaný osobním štěstím. Laskavost uváděly až na posledním místě.
Naše společnost je evidentně stále zaměřená na výkon a přenášíme to i na další generace.
Tyto děti také věřily v to, že jejich úspěch je to nejdůležitější přání i ze strany rodičů. Ať tedy říkáme nebo děláme cokoliv, naše společnost je evidentně stále zaměřená na výkon a přenášíme to i na další generace.
Jsme sami laskaví?
K tomu, abychom své děti vychovali k laskavosti, je potřeba, abychom nejdříve sami změnili svůj přístup. To, jak se chováme, ne to, co říkáme, modeluje naše děti. Děti jsou chytré, a pokud řeknete A, ale uděláte B, poznají to. Nemá cenu se snažit naučit děti laskavosti, pokud sami takoví nejsme. Obligátní otázku „co bylo ve škole“ nebo „jak dopadl test“ můžeme například vyměnit za otázku „co hezkého jsi dnes pro někoho udělal?“. Děti lépe pochopí, že nezáleží tolik na tom, jaké mají výsledky, ale na tom, jak se chovají k ostatním lidem.
Dítě, které je vychováváno strachem, sice poslouchá jako hodinky, ale určitě to není dobrý základ pro výchovu sebevědomého a psychicky stabilního člověka.
Když se zamyslíme nad tím, jak mluvíme se svými rodiči, se svým partnerem, s kamarády – chceme, aby takto mluvily i naše děti? Podle Robin Bermanové znějí dětem naše slova v hlavě jako soundtrack. Záleží tedy na nás, co jim necháme zahrát. Je lepší, když poslouchají oblíbený megahit s názvem „měl by ses za sebe stydět“ a hitovku mládí „ty jsi ale ošklivý chlapeček“, nebo je raději nahradíme libozvučnějšími songy jako „všichni děláme chyby, co si z nich vezmeme“?
Nejdříve ukázněte sami sebe
Tajnou přísadou rodičovství je schopnost nejdříve ukáznit sebe a pak teprve své děti. Když nás něco naštve, reagujeme většinou rychle, bez rozmyslu a mnohokrát toho pak litujeme. Místo toho je lepší se nejdříve nadechnout a mít svou reakci pod kontrolou. Dítě, které je vychováváno strachem, sice poslouchá jako hodinky, ale určitě to není dobrý základ pro výchovu sebevědomého a psychicky stabilního člověka. Robin Bermanová doporučuje mluvit s dětmi o laskavosti, povzbuzovat je k vstřícnému chování, netrvat tolik na výhře ve sportovním turnaji či na prvním místě v matematické soutěži a hlavně jít příkladem.
Dopřejme dětem pohled na laskavost a udělejme je tím šťastnější.
Snažte se také omezit přísun negativních informací z médií. Podle další harvardské studie bylo totiž dokázáno, že i když jen někoho sledujeme při laskavém chování, zvedá se v našem těle hladina serotoninu, který je součástí některých antidepresiv. Dělá nám to zkrátka tak dobře, jako když se sami laskavě zachováme. A sami šťastnější, i když se pouze díváme na dobré skutky. Dopřejme tedy dětem pohled na laskavost a udělejme je tím šťastnější.
foto: Shutterstock, zdroj: GOOP
