Proslulá britská nutriční specialistka Vivienne Talsmat vysvětluje, jak pomocí správné výživy zpomalit stárnutí a proč je tak důležité, abychom byli v životě vděční.
Dokonale upravená tmavovláska mne propichuje intenzivním pohledem z nepohodlné dálky pouhých několika centimetrů. Její ruka tlačí na hřbet mé, kterou se se vší silou snažím oddálit od těla. Žena, jíž se do péče svěřují i příslušníci královské rodiny, mi předvádí, nakolik nás dokážou energeticky ovlivnit mobily, počítače a vše, co vysílá elektromagnetické vlny.
Její ruku odtlačím celkem bez problémů. „Teď si do druhé ruky vezměte mobil, přiložte si jej na hruď a odtlačte mou ruku znovu,“ dává instrukce Vivienne. Vezmu si nevinně vypadající krabičku, zaberu druhou rukou a nic. Veškerá síla mne během několika vteřin opustila.
Po studiu celostní výživy, kineziologie a medicínské estetiky založila Vivienne v roce 1996 svou první kliniku, kde pomáhá klientům dosáhnout optimální úrovně zdraví, pohody a vitality. Stojí také za celosvětově proslulým programem Rejuva Systems, jenž napomáhá detoxikaci, hubnutí a působí jako omlazující kúra. „Elektromagnetické síly jednoduše ničí náš imunitní systém a zvyšují stres,“ odpovídá s klidem na můj udivený pohled. Svůj mobilní telefon má doma vždy v místnosti maximálně vzdálené od ložnice.
Četla jsem o elektromagnetických vlnách a člověku, který je na ně tak citlivý, že jakmile u něj zazvoní mobil, omdlí...
To je velmi zajímavé. Zní to skoro jako fyzická alergie na pšenici nebo mléčné produkty. Celé tělo se dokáže zhroutit. Pravděpodobně má ten muž alergii na elektromagnetický stres.
Ve svých materiálech používáte hodně slovo omlazení. Podle mého názoru to posiluje soudobý kult mládí, což není nutně dobrá věc.
Rozumím, co tím myslíte. Žijeme ve světě, kde se každý hrne, aby měl syntetický obličej. To vše samozřejmě vytváří pro tělo stres. Jaký je smysl v tom vypadat dokonale, ale nemoci se ani usmát, nebo dokonce zkolabovat? Omlazení ale není to samé. Omlazení znamená, že máme život, který má svůj začátek a konec, o kterém nevíme, kdy přijde, a snažíme se, aby byl co nejdále. To, za čím v něm jdeme, je moudrost. Pomáhá nám rozřešit všechny problémy a žít sami se sebou v míru. Problém tedy není v tom být starý. Když ale máte dům, tak z něj taky nenecháte půlku spadnout.
Žijeme v době, kdy jsou si lidé stále více vědomi toho, co se děje s jejich těly. Proč jsme se zrovna nyní o sebe začali víc starat?
Kdysi jsme žili v dobách, kdy ve stáří, a to mohlo být od 35 let, nebylo možné dělat nic. Byli jste staří na kariéru, nikdo si vás nechtěl vzít, prostě jste byl odložen do starého železa. A teď máme ve světě tolik dobrodruhů, kterým je 60 nebo 70, jdou skákat z letadla, rozjíždějí byznysy a dělají spoustu úžasných věcí. Už neexistuje kolektivní vědomí, které říká, „jste starý a to je konec všeho“. Věk je dnes bez omezení. Lidé si začínají uvědomovat, že jejich tělo je dokáže dovézt kamkoliv a umožňuje jim všechny ty úžasné věci dělat. Takže čím déle žijeme, tím víc moudrosti získáme a taky si užijeme víc legrace.
Mluvila jste o kolektivním vědomí. Zdá se mi, že kolektivismus do velké míry vymizel, lidé jsou velmi individualističtí. Hodně lidí mi naopak říká, že vstupujeme do nějakého nového věku. Co si o tom myslíte vy?
Ano, určitě, všichni o tom mluví. Pokud se podíváte na historii mozku, zjistíte, že na začátku byly mozkové buňky poměrně primitivní, základem jsou instinkty pro přežití. Pokud jde o přežití, uděláte cokoliv, jako tehdy po leteckém neštěstí v Andách, kdy přeživší jedli zemřelé. Spousta lidí si říkala: To bych nikdy neudělal. Ale ano, udělal! Lidé mají 4700 charakterových vlastností a každý z nás je schopen demonstrovat kteroukoliv z nich.
Minulý týden jsem byla ve válečném muzeu v Chorvatsku a dívala se na všechny ty zbraně. Jak může jeden člověk zastřelit druhého? Vždyť všichni pocházíme ze stejného vědomí. Když nám něco chybí, nikdo nás nemiluje, jsme schopni jakýchkoliv hrůz. To, co se děje nyní, je, že lidé se o sebe starají, chodí na jógu, meditují, takže světové vědomí vzrůstá. Proto vidíme změnu. Existuje kniha Power versus Force od Davida Hawkinse, která hovoří o vibračním rozsahu vědomí. Vysvětluje, že v minulosti jsme zabíjeli lidi, protože vědomí bylo nízké. Když v minulosti někdo kradl, byl strašným způsobem usmrcen, dnes ho „jen“ zavřeme do vězení, a tudíž náš vibrační rozsah vzrostl. Řekněme, že 100 je strach, žili jsme v období strachu. Nyní máme vibrace asi 220, což je schopnost udržet život. Žijeme v době, kdy jsme schopni udržet život, dostat se blíž k jiné lidské bytosti a rozšiřujeme svoje vědomí. Samozřejmě jsme každý jiný, například 0,4 procenta populace žije na vibracích přes 500. To je oblast bezpodmínečné lásky. To, že věříte v bezpodmínečnou lásku, dokáže udržet mnoho lidí. Láska je ta nejlepší vibrace, je to to, co nás motivuje.
Jak mohu zvýšit své vibrace?
Meditací, vyrovnáváním sebe sama, tím, že začnete den správně. Já pracuji hodně dlouho, od devíti do devíti, a pokud něco před tím neudělám pro sebe, nedokážu udržet ten prostor pro ostatní. Takže vstávám v šest, jdu na jógu a 15 minut meditace. To správně nastaví mé mentální myšlení a nastartuje fyzické tělo. Pak si dám dobrou snídani. Dělám to většinou každý den.
Je dobré se každé ráno správně nastavit. Víte, když chodíte po světě a říkáte si o lidech, jak jsou strašní, ukazujete na ně jedním prstem a tři směřují zpátky k vám. Vy jste sám třikrát to, co je ten člověk před vámi. Milovat sám sebe není sobecké. Milujte bližního svého jako sám sebe. Neříkáme milujte bližního svého a tečka. Milovat sám sebe je vaše božské právo, z té základny totiž můžete milovat každého, protože nejste žárlivý, zlý.
Co nás naopak blokuje?
Když žijete v nízkovibračním myšlení. Například strach. Láska nás rozšiřuje a strach nás smrskává a omezuje, všeho se začneme bát. Pak je to také vina a hanba. Vina a hanba mají velmi nízké vibrace, kolem 20. Když žijeme v těchto nízkých vibracích, vše je extrémní. Rodí se tak teroristé. Udělají něco velmi špatného, cítí za to vinu a skrývají ji tak, že ukazují na tebe a říkají: „Zničím tebe za všechny věci, za které se sám stydím.“
Jaký je váš recept na to, aby člověk žil svůj život naplno?
Hodně pracuji s lidmi, kteří mají v životě úplně všechno, co si dokážeme představit, a přesto jsou poměrně nešťastní a deprimovaní. Důležité je, abychom byli vděčni. Když si na začátku dne řeknu, že jsem vděčná za příležitost, že mohu s vámi dělat tento rozhovor, tak se to na mně ukáže. Má to co do činění s metafyzikou a univerzálními zákony. Když poděkujete za úžasné lidi, kterými jste obklopeni, univerzum vám jich pošle ještě víc.
Když ale budete říkat: nikdo mě nemá rád, všichni nenávidí můj produkt atd., tak se budou dít špatné věci. Jednoduše, pokud přemýšlíte negativně, má to stejný dopad jako pozitivní myšlení. Neříkám, že musíte pořád myslet pozitivně, ale místo soustředění se na to špatné, že jste třeba ztratili prst, si raději řekněte, mám jich ještě devět. Vždy máte mnoho, za co být vděčná. Den začněte správně nejen s dobrou výživou, ale také myšlenkami.
foto: Petr Hricko, archiv Vivienne Talsmat