Emily Chang v knize Brotopia, která vyjde letos v únoru, popisuje sex nejmocnějších mužů Silicon Valley. Jak k sexuálním party vůbec dochází, proč se na nich podávají drogy a proč i přes ně jde vlastně o konzervativní večírek?
Někteří z nich podle autorky, reportérky Bloomerg TV, spí s tucty žen zároveň. Nepáchají tím žádný zločin, ale Emily Chang se pozastavuje nad tím, jak neomezený přísun peněz a drog mění atmosféru inovativního, futuristického pupku světa.
Během týdne se jako ostatní Kaliforňané snaží žít zdravě, ale o víkendech, aby exkluzivní sexy party nevázla, se podává alkohol a samozřejmě drogy. Nejčastěji extáze nebo Molly. Ta je známá tím, že z neznámých lidí dělá extrémně přítulné přátele. Někdy se těmto orgiím přezdívá E-party.
Někdejší generální ředitel měnového fondu Dominique Strauss-Kahn (proslulý svým výstředním sexuálním chováním) by asi byl zklamán, protože se nejedná o barokně výstřední orgie, které vyhledával on. Technologičtí titáni naší doby se většinou postupně jen rozdělí do menších skupinek. Noc se změní v den, posilní se snídaní a jede se dál. Spánek, jídlo, sex – a znova.
Jedna pozvánka například ponoukala hosty přestrojit se za amazonky, safari lovce nebo exotické obyvatele džungle. Jedna z účastnic (Emily Chang jí přezdívá Jane Doe) se ocitla na zemi, na polštářích a pokrývkách z umělé kožešiny, ležela tam s dvěma dalšími páry, jedním byl legendární zakladatel technologického kolosu a jeho manželka. Jeden internetový spekulant – převlečený za chlupatého králíka – jí nabídl, ať si prstem nabere prášku z igelitového pytlíku. Nervózně si lízla, byla to droga Molly. Brzy zjistila, že se jí najednou líbí, když ji ostatní osahávají. Zakladatel se jí zeptal, jestli ji může líbat. Vyjeveně se obrátila na jeho manželku, jestli jí to nevadí, ale ta ji jen ponoukla. Jane celá zkušenost připadala divná a matoucí, rozhodla se, že se žádné další podobné akce účastnit nebude. (Nepsaným pravidlem je, že s ostatními nepozvanými spolupracovníky ve firmě se o nich nemluví.)
Žádní lumeni
Ve srovnání s podobnými grupáči jinde na světě elektroničtí mohykáni mají dvě zvláštnosti. Přestože si jejich hostitelé připadají úžasně progresívní, bourají přece zažité normy, jsou vlastně nesmírně konzervativní. Nikdy nejde o sex mezi muži a nepředstavitelné pro ně je, že by některý z nich byl bisexuální, nebo by chtěl se svým zaměřením experimentovat. V mnoha ohledech jsou tyto akce stejně progresívní jako party v 70. letech v Playboyi.
Technologičtí géniové v nejslavnějším údolí na světě mají další společnou zvláštnost: většina z nich coby teenageři hráli jen počítačové hry a na rande se vypravili, když už měli nárok volit. A ani potom je holky nevnímaly jako výhru, mnozí se vůbec nechytali. Teď jsou z nich najednou bezkonkurenčně bohatí a mocní; pro ženy jsou víc atraktivní než hvězdy Hollywoodu a Wall Street dohromady. Když se jich Chang ptala, jestli jim nevadí, že zneužívají svého postavení (mnozí se pořád a bez ironie ohánějí starým sloganem Googlu Don’t do evil), ohradili se, že jsou to spíše oni, kdo může být zneužit. Upřímně se bojí, že naletí dívkám, které se zaměřují na lov nejatraktivnější partie. Mají pro to dokonce termín: lovkyně zakladatelů.
foto: Bloomberg TV
