Horká koupel funguje u mnoha lidí jako oblíbený prostředek relaxace. Není nic příjemnějšího, než se po dlouhém chladném dni naložit do hřejivé vody, zavřít oči a jen vegetovat. Podle japonských vědců ale mohou horké koupele v zimním období zvyšovat riziko infarktu myokardu. Známé jsou i další důvody hovořící v neprospěch horkých lázní. Je tedy horká koupel zdravá nebo ne?
Japonští vědci, kteří sledovali během dvou let data, která se týkala infarktu myokardu u 11 000 lidí, zjistili, že horké koupele za chladných (nejen zimních) dní mohou zvyšovat riziko infarktu. Výzkumní pracovníci z Kjótské univerzity tvrdí, že v porovnání s létem byla v zimě četnost srdečních záchvatů až desetkrát vyšší.
Tepelný stres zatěžuje srdce
Studie potvrzuje fakt, že aktivity, které organismus vystaví šoku, mohou zvýšit riziko infarktu myokardu. To je i případ ranní horké koupele v zimě. I proto velké procento infarktů postihuje pacienty hned ráno po probuzení, nebo v souvislosti s náhlou rychlou změnou psychického rozpoložení či teploty, kterou může představovat i extrémně horká koupel v extrémně chladném dni.
V neprospěch příliš horkých lázní hovoří i vědci z Harvardské lékařské fakulty. Podle nich totiž tepelný stres pro srdce představuje významnou zátěž. Z toho důvodu doporučují, pokud už se lázní nechcete vzdát úplně, volit alespoň chladnější nebo úplně studenou vodu.
Vysušená kůže a horší kvalita vlasů
Podle dalších vědeckých pramenů mohou horké koupele nepříznivým způsobem ovlivnit plodnost. Lékaři tvrdí, že v horké vodě bychom neměli být déle než 30 minut. Hovoří se i o nepříznivých vlivech na pokožku – ta je podle některých názorů horkou vodou v zimních měsících vysušována, protože z ní odstraňuje přirozenou vlhkost. Horká voda tak částečně může i za časnou tvorbu vrásek, stejně jako za zvýšené padání vlasů. Někteří odborníci horkým koupelím přisuzují i letargii a únavu. Upřednostňují přitom ledové sprchy nebo alespoň ranní pití ledové vody.
Jak to tedy je: Koupat se, či nekoupat? Pravda zřejmě bude ležet někde na půli cesty. Lidé s vysokým krevním tlakem a ti, kteří trpí rizikem srdečních onemocnění, by v horké vodě zřejmě opravdu neměli trávit dlouhý čas. Stejně tak ženy, které trápí časté záněty močových cest. Neexistují ale žádné skutečně ověřené důkazy, které by požitek z teplé koupele zapovídaly zdravým lidem. Ba naopak. Stejně jako se mluví o negativech horkých koupelí, hovoří se i o pozitivech. A to dokonce možná častěji než o tom, že horké koupele neprospívají.
Podle Franka Lipmana, lékaře a ředitele New York City’s Eleven Eleven Wellness Center a zakladatele společnosti Be Well, není pochyb o tom, že koupání je jedním z nejlepších způsobů, jak si na konci dlouhého dne pořádně odpočinout. Ze všech dalších výhod, které koupání v horké vodě organismu přináší, pak vyzdvihuje protizánětlivé účinky. „Snížením stresu zklidňujete zánětlivé procesy probíhající v těle.“
Přirozená detoxikace
Lipman tvrdí, že lázně se mohou stát i skvělým prostředkem pro redukci kortizolu, a díky pocení fungují jako přirozená detoxikace pečující o stav pokožky. Řada studií, z nichž nejaktuálnější pochází z roku 2017, uvádí, že horké koupele působí na organismus podobně jako intenzivní cvičení. Případné dýchací obtíže, které mohou v souvislosti s výrazně teplou vodou občas přepadnout každého, doporučuje Lipman zmírnit s pomocí několika kapiček eukalyptového oleje.
Aby voda vyvolala žádaný efekt pocení a s ním související detoxikaci pokožky, měla by být podle Lipmana dostatečně teplá. Takovou koupel byste si pak podle něj měli dopřávat jednou až čtyřikrát týdně po dobu 20 až 40 minut. Podobně hovoří i Amanda Jo, odbornice z oblasti přírodní kosmetiky a zakladatelka společnosti Organic Bunny. Ta doporučuje, abychom se koupali dvakrát týdně po dobu 15 až 30 minut. Natasha Uspensky, holistická výživová poradkyně a ayurvédská lékařka, zase radí horkou koupel trvající 20 až 30 minut praktikovat třikrát týdně.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Prevention
