Možná vás někdy napadlo, že když prožíváte mystický zážitek jakéhokoli druhu (setkání s Bohem, vytržení, meditace), mozek nefunguje v totožném režimu jako při sledování televize nebo vyměňování hospodských drbů. Jsou zapojeny jiné laloky a centra.
Reklama
Neurologové díky magnetické rezonanci nebo měření SPECT (jednofotonová emisní výpočetní tomografie) už dvě dekády vědí, že lidé trpící padoucnicí (ze známějších Dostojevskij, Proust, svatý Pavel) jsou zvláště náchylní ke vnímání Boha. Při epileptickém mikrozáchvatu je aktivní spánkový lalok, limbický systém, hypothalamus, amygdala a hipokampus. Podobné aktivity mozku identifikovali neurologové i při sledování tibetských mnichů při meditaci nebo františkánských řádových sester během modliteb, takže se zrodila teorie mystického modulu.
Pokud přes speciální helmu stimulujete určitá místa v mozku, ucítíte velmi silný mystický zážitek
Neurovědec Michael Persinger dokáže takový modul ve své helmě (The God Helmet, pacient je izolován od vnějších podnětů a skrze helmu jsou mu stejná centra uměle aktivována) dokonce stimulovat. Nejedna testovaná osoba (včetně Persingera samotného) po aplikaci prohlásila, že poprvé v životě spatřila Boha. Vznikl vědní obor zvaný neuroteologie, v němž neurologové a teologové spolupracují při zkoumání mystických zážitků.
Následujících sedm bodů shrnuje nejzásadnější poznatky:
1. Mystické stavy jsou vysoce individuální. Testované osoby popisují zážitek jako splynutí, setkání s vyšší silou, jiní zase jako démonický, či dokonce ďábelský. Další osoby hlásí pokus o únos jako při setkání s UFO, zažívají nervozitu, pocení a snaží se strhnout helmu z hlavy.
2. Pocit jednoty světa a propojenosti patrně způsobuje odpojení svazku neuronů v předním laloku známých jako OAA (orientační a asociační oblast). Rozostřuje se vnímání času a prostoru, osoba cítí nekonečnost a propojenost se zbytkem světa, neboť přístup k OAA je blokován.
3. Mystický zážitek může být letmý, trvat jen pár vteřin, přesto může nositele změnit na zbytek života. Přispívá k fyzickému i psychickému zdraví, dodává pocit, že život má smysl.
4. Obdobné vzorce jsou identifikovány i u osobnostního typu TLP (zkratka osobnost spánkového laloku), tedy lidí zřících grandiózní význam v trivialitách, beze smyslu pro humor, naplněných pocitem vlastní důležitosti. I ti hlásí schopnost spatřit vesmír v zrnku písku či chytit nekonečno do dlaně.
5. Boží přítomnost zůstává z hlediska neuroteologů neprokazatelná. Průtokem krve ani elektrickou aktivitou nelze rozlišit, kdy testovaná osoba mystický zážitek ve své hlavě vytváří a kdy vyšší sílu skutečně zří. Simulovat lze ostatně i chuť jablka, jež spustí stejné asociace jako skutečný jablkový koláč.
6. Lidé se sklonem k mystickým zážitkům mívají zároveň snadnější přístup k podvědomí a nacházejí mezi oběma světy paralely.
7. Cosi jako mystický modul (či také duchovní obvod) mozku patrně existuje, nebo alespoň manifestuje přítomnost na denní bázi. I kdyby šlo o pouhou disociaci (odpojení) jistých obvodů od jiných, absence podobných prožitků vede k jejich nahrazování jinde – ve zvýšené ochotě věřit horoskopům, proklamacím typu "nic není náhoda", či libování si ve spiknutích všeho druhu. Vyšší sílu lidský mozek jednoduše požaduje, neboť mu byla v minulosti evolučně prospěšná.
foto: Shutterstock
