Nabízíme pokračování rozhovoru s Annou Struneckou, přední vědkyní a populární autorkou knih i článků týkajících se zdravého životního stylu. V této části je mimo jiné řeč o závažných civilizačních onemocněních.

Kromě knižního bestselleru Doba jedová jste se také podílela na titulech Stop cukrovce a Přemůžeme autismus. Proč vznikly?

Ve svých dřívějších knížkách jsem se radám pro diabetiky 2. typu vyhýbala, protože jsem byla přesvědčená, že terapie patří do rukou specializovaných lékařů. Naše diabetologie má tradičně vysokou odbornou úroveň, ale bohužel se ukazuje, že současná medicína lege artis se zabývá pacienty až po vypuknutí nemoci. Počty nemocných s diabetem 2. typu se tak stále zvyšují a dnes je v ČR tímto typem cukrovky postiženo již milion lidí.

Tato vážná civilizační nemoc, která zkracuje život člověka až o deset let a má zásadní vliv na snížení kvality jeho života, se vyvíjí po desetiletí na základě chyb ve stravování a životním stylu. Proto jsem napsala knížku Stop cukrovce, která je o tom, jak můžeme cukrovce 2. typu včas zabránit, případně kompenzovat symptomy již probíhajícího onemocnění.

Co se týče autismu, touto problematikou jsem se zabývala již ve svých odborných vědeckých publikacích. Vydavatelství vědecké literatury Bentham Sciences mě požádalo o přípravu e-knihy o autismu, kterou v anglickém jazyce vydalo v roce 2010. Poruchy autistického spektra představují v mnoha vyspělých zemích vážnou epidemii, v USA v roce 2017 autismem trpělo jedno z 37 dětí školního věku! Podle mého názoru, a také z pohledu mých amerických kolegů a spoluautorů, se na vzniku tohoto chronického celoživotního onemocnění podílejí některé faktory, před nimiž varuji i ve svých knížkách. Patří mezi ně glutamát, aspartam, umělá barviva, fluorid a hliník. Proto jsem pro české čtenáře napsala knížku Přemůžeme autismus o tom, jak se poučit ze zkušeností zemí, kde je výskyt autismu vysoký, jak jeho vzniku předcházet a jak kompenzovat symptomy.

Věřím, že naše knížka poskytne rodičům takto postižených děti cenné rady i naději, kterou jim medicína lege artis neposkytuje. U nás se zatím autismu příliš velká pozornost nevěnuje, dokonce ani nevíme, kolik dětí v ČR autismem trpí. Stále máme málo specialistů – lékařů i terapeutů.

V zahraničí se moje názory setkávají s příznivými ohlasy, a tak dostávám pozvání na různé konference – například v Teheránu, na Novém Zélandě a letos pojedu do Číny.

Letos vám vyjde další zajímavý titul s názvem Léčivé byliny a duševní nemoci. Mohou byliny opravdu pomoci s psychickými potížemi?

I tato naše knížka vznikla na základě desítek odborných článků, které jsme s mými spoluautory prof. Jiřím Patočkou a botaničkou Mgr. Zdeňkou Navrátilovou publikovali v posledních dvou dekádách v časopisech, jako jsou Psychiatrie, Vojenské zdravotnické listy, Vesmír aj. Léčivé byliny jsou u nás tradičně velmi populární a širokou laickou veřejnost není třeba přesvědčovat o tom, že čaje, sirupy, koupele, masti, tinktury nebo likéry připravené z léčivých bylin jsou prospěšné jak v prevenci pro udržení zdraví, tak i v případě nemoci.

Povolání babek kořenářek se však nikde nevyučuje a pro nové generace jsou názvy léčivých bylin mnohdy dost exotické. V obdobné situaci se mohou ocitnout i mladí lékaři, protože fytoterapii se v současné době nevěnuje patřičná pozornost ani ve výuce na lékařských fakultách. Evropská komise vydala nařízení EU č. 432/2012, které zakazuje uvádět u prodávaných přípravků z bylin tvrzení o jejich účincích, které by jakýmkoli způsobem, a to nejenom textově, ale třeba i formou obrázků, říkalo, že něco léčí či zlepšují zdravotní stav.

Vzhledem k naší dlouholeté aktivní badatelské práci v neurovědách a psychiatrickém výzkumu jsme se proto odvážili připravit zcela ojedinělý přehled domácích i cizokrajných bylin a koření, které mohou přispět ke zmírnění potíží při poruchách nálady, stavech smutku, opakované úzkosti a neustálém strachu, při depresi, nespavosti nebo opakujících se migrénách. Pro současného člověka mohou být také užitečné byliny, které přispívají k prevenci předčasných poruch paměti a obávané Alzheimerovy či Parkinsonovy nemoci.

Nejrůznější základní a jednoduché rady jsem už před časem shrnula v knížce Babské rady profesorky Strunecké. V roce 2014 se v akci Knihománie dostala do žebříčku kandidátů na bestseller, což svědčí o tom, že počet lidí, kteří chtějí žít zdravě, opravdu narůstá.

„Pro současného člověka mohou být také užitečné byliny, které přispívají k prevenci předčasných poruch paměti a obávané Alzheimerovy či Parkinsonovy nemoci.“

Co říci k depresi, která se ve vyspělých zemích stává téměř epidemií?

Deprese je skutečně jednou z nejčastějších duševních nemocí. Výzkum Psychiatrické kliniky 1. LF UK v Praze odhalil, že 31 % české populace se někdy v průběhu života potýkalo s depresí. Ve své výzkumné i publicistické činnosti jsem řadu let spolupracovala s psychiatry a v jedné rozsáhlejší publikaci jsem se odvážila napsat: Není přece jen vysoká prevalence chorobných poruch nálady experimentálním důkazem toho, že současný biomedicínský výzkum právě tak jako i jiné mnohé části naší kultury ignorují lidskou duši? Není přece jen důsledkem nedostatečné péče o naši mysl?

Velkou učitelkou je pro nás příroda. Co nám ukazuje především?

Obdiv k přírodě mě přivedl k rozhodnutí studovat na Přírodovědecké fakultě UK biologii a chemii. V 60. letech 20. století náš studijní program obsahoval botaniku a zoologii a hodně času jsme trávili na praktických cvičeních v laboratořích i v terénu. Poznali jsme tak mechy, houby, rostliny a nejrozmanitější živočichy, což mi později umožnilo poznávat a rozvíjet srovnávací fyziologii, v níž jsme další studenty přírodovědy učili, jak se vyvíjejí rozmanité životní funkce od nejjednodušších živočichů až po člověka, a obdivovali mechanismy, jež jsou společné třeba pro sépie i lidský mozek. Ostatně, jednoduché živočišné modely umožnily významné objevy neurobiologického výzkumu a rozvoj psychofarmakologie.

Při spirituálním pohledu musí člověk žasnout nad genialitou Stvořitele a v současné době i mnozí vědci zastávají názor, že evoluce je obdivuhodný Boží plán. Z materialistického pohledu je důležité uvědomit si nesmírnou harmonii ve fungování přírody, kterou moderní civilizace narušuje tak, že ohrožuje nejenom existenci mnoha druhů živočichů a rostlin, ale i samotnou existenci lidstva.   

 

foto: Shutterstock