Problémy s usínáním, ale dokonce i ztráta paměti se dají řešit manipulací mikrobiomu, tedy trilionů bakterií, jež standardně obývají lidská těla. To, že přenastavení mikrobiomu může léčit některé civilizační choroby, tvrdí Americká asociace pro rozvoj vědy (American Association for the Advancement of Science).
Odhalení závažnosti mikrobiomu pro lidské zdraví je možná zatím největší objev biologie lidského těla. Protože se bakterie vyskytují vesměs ve střevech, vědci se nejdřív soustředili na jejich význam při trávení a metabolismu, při řešení problémů obezity a zánětlivých nemocí střev. Na nedávném setkání v Austinu v Texasu se ale tentokrát taky řešilo, jak mikrobiom ovlivňuje naši náladu a chování.
Janet Janssonová, ředitelka biologické vědy Pacific Northwest National Laboratory ve Washingtonu, potvrdila zásadní souvislosti mezi mozkem a mikrobiomem. „Teď se snažíme objevit biochemické a genetické faktory, které je způsobují,“ řekla. Výsledky jsou tak čerstvé, že dosud ani nebyly zveřejněné.
Jak rozluštit mikrobiom
Vědci přišli na to, že když pokusným myším, které jsou bez mikrobů, mikroby vpíchnou, tak je jejich paměť mnohem lepší než u stejných hlodavců, kterým se mikrobů nedostává. Doktorka Janet Janssonová uvedla, že se teď snaží v mikrobech objevit konkrétní chemikálii, která je sto proniknout až do mozku a zlepšit jeho paměť.
Průzkum je financovaný Úřadem amerického námořního výzkumu, který investuje do rozluštění mikrobiomu značné prostředky. Už před časem tuto součást vědy šéfové úřadu označili za hlavní prioritu vojenského výzkumu. Bude mít totiž zásadní dopad na znásobení bojových schopností vojáků, jejich mentální a fyzickou odolnost v situacích, kdy jsou nuceni například měnit stravu, kdy bojují s nedostatkem spánku, poruchami způsobenými posuny v různých časových pásmech i v prostředích, například, když cestují v ponorce.
Lékaři a vědci se zároveň zabývají možnou změnou, kterou znalost mikrobiomu přinese do způsobů lidského stravování. Očekává se, že v budoucnu budeme mít na tělo šitý náš osobní mikrobiom, který například ovlivní diety v závislosti na potřebě organismu a jeho genetické dispozice. Zajímavé ovšem je, že většina vědců nevěří na prospěšnost probiotik, která by měla upravovat naši střevní mikroflóru a jsou dnes v prodeji ve většině lékáren a supermarketů.
foto: Shutterstock
