Genetická mutace má své příznivce i odpůrce. Nahrazování a modifikování lidské i zvířecí DNA popuzuje hlavně věřící. K jejich nejčastějším argumentům patří, že by si lidé neměli hrát na Boha. Další hlasy upozorňují, že nikdy nevíme, co můžeme vytvořit. Můžeme třeba vyvolat nové nemoci, způsobit genetické defekty, omezit diverzitu lidského druhu... Jeden silný argument pro genetickou mutaci ale existuje: možnost léčit choroby. To dokazují i japonští vědci, kteří nás přiblížili k porážce Parkinsonovy choroby.
Parkinsonova nemoc je druhé nejrozšířenější neurodegenerativní onemocnění mozku (nejčastější je Alzheimerova choroba). Zmiňují se o ní již staří Egypťané, Indové, Řekové a Hebrejci. Doktor James Parkinson ji před dvěma stoletími nazval třaslavou obrnou. Nemoc způsobuje, že lidé postupně ztrácí schopnost ovládat své pohyby. Začíná to třesem ruky, prstu, brady či rtu. Pacient postupně ztrácí čich. Má problémy se čtením, s chůzí, zeslábne mu hlas, ztuhne obličej.
Nemoc ničí hlavně životadárný dopamin, který slouží mimo jiné k přenosu impulzů v neurosystému. Díky němu ruka získá od mozku signál, že se má pohnout. Kvůli nedostatku dopaminu nebude zpráva o pohybu doručena správně. Místo toho je tu třes, problematická koordinace a tak dále.
Parkinson se obvykle objevuje až po padesátce, ale může vás zasáhnout i dříve. Jenom v Česku jím trpí kolem 20 tisíc lidí. V polovině případů nemoc doprovází inkontinence, skoro polovinu pacientů postihuje zácpa, třetinu impotence, deprese či bolesti, každý desátý vidí dvojitě. Rozhodně se tedy nejedná o nic příjemného.
Díky genetice se dají buňky upravit tak, aby produkovaly dopamin
Japonská léčba
Vědecké testování Parkinsonovy choroby na pokusných zvířatech umožnil svým tragickým osudem Barry Kidston. Někdejší student chemie si chtěl levně vyrobit látku s podobnými účinky, jaké má morfin. Proč? Pro vlastní potěšení. Draze za to zaplatil. Po několika měsících skončil v nemocnici s podobnými příznaky, jaké má Parkinsonova choroba. Vědci ale mohli vzít látku, kterou vytvořil, a simulovat s ní účinky choroby na zvířatech.
Na univerzitě v Kjóto v Japonsku začali vědci opicím postiženým Parkinsonovou nemocí vstřikovat iPS buňky, což je uměle vytvořený druh kmenových buněk. Kmenové buňky ještě nemají konkrétní funkci v organismu. Získají ji, jakmile v organismu nastane problém, který je třeba rychle „zalepit“.
Čtěte také:
Největší objev v dějinách? Technologie umí vymazat nemoci z buněk
Vědci vědí, jak zastavit stárnutí. Je to ale pro lidstvo „zdravé“?
Medicínu čeká revoluce. Zhoubné nádory brzy vyléčíme a HIV existovat nebude
Dopamin dopravují do těla iPS buňky
Vědci získali iPS buňky konkrétně z lidské kůže a pak je aplikovali opicím nakaženým Parkinsonem. „Vyrobili jsme neurony, které z buněk iPS produkují dopamin. Některé iPS buňky pocházely z buněk zdravých dobrovolných dárců, jiné z buněk pacientů s Parkinsonovou chorobou,“ upřesnil molekulární biolog Tetsuhiro Kikuči. Vědci tak zjišťují, jestli lidé s Parkinsonovou chorobou potřebují „zdravého dárce“ buněk.
Účinnost léčby na opicích se lišila podle toho, jak kvalitní buňky vědci dokázali vytvořit. „Jedná se o mimořádně slibný výzkum, který demonstruje, že v laboratoři může být vyrobena bezpečná a vysoce účinná buněčná terapie pro léčbu Parkinsonovy choroby,“ zhodnotil projekt specialista na regenerativní medicínu, doktor Tilo Kunath. Pokusy s buňkami iPS dále pokračují, vše ale nasvědčuje tomu, že bychom brzy mohli najít léčbu, která bude finančně dostupná i běžným lidem.
foto: Shutterstock, zdroj: DailyMail
