Manželství i pro stejnopohlavní páry? Téma, o kterém se aktuálně vedou debaty na půdě českého Parlamentu. Jeho zastánci argumentují mimo jiné tím, že všechny děti mají právo na láskyplnou rodinu, stabilitu a právní ochranu. Odpůrci zase hovoří o ohrožení takzvané tradiční rodiny. Jaký názor převáží?

Alena s Pavlou spolu žijí deset let, vychovávají dvě děti, každá je biologickou matkou jednoho z nich – chlapce a dívky. S biologickými otci mají děti pravidelný kontakt. Před časem Alena s Pavlou uzavřely registrované partnerství a rády by rodinný život ztvrdily manželstvím.

„Pomohlo by to především našim dětem, které by měly právní jistotu, že pokud by se nedej bože jedné z nás něco stalo, mají druhou mámu, která se kvůli tomu, aby se o ně mohla nadále starat, nebude muset rvát někde po úřadech a soudech,“ říká Pavla. Obě ženy zároveň chtějí, aby se jejich dětem dostalo stejného uznání jako spolužákům.

„Většinová česká společnost spojuje manželství s výchovou dětí. Je to přirozené. Stejně ale vidí rodinný život i gay a lesbické páry. Některé z nich už děti mají z předchozích vztahů. Jenže o ně nemohou pečovat stejně jako „běžní“ manželé, a to i přes tvrzení odborníků, že pohlaví rodičů není pro zdravý vývoj dítěte určující. Dopřejme všem dětem láskyplnou rodinu, stabilitu a právní ochranu.“ To je jedna ze zásad iniciativy Jsme fér, kterou zaštiťuje Koalice za manželství (Amnesty International, Logos Česká republika, Mezipatra, Prague Pride a PROUD).

Přes dvacet tisíc podpisů pod peticí

Sdružení těchto neziskových organizací už posbíralo více než 22 tisíc podpisů pod petici za manželství pro všechny, do 1. května (takže na svátek lásky) jich chtějí mít 50 tisíc. Podle průzkumů je pro asi 67 % české veřejnosti. „Lidé si přejí, aby gayové a lesby mohli v Česku oslavovat svoji lásku stejně jako heterosexuální páry. Pevně věřím, že političky a politici sedící v poslaneckých lavicích tento hlas vyslyší a velmi rychle přijmou kýženou změnu,“ říká šéf iniciativy Jsme fér Czeslaw Walek.

Vznikla i petice opačná. Zaštítila ji někdejší poslankyně Pavlína Nytrová (tehdy ČSSD). „Jsem zásadně proti novele zákona o registrovaném partnerství, která by umožnila registrovaným párům osvojit si dítě svého protějšku, pokud je v rodném listě dítěte uveden pouze jeden rodič, případně pokud jeho druhý rodič o dítě nepečuje a dá souhlas k osvojení dítěte,“ řekla v roce 2016 ve sněmovně.

Pastuchová: Rodičem je ten, kdo o dítě pečuje

V minulém volebním období způsobil návrh, aby si partner mohl osvojit dítě registrovaného partnera, mezi poslanci rozbušku, nedokončili ani první čtení a už se k němu nevrátili. Návrh předložila skupina poslanců napříč politickým spektrem. „Stávající právní úprava neumožňuje, aby si partner či partnerka osvojili dítě svého registrovaného partnera či partnerky, se kterým žijí ve společné domácnosti a na jehož výchově a výživě se podílejí, a to obdobně, jako si může osvojit například manžel dítě své manželky, které má z předchozího vztahu,“ uvedla za předkladatele poslankyně Jana Pastuchová (ANO).

„Stejnopohlavní rodičovství je obvykle spojeno s otázkou, zda gayové a lesby mohou být dobrými rodiči a zda by měli vychovávat děti. Rodičem dítěte myslím je ten, kdo vychovává dítě a pečuje o ně. A realitou i v České republice je, že existuje stále více rodin, kde oba rodiče mají stejné pohlaví. Navíc přibývá dětí, které se přímo stejnopohlavním, především lesbickým párům rodí. Tyto děti jsou již od svého narození oproti dětem narozeným v heterosexuálních svazcích znevýhodněny, neboť právo jako rodiče neuznává osobu, kterou oni jako svého rodiče přijímají,“ dodala.

Čtěte také:

Bůh má rád i homosexuály. Co na to tradiční církve?
Prvorepubliková lesbická aktivistka: sexuální orientaci vyměnila za stranu
Máme se od nich co učit aneb 8 důvodů, proč jsou gayové a lesby spokojenější

Co si to dovolujeme!?

Už během projednávání ve sněmovně ale zaznívaly i jiné názory. „Mám mezi jinak orientovanými, tedy sexuálními, páry řadu přátel. Znám je důvěrně a mohu říct, že jedni žijí spořádaně, druzí se rozešli. Ale to není tak podstatné. Chci říct hlavně to: Myslíte si, že my tady v tom 21. století, když to nenapadlo nikoho z našich předků, jsme až natolik chytří, abychom rozhodovali o těchto věcech? Myslíte si, že na to máme pouvoir, abychom rozhodovali o tom, jestli bude chlapec nebo děvčátko říkat jednomu z rodičů – v uvozovkách – stejného pohlaví maminko, komu bude říkat tatínku, jak to bude vysvětlovat spolužákům? Kde jsme se to ocitli, co to tady řešíme? Co si to dovolujeme?“ tázala se tehdejší poslankyně Jana Lorencová (rovněž ANO).

„Nový institut registrovaného partnerství byl zařazen do právního řádu teprve nedávno, v roce 2005. A to bylo za opakovaného ujišťování, že v oblasti hlavní funkce rodiny, kterou je výchova dětí, se nejedná o institut konkurující manželství. Návrh lze obtížně interpretovat jinak než jako pokus o přiblížení registrovaného partnerství institutu manželství, a to navzdory původním střízlivým legislativním očekáváním spojovaným se samotným zákonem o registrovaném partnerství,“ řekl tehdejší poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). Jiní odpůrci hovořili o ohrožení takzvané tradiční rodiny. Jenže tu pořád zůstává otázka: Je lepší „netradiční“ rodina, nebo žádná?

foto: Shutterstock