Kdo si myslí, že lidé z LGBT+ komunity nemají nic společného s církvemi, mýlí se. Ekumenické společenství křesťanů Logos je největší a nejstarší organizací, která gaye, lesbické ženy a další sdružuje. Členy Logosu jsou lidé z různých církví: katolické, evangelické, husitské, pravoslavné nebo třeba i mormoni.
Spolek Logos, jehož členstvo i příznivci a příznivkyně se schází jednou měsíčně v Kobylisích, funguje pětadvacet let. Na faře Českobratrské církve evangelické U Jákobova žebříku se mohou scházet díky někdejšímu evangelickému faráři Jiřímu Štorkovi, který počátkem 90. let komunitě tyto prostory propůjčil a u místního staršovstva (vedení sboru, které rozhoduje o všem dění ve farnosti) prosadil, že se tam může scházet pravidelně.
Setkání se skládá z duchovní části a po pauze dostává slovo pozvaný host. „Asi osmdesát procent z nás jsme katolíci, dvacet procent lidí se hlásí k jiným církvím, je to podobné jako u věřících ve většinové společnosti,“ říká předseda spolku Logos Stanislav Kostiha.
Být věřící a být členem LGBT komunity není protimluv.
Asi stovka aktivních členů
Jeho členové se scházejí i mimo oficiální den, za ta léta se z nich stali přátelé a rádi zajdou i do hospody. „Kdysi mezi nás přicházeli především muži, nyní z 20 až 30 % i ženy,“ doplnil člen Logosu Martin Maryška. Je to podle něj mimo jiné i tím, že se místopředsedkyní spolku stala žena – Veronika Dočkalová. Logos má pobočky i v Brně a Ostravě, členů a členek je celkově kolem stovky.
Spolek se pravidelně účastní Prague Pride, jeho členové a členky se zúčastňují průvodů, spoluorganizují doprovodné akce. Patří k progresivním aktivistům a aktivistkám. „Letos jsme měli společný stánek s transparentem, který se zabývá problematikou transgender lidi, měli jsme z toho radost,“ dodává Kostiha.
Brutalita vůči slovenskému faráři
I pro letošní Prague Pride připravil Logos duchovní program. Hostem byl mimo jiné farář Českobratrské církve evangelické v Šumperku Jakub Pavlús, který si prožil peripetie na Slovensku, kde byl vyhozen z řad farářů lutherské církve kvůli vstřícným soukromým názorům vůči LGBT+.
„Zatočili s ním brutálně, smlouvu mu neprodloužili v době, kdy jeho manželka porodila dvojčata,“ vypráví Stanislav Kostiha. Dalším hostem byla například členka Generálního synodu Anglikánské církve v Británii Jayne Ozanne. Ta vahou svých argumentů Generální synod přesvědčila, aby v rámci církve zakázal konverzní terapii lesbických žen a gayů na „správnou“ heterosexuální orientaci, a vyzvala vládu, aby tuto „terapii“ zakázala v celé zemi.
„Synod rozhodl i o vstřícnějším a chápavějším přístupu k transgender lidem během procesu jejich změny pohlaví,“ doplnil předseda Logosu. Jayne Ozanne českým kolegům poradila, že je dobré obracet se v církvích na lidi v důchodu, kteří mají progresivnější názory a už se je nebojí říkat. Tihle lidé pak mohou dobře působit dovnitř svých církví, mají přirozenou autoritu. A funguje to. Každoročně se na závěr Prague Pride koná také bohoslužba a každý rok ji vede představitel jiné církve.
V jakémkoli tématu, které je tabuizováno, hraje pozitivní roli osvěta.
Duka zakázal přednášku, udělal jí reklamu
V roce 2015 se měla v sakristii kostela Nejsvětějšího Salvátora konat přednáška americké řeholnice Jeannine Gramickové o šikaně v církvi. Kardinál Dominik Duka ji ale zakázal. „Díky děkance Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která řekla, že fakulty jsou od toho, aby se tam vyměňovaly názory a hájila svoboda slova, se přednáška uskutečnila v tamní velké aule. Místo osmdesáti lidí, kteří by se vešli do kostela, jich tak přišlo mnohem víc,“ zavzpomínal Kostiha.
Zajímavý příběh mají podle jeho slov také čeští baptisté, respektive Bratrská jednota baptistů. Jejich sbor na Pankráci se rozhodl prostudovat historii i současné reálie, aby mohl zaujmout názor na komunitu homosexuálů a lesbiček.
„Došli k tomu, že s LGBT+ lidmi vlastně nemají žádný problém. To se ale nelíbí českému vedení baptistů a snaží se pankrácký sbor z bratrské jednoty vyloučit,“ přibližuje dále Stanislav Kostiha.
Logos sdružuje křesťany, tedy lidi, hlásící se ke křesťanským církvím, mezi jeho členy jsou ale i věřící heterosexuálové. „Snažíme se poznávat i jiná náboženství, zveme jako hosty židy i muslimy,“ uvádí Kostiha. V roce 2014 se v rámci festivalu Prague Pride konala beseda s představiteli různých náboženství, včetně islámu, při vládním projektu Hate Free. Českou republiku v minulosti navštívil kupříkladu imám z pařížské mešity pro LGBT muslimy.
Koalice za manželství
Logos je tedy takzvaně inkluzivním spolkem, jehož akce navštěvují jak lidé hodně vzdělaní, tak třeba lidé s mentálním postižením nebo bez domova. „Snažíme se být nízkoprahoví,” říká jeho místopředsedkyně Veronika Dočkalová.
Lidé z Logosu také pečlivě sledují kroky politiků. Proto se též podíleli na známkování politických stran, které lze najít na webu Jsmefér.cz, je tam i doporučení, které lidi mají příznivci komunity uvnitř stran kroužkovat.
„Jako křesťanům nám záleží na stabilitě vztahů, ceníme si péče o mladé i seniory, vysoko hodnotíme odpovědnost jednoho člověka ke druhému a chceme vytvářet takovou společnost, v níž budou mít tyto hodnoty náležitou úctu a prestiž,“ říká Stanislav Kostiha. Naším přáním je, aby každý člověk tak, jak byl stvořen, mohl chválit Boha a růst ve společenství s ostatními. Podporujeme manželství jako nejvyšší formu závazku. I proto jsme spolu s dalšími organizacemi součásti Koalice za manželství, jež chce docílit toho, aby bylo i v Česku manželství otevřeno pro všechny páry lidí, kteří se mají rádi a kde jednomu na druhém záleží,“ uzavírá Stanislav Kostiha.
foto: Logos ČR, zdroj: Logos ČR
