Kalman Horvát se původně živil jako hudebník. Hrál na klavír a harmoniku, ale zjistil, že se tím neuživí. Zkusil si kurzy komunikace a zjistil, že mu tenhle obor sedí. Kurzy komunikace nakonec začal pořádat sám. Začínal ve společnosti Partners, pak se zcela osamostatnil a postupně se dopracoval na pozici kouče, který sám radí s podnikáním. A úspěšně. To, že je na pódiu jako doma, nakonec předvedl i jako jeden ze spíkrů na Festivalu Evolution.
Malý a energický. Tak by se dal stručně popsat člověk, který radí předním českým firmám, jak mají podnikat. Tvrdí, že i firma by měla dávat něco společnosti, jinak její podnikání nemá smysl. Kalman Horvát má smysl. Nevím, jestli pro podnikání, ale pro humor určitě. A je také jedním z nejotevřenějších lidí z byznysu, se kterým jsem se potkala.
Jak jste se vlastně dostal k poradenství v oblasti podnikání?
Já jsem po ukončení konzervatoře začal hrát trochu naivně s kapelou, ale bylo to velmi náročné. Hlavně na čas. Agentury si nás hodně najímaly a v této branži to funguje tak, že nabídky nemůžete odmítat, protože pak už žádné jiné nedostanete. A tak jsem často neměl několik měsíců po sobě volný víkend. Nakonec mi došlo, že hudbou se živit nechci. Už od patnácti let jsem se sám pro sebe vzdělával, jezdil jsem na různé rozvojové a komunikační kurzy, a to i do zahraničí. Tak mě napadlo, že bych toho měl využít, a začal jsem sám pořádat kurzy o komunikaci. Vzápětí mi přišla nabídka nastoupit jako poradce přes komunikaci do firmy Partners. Tam jsem jim dal radu i ohledně podnikatelské strategie, ono to dobře zafungovalo a od té doby se tomu věnuji.
Prošel jsem desítky firem, ale v současnosti se orientuji především na ženy-podnikatelky, protože se rády učí a sdílí to, co se jim líbí. Navíc ten buddhistický způsob podnikání, na kterém stavím, je založený na empatii, vžití se do role klienta, což je ženám bližší. Na druhou stranu je u nich také častější problém, že mají tendenci se podceňovat.
Reklama
Na pódiu jste s nadsázkou říkal, že jste rebel. Proti čemu rebelujete?
Rebeluji proti postupům, které jsou v rozporu s hodnotami, temperamentem či talentem lidí, kteří jsou jako já a komunita mých přátel i klientů. Když někdo podniká a stejně jako my uznává slušnost a čestnost, pak ten klasický model podnikání, kdy jeden musí prohrát a druhý zvítězit, pro něj není vhodný ani zdravý. Já věřím, že existují jiné cesty, a nabízím je i dalším lidem.
Jaké jsou principy onoho, jak říkáte, buddhistického podnikání?
Tou nejdůležitější zásadou je, že můj úspěch musí přinášet úspěch jiným lidem. Takže se jako majitel firmy nesnažím vydělávat na úkor zaměstnanců, dodavatelů či kvality produktu, ale naopak chci najít takovou míru, která bude výhodná nejen pro mne, ale i pro ostatní, což musím dělat podle citu.
Bludy mi paradoxně z hlavy vyhnal člověk, kterého jsem neměl rád. Můj otec, prozrazuje kouč
Další princip je, že pokud mi něco vadí na lidech, se kterými spolupracuji, pak se zaměřím na to, zda nedělám totéž. Tato zásada je důležitá, protože pak mezi mnou a tou druhou stranou nevzniká nepřátelství a agrese, ale naopak se přiměřeně tolerujeme a snažíme se daný problém řešit. To jsou asi dva nejdůležitější body.
Když mám produkt a chci ho úspěšně prodávat, na jaká hlediska bych se měla zaměřit?
Existují dva přístupy k tomu, jak budu vytvářet produkt. Buď mám výrobek a hledám někoho, kdo by ho miloval, nebo naopak miluji a poznávám konkrétní cílovou skupinu a té „ušiju“ produkt na míru.
Když otec zemřel, uvědomil jsem si, jak je smrt reálná. Položil jsem si otázku, jak bych žil, kdyby mi už zbývaly jen čtyři roky života, a opravdu jsem se podle toho několik týdnů řídil.
A právě tato druhá varianta má marketingovou výhodu, protože potenciální klient pozná, že to, co mu nabízím, bylo vytvořeno právě pro něj. Čili zde je klíčová empatie. Něco takového se mi podařilo, když jsem vytvářel Matemagiku, která je určená pro děti, speciálně pro trojkaře a čtyřkaře, se kterými hodně sympatizuji. A právě proto pro ně skvěle funguje, na rozdíl od jedničkářů, pro které určena nebyla.
Jak vás napadla zrovna Matemagika?
Do osmnácti jsem měl kromě hudby většinou ve škole trojky a čtyřky. A jednou jsem na Amazonu jen tak ze srandy zadal heslo mentální magie. Našel jsem ukázky netradičního počítání, což mě hned zaujalo. Začal jsem se tím zabývat a najednou jsem z hlavy dokázal násobit trojciferná čísla. Zkrátka to dobře fungovalo, proto jsem se rozhodl tyto techniky přenést do škol. Začali jsme točit videa a nakonec se nám Matemagiku podařilo akreditovat na ministerstvu školství. Díky tomu nastaly velké změny, žáci už mají například povoleno při násobení a dělení počítat na prstech a nejsou jim strhávány body, pokud se k výsledku doberou jiným postupem, než je ten klasický, což dříve také nebylo. Učitelé konečně mají konkrétní návod, jak pracovat s trojkaři a čtyřkaři. Hodně jich ale pořád o Matemagice neví.
Já jsem sice čtyřku z matematiky neměla, ale stejně by mě zajímalo, jaké techniky se v Matemagice používají.
Je to například počítání na prstech, pak takzvaná mandalová matematika, kdy čísla kreslíte do kruhu a pak je různě spojujete, čímž vznikají jakési mandaly. Pak je to takzvaná kuličková matematika. Některým dětem totiž nestačí, když řeknu číslo sedm, potřebují, aby pojmy nebyly „prázdné“ a opravdu dávaly smysl. Takže si kreslí kuličky a pak počítání lépe rozumí. Dále je tam třeba takzvané Kaliho počítadlo nebo „čínské čáry“, kdy se místo čísel kreslí čáry, což zase umožňuje jednoduché násobení a dělení. Soušástí Matemagiky je i védská matematika, je tam zkrátka hodně možností počítání, stačí si program stáhnout a začít ho využívat. Děti s trojkami a čtyřkami pak budou dělat méně chyb.
Jaké chyby nejčastěji pozorujete u podnikatelů, kteří k vám chodí?
Často je to přílišná sebestřednost. Hodně teď nastupuje trend sebelásky, tedy „Já to tak cítím, Já to tak mám…“ Ale kde jsou ti klienti? Když žena prodává šperky a k tomu si napíše příběh o sobě, zákazníky to nebaví, protože v tom není nic o nich. Další skupinou jsou tzv. „ezodruhy“.
Kalman Horvát
Kouč pro podnikatele a marketéry se specializací na ženy, které vyučuje moderní brand marketing. Vytvořil vzdělávací program Podnikání podle buddhistických principů a usiluje také o změny ve školství. Pro žáky základních škol vytvořil Matemagiku inspirovanou čínskou, indickou a japonskou tradicí. Paměťovým technikám a marketingu se učil od těch nejlepších specialistů z oboru, například od Michaley Buchvaldové, Setha Godina a Sally Hogshead. Dále ho významně ovlivnili Deepak Chopra a Brandon Buchard. V roli konzultanta spolupracoval se společnostmi Innogy, rádio Kiss, pekárna Kabát, AutoLeasing a dalšími.
To jsou lidé, kteří jdou po nějaké duchovní cestě a řídí se pravidlem, že nechají vše plynout, na nic nebudou tlačit a podobně. Nic moc tedy nepodnikají a čekají, že klienti sami začnou volat. S tím se samozřejmě nedá nic vybudovat. Tito lidé si také často neumí říct za práci spravedlivou cenu.
Můžete uvést nějaký konkrétní příklad, kdy jste neúspěšný byznys přetvořil na úspěšný?
Ano, to byla třeba jedna liberecká firma, která vyráběla šperky a prodávala je distributorům. Když jsem se s nimi setkal, měli velké problémy. Naštěstí to byli velmi inteligentní lidé, tak nám stačil jeden rozhovor, aby pochopili jednu důležitou věc.
Až svůj vzor objevíte, tak ho studujte, spolupracujte s ním, sledujte ho online i offline. Já se tím neustále řídím.
V marketingu totiž mysleli až na ty koncové klienty, ale zapomněli na distributora, přitom právě on byl jejich zákazník. Teď, po několika letech, jsou už velmi úspěšní a dělají výstavy i ve Spojených arabských emirátech, protože pochopili důležitost kvality vztahů.
Odmítáte některé klienty?
Ano, pakliže se mi přihlásí firma, která má produkt, a nezajímá je nic jiného než jen jeho prodej, pak to pro mě není zajímavé.
Kdo nebo co pro vás bylo největší životní školou?
Pamatuji si na jeden zlom. Bylo to v době, kdy jsem školil ve firmách ještě tím klasickým způsobem, že si nastudujete knížku, tváříte se jako „chytrolín“ a berete velké peníze. Ono to kupodivu fungovalo, ale mně to po čase přestalo dávat smysl. A právě v tu dobu jsem dostal zprávu, že můj otec umírá v nemocnici na rakovinu.
Neviděl jsem ho 25 let, protože jsme se nesnášeli, ale když jsem za ním přijel na návštěvu, okamžitě mě poznal a došlo nám, že všechny ty dohady byly hlouposti. Když o několik dní později nato zemřel, uvědomil jsem si, jak je smrt reálná. Položil jsem si otázku, jak bych žil, kdyby mi už zbývaly jen čtyři roky života, a opravdu jsem se podle toho několik týdnů řídil. A právě tehdy ve mně začalo růst přesvědčení, že chci podnikat, ale už ne jen pro peníze. A tak mi bludy z hlavy vyhnal paradoxně člověk, kterého jsem celý život neměl rád.
Máte pro potenciální nebo začínající podnikatele nějakou obecnou radu?
Najděte si svůj podnikatelský vzor. Nehledejte ho ale jen podle obratu a slávy. Všímejte si i jeho etiky, charakteru a toho, jak se k úspěchu vypracoval. Až svůj vzor objevíte, tak ho studujte, spolupracujte s ním, sledujte ho online i offline. Já se tím neustále řídím. Mým vzorem je například Seth Godin, Michael Roach, Waren Buffett a Deepak Chopra. Denně čtu jejich knihy, sleduji jejich videa a absolvuji jejich kurzy.
foto: David Bruner, zdroj: Kalman Horvát
