fbpx

Barvami a štětcem lze nejen potěšit oko, ale i mozek. Stačí se do toho pustit a dílo si pověsit na ledničku

Zveřejněno: 19. 4. 2018

„Umění mě léčí. V tom procesu tvoření jsem našla sama sebe,“ říká Amy Oestreicher, dnes třicetiletá žena, která si prošla sexuálním zneužíváním, kómatem a 27 operacemi. A právě umění jí pomohlo těžké období překonat. „Poprvé jsem držela štětec v ruce právě v nemocnici. Díky látkám, lepidlu a barvám jsem dokázala vyjádřit emoce, které byly příliš bolestivé a komplikované na to, abych o nich mohla mluvit. Používala jsem vše, dokonce i toaletní papír z nemocniční koupelny, a vytvořila si tak vlastní světy, které mi pomáhaly jít dál.“

Fakt, že umění může léčit, dokázala opakovaně věda a arteterapie je známá věc, která se vyučuje na českých vysokých školách. Jak nám tedy tvůrčí činnost pomáhá?

Průměrný člověk má za den asi 60 000 myšlenek a 95 procent z nich se každý den opakuje. Tudíž není nutné všechny minuty bdění přemýšlet. Když se zcela ponoříte do kreativní činnosti, ocitnete se v „zóně“ nebo tzv. „flow“, což je meditativní stav, který plně zaměstnává vaši mysl, a tak mizí úzkostné myšlenky i stres.

Související…

Terapie uměním aneb proč si pořídit antistresové omalovánky?
Milada Kadeřábková

Ve studii, která vyhodnotila výsledky více než 100 výzkumů na téma zdravotních benefitů umění, se ukázalo, že pomáhá pacientům zapomenout na jejich nemoc a jsou díky němu schopni zachovat si identitu toho, kým byli předtím, než onemocněli. Tvoření jim také dává možnost vyjádřit negativní emoce, a tak se s nimi lépe vyrovnat.

Mezinárodně uznávaný odborník na obnovu neuronů Lawrence Katz zjistil, že pokles mentálních schopností je často zapříčiněn nikoli smrtí mozkových buněk, ale jejich neschopností mezi sebou komunikovat. Podle něj lze tomuto procesu degenerace předcházet „cvičením“ mozku tím, že budeme své smysly používat novými a méně obvyklými způsoby, tedy například uměním. Pokaždé, když se pustíme do nějaké složitější nebo nové aktivity, náš mozek vytváří nová spojení mezi svými buňkami. A vědci věří, že právě od počtu takovýchto spojení v mozku se odvíjí výše naší inteligence.

Studie výzkumné společnosti Randi Korn and Associates zase prokázala, že kreativní tvoření pomáhá zlepšit naše schopnosti řešit problémy. Na rozdíl od matematiky zde totiž neexistují špatné odpovědi, proto podporuje kreativitu a nechává nás přijít s vlastními neotřelými nápady.

Molekula motivace

Když umělecká díla svých dětí vylepíte na ledničku, zvýšíte tím jejich sebedůvěru. A ten samý pocit můžete dopřát i sami sobě, když si svůj nejnovější obraz necháte zarámovat a pověsit na zeď. No a co, že není dokonalý?

Navíc kreativní práce zvyšuje produkci dopaminu, který je také nazýván jako „molekula motivace“, protože podporuje naše zaměření na cíl a koncentraci. Právě díky němu se můžeme lépe soustředit a rychleji dokončovat úkoly.

Studie provedená u 10 000 studentů prokázala, že hodinový výlet do muzea umění změnil způsob, jakým přemýšleli a cítili. Nejenže se zlepšila jejich schopnost kriticky uvažovat, ale také prokázali vyšší empatii k životu lidí v minulosti a projevili větší toleranci k národnostním i jiným odlišnostem.

Když je mozek nemocný

Umění podporuje kognitivní schopnosti a paměť, a to i u lidí, kteří trpí demencí, Parkinsonovou chorobou a dalšími degenerativními onemocněními, na které léky často neúčinkují. Když ale pacienti tvořili umění, zlepšilo se podle výzkumů jejich chování i sebevědomí a naopak symptomy jako agrese, úzkosti a deprese se významně snížily.

atreterapie

Psycholog Arnold Bresky dokonce vytvořil program „Brain Tune Up“, který využívá terapii uměním pro jedince s Alzheimerovou chorobou a demencí. S tímto projektem už zaznamenal velký úspěch a 70 procentům jeho pacientů se zlepšila paměť.

 

foto: Shutterstock

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...