Gabriela Filippi si do svého výjimečného divadla pozvala opět výjimečného hosta. Tedy lépe řečeno hostku, i když téma "proč nemá čeština výraz pro hosta v ženském rodě" necháme asi na jindy. Tentokrát po představení vyrazila na pódium kněžka Karaimi z Haluzic. A bylo to skvělé. Karaimi se nedávno vrátila z Kolumbie, kde strávila velmi cenný čas ve společnosti kmene Kogi a učila se pod vedením jejich Mamo, což je vlastně takový místní šaman. Karaimi se podle svých slov každopádně vrátila „nová“. Proč?
Je fakt, že euforie z nabytého poznání z ní doslova sálala. Došlo prý i na propojení jejích dosavadních poznání a Karaimi si více uvědomila sama sebe, podle ní jde o „hlubší vědomý postoj“. „Probouzí se ve mně dávné zkušenosti, které nejsou až tak nové ani pro současný svět.“
Karaimi, vlastním jménem Kateřina Motyčková, vede workshopy tvůrčího seberozvoje a osobní vize nejen na svém "knížectví" v Haluzicích, ale prakticky po celé zemi i v zahraničí. Učí vztahům ve všech rovinách lidské existence, vědomému prožívání těla, emocí i duše.
Reklama
Karaimi se s námi vrací ke svým prožitkům s indiánským kmenem Kogi. Tito indiáni prý vládnou obrovskými znalostmi, a to i o věcech, které jsou nad námi. Jiná je u nich i přirozenost vzájemného vnímání. Indiáni z kmene Kogi si například neděkují. To, že někdo někomu pomůže, je zde zkrátka samozřejmost.
Pro Karaimi je zase samozřejmost, že zůstane na venkově. Ve svých Haluzicích, i když Gabriela podotýká, že duše se dá hledat i uprostřed velkoměsta. Na to Karaimi říká, že i ve městě bezpochyby platí ženský princip Matky Země. I ve městě můžeme najít schopnost vplout do obrovské síly pole energie a tvoření s negativním i pozitivním nábojem, kterou nám Země nabízí ve formě, jíž dokážeme rozumět.
Karaimi prý četla první knihu o Anastasii před šestnácti sedmnácti lety. Dnes vzpomíná na svůj tehdejší pocit obrovského štěstí.
Právě ženy podle Gabriely poslední dobou cítí zvláštní nedefinovatelnou sílu a potřebu jisté transformace, která mnohé z nich vede až k jisté rozpolcenosti. Karaimi tento stav vysvětluje faktem, že Země nasává konstelace, které pak vyzařuje do nás. Mění se hmota, vystupujeme z těžkých vibrací a negativních emocí (závist, vztek, agrese). Vše se zprůzračňuje, probíhá velký léčebný proces.
Mimochodem, před povídáním s Karaimi viděli diváci představení Anastasia, příběh moudra a poselství na motivy stejnojmenného knižního bestselleru Vladimíra Megreho. Karaimi prý četla první knihu o Anastasii před šestnácti sedmnácti lety. Dnes vzpomíná na svůj tehdejší pocit obrovského štěstí. A jak ten pocit vnímá nyní? Jako tehdejší sen, který dnes žije.
foto: Léčivé divadlo Gabriely Filippi, zdroj: Léčivé divadlo Gabriely Filippi