„Pak svět zešedivěl, temnota překryla mé štěstí a zbyla jen bolestná prázdnota...“ Spisovatelka Sylvia Plathová téměř celý život trpěla klinickou depresí a na její tvorbě se to nepochybně podepsalo. Stejně jako například písně Kurta Cobaina předává i její práce jasnou zprávu o nešťastných pocitech, kterými trpěla. A není to žádný div.
Reklama
Deprese mění v našem životě všechno – od našich gest přes kvalitu spánku až po styl, jakým komunikujeme. Vědci v nedávné studii dokonce zjistili, že „depresivní jazyk“ má své specifické výrazy, podle nichž je mnohem jednodušší tyto problémy u člověka odhalit.
Moderní technologie odhalily lingvistické znaky, které se v dopisech, denících, esejích či hudebních textech lidí s depresemi vyskytovaly nejčastěji.
Najít vztah mezi depresemi a užíváním slov se výzkumníci snažili už dlouho. To, co za dlouhá léta nezvládly stovky dobrovolníků, vypočítaly během několika minut moderní technologie. Ty odhalily lingvistické znaky, které se v dopisech, denících, esejích či hudebních textech lidí s depresemi vyskytovaly nejčastěji. Mezi zkoumanými materiály byly i umělecké počiny známých umělců včetně Plathové i Cobaina.
Černobílý svět
Hlavním poznatkem studie publikované v Clinical Psychological Science je fakt, že jazyk lidí s depresí a bez deprese se diametrálně odlišuje. Málokoho asi překvapí, že ve slovníku sklíčených lidí se to jen hemží přídavnými jmény s negativním významem, jako například „osamělý“ či „smutný“. Mnohem zajímavější je však oblast zájmen. Melancholičtí jedinci mnohem častěji používají první osobu jednotného čísla, tedy výrazy jako „já“, „sám“ a podobně.
Naopak druhou a třetí osobu ve svých textech téměř neuplatňují. Jinými slovy, jsou tedy hodně zaměřeni na sebe sama a své problémy, přičemž ostatními se příliš nezabývají. Vědci dokonce tvrdí, že právě výskyt těchto zájmen v projevu je při odhalování psychických problémů spolehlivější než slova s negativním emočním nábojem.
Absolutní slova
Na základě analýzy více než 64 různých online fór se však za vůbec nejadekvátnější ukazatel mentálních problémů dají zařadit takzvaná absolutní slova, jako například „vždy“, „nic“ nebo „úplně“. Vědci porovnali výskyt těchto výrazů na fórech pro lidi s depresí oproti webům pro maminky či studenty. Na webech, kde se lidé vyznávali ze svých úzkostí, byla tato slova používána až o 50 % častěji, ve fórech řešících sebevraždu to bylo dokonce v průměru o 80 % víc. Lidé s psychickými problémy jednoduše mají tendence vidět svět černobíle.
Otázkou zůstává, zda je černobílý přístup k životu jednou z možných příčin deprese, nebo naopak jejím následkem.
Výzkum dále zahrnoval i on-line diskuze lidí, kteří se z psychických problémů zotavili. Sice používali výrazně větší procento pozitivně laděných slov, ale sklony k zevšeobecňování měli i nadále. Otázkou zůstává, zda je tento přístup k životu jednou z možných příčin deprese, nebo je naopak jejím následkem.
Využití v praxi
Porozumění jazyku deprese je důležité z mnoha důvodů. Pomáhá nám pochopit, jak takto nemocní lidé uvažují, navíc pak můžeme vypozorovat tendence k problémům ještě dříve, než vypuknou. Podle Světové zdravotnické organizace na světě v současnosti trpí depresemi 300 milionů lidí, což je oproti roku 2005 18% nárůst.
Než se tedy z deprese stane druhá chřipka, je nutné naučit se co nejdříve její počáteční příznaky odhalit a pomocí terapie zabránit tragickým koncům co největšího počtu nešťastných lidí. Jako byli třeba Plathová a Cobain.
foto: Profimedia, zdroj: The Independent