Chřipka není „rýmička“. Na rýmičku neumřete (ačkoliv si to někteří možná mohou myslet), zato na následky chřipky v České republice v roce 2017 zemřelo 66 hospitalizovaných. Celkový počet hospitalizovaných je také alarmující. Loni šlo o 1760 lidí. V nemocnici skončili „jen“ kvůli chřipce.
Reklama
Pro Vlastu Plachou, praktickou lékařku z pražské Polikliniky na Národní, nejsou tato čísla překvapivá. Chřipkou se několikrát do roka plní čekárny všech praktických lékařů. A to navzdory tomu, že ochrana před tak diskutovaným virem existuje. Jaká je příčina?
Ranní teploty se v těchto dnech hodně liší od těch odpoledních, jak vlastně rozeznat chřipku od obyčejného nachlazení?
Pokud máte „rýmičku“, tak nemusíte ihned k lékaři. Důležité je dodržet klidový režim v izolaci, a to co nejdříve od propuknutí nepříjemných symptomů.
Nákaza chřipkou je možná nejen vzduchem, ale také všemi předměty, kterých se nemocní lidé dotkli.
Pokud se ani po dvou třech dnech váš stav nezlepší, ba naopak se zhorší, teploty půjdou nahoru přes 38 °C a neuleví se vám ani například po léku na snížení teploty, případně poté, co začnete vykašlávat nazelenalé hleny, pak je čas navštívit lékaře.
Kde se člověk chřipkou nejčastěji nakazí?
Nákaza chřipkou je možná nejen vzduchem, ale také všemi předměty, kterých se nemocní lidé dotkli. Velmi rizikové jsou peníze. Chřipkový virus je totiž odolný i několik dní. Nákazu může způsobit i běžný přátelský polibek či milování, takže radím tyto radovánky po dobu nemoci raději odložit.
Můžeme se v době chřipek nějak účinně ochránit?
Ochranu před nemocnými v MHD či čekárně zajistí třeba obyčejná šála, kterou si budete chránit obličej. Použít můžete i roušku, kterou seženete běžně v lékárně. Je to sice účinná ochrana, ale ne stoprocentní. V žádném případě se rouška nedá používat opakovaně.
Namísto antibiotik bychom si měli „naordinovat“ očkování, které je spolu se zdravým životním stylem tím nejlepším způsobem ochrany.
Pak jsou tu obecně známá pravidla, že bychom neměli chodit do kin, divadel, vyhýbat se MHD. Děti bychom, pokud možno, neměli dávat do školky. Důležité je také pamatovat na zvýšenou hygienu – ihned po vystoupení z MHD použít antibakteriální gel nebo ubrousky, po návratu domů či do kanceláře si důkladně umýt ruce, často dezinfikovat věci, kterých se dotýkáte, jako třeba mobil, klávesnice, myš, ale i kliky u dveří. A taky by se nemělo jíst ani pít v uzavřených prostorách, kde se pohybují nemocní. To jsou obecná doporučení, která bychom měli zautomatizovat zejména v době zvýšené nemocnosti.
Jak jsme na tom s chřipkou jako národ? Kolik lidí postihuje?
To je právě ten problém. U nás jsou téměř čtyři miliony chronicky nemocných. Jde o skupinu lidí ve věku 3 až 64 let, u seniorů nad 65 let je pak větší riziko nákazy. Proočkovanost celé této rizikové skupiny je přitom pouhých 16 %, zatímco v jiných vyspělých státech EU je míra proočkovanosti u seniorů až 75 %. Ptám se, proč se to děje, když ochrana před virem chřipky existuje.
Takže vy osobně jste pro vakcinaci?
Rozhodně ano. Jedině ta totiž dokáže skutečně efektivně eliminovat riziko nákazy chřipkou. Proto v podzimních měsících taky lidi nabádám, aby se očkovat nechali. Chřipka dokáže rozpoutat rozsáhlé epidemie s rychlým šířením napříč populací.
Zásadní je, aby byl naočkován pouze zdravý jedinec.
U některých lidí může mít těžší průběh, dlouhodobější následky či vážné komplikace a, jak víme, může být i příčinou úmrtí. Namísto antibiotik bychom si tedy měli „naordinovat“ očkování, které je spolu se zdravým životním stylem tím nejlepším způsobem ochrany proti chřipce.
Za jak dlouho jsme po očkování proti chřipce chráněni?
Plná ochrana proti chřipce se vyvine za 2 až 3 týdny, je tedy nutné počítat s jakousi časovou prodlevou a nechat se očkovat s předstihem.
Kdy je tedy vhodný čas na to dát se očkovat?
První případy chřipky se mohou vyskytnout už počátkem října. Loni začala epidemie na začátku února. Nejlepší dobou pro očkování je každopádně říjen až listopad. Není pozdě ani v prosinci, ale čím dřív, tím samozřejmě lépe. V pozdních podzimních měsících již bývají čekárny přeplněny nemocnými pacienty, kde opět hrozí riziko nákazy, a to velmi rychle.
V případě, že se člověk nachází jen v inkubační době chřipky, může samotné očkování ještě zhoršit průběh chřipky.
Nejlepší je proto vyhledat ordinaci, kde se můžete objednat na přesný čas, případně využít zdravotnické zařízení, kde nejsou žádné čekací doby. Důvod je jednoduchý – zásadní je, aby byl naočkován pouze zdravý jedinec.
Když už jsem nemocná, na očkování je tedy pozdě?
Bohužel. Protože ve chvíli, kdy organismus zachytí jakýkoliv vir, byť i nechřipkový, je očkování kontraindikováno. V případě, že se člověk nachází jen v inkubační době chřipky, může samotné očkování ještě zhoršit průběh chřipky.
Má se člověk zajímat o to, jakou dostane vakcínu?
Každý rok se vyrábí vakcína šitá na tělo aktuálně zmutovaným virům chřipky. V našich končinách se vyskytují čtyři kmeny chřipky. Kromě kmenů A – Michigan a Singapure to jsou i kmeny B – Colorado a Phuket. Některé očkovací vakcíny proti chřipce však chrání pouze proti kmenům A, a to i přesto, že u nás převažují kmeny B, jiné vakcíny chrání proti kmenům A a jednomu kmenu B, jde například o Vaxigrip, Influvac nebo Prefluce.
Nemoc není často přesně diagnostikována a pacient odchází domů s tím, že je prostě nachlazen.
Lidé, kteří se takovými vakcínami nechají naočkovat, mohou tedy chřipkou onemocnět. Doporučuji proto, aby se pacienti opravdu zajímali, jakou vakcínu jejich lékař nabízí. Od loňského roku jsou totiž k dispozici vakcíny, které vás chrání proti všem čtyřem kmenům chřipky, na našem trhu jde hlavně o Vaxigrip Tetra a Influvac Tetra.
Kolik nás vlastně stojí léčba chřipky?
Jen VZP zaplatila v roce 2014 za léčbu pacientů s chřipkou víc než 33 milionů korun. Celkově chřipka vysaje ze státní kasy ročně téměř miliardu. Je ale otázka, do jaké míry jsou tato čísla vypovídající.
Proč?
Nemoc totiž není často přesně diagnostikována a pacient odchází domů s tím, že je prostě nachlazen. V nejhorším případě má pak ještě v kapse recept na zbytečná antibiotika.
foto: Archiv Vlasty Plaché a Shutterstock, zdroj: Poliklinika na Národní