Kdo jsou psychopati? Něco jako nový druh predátora. Žijí mezi námi, na první pohled jsou k nerozeznání od normálních lidí, ale způsoby, pomocí kterých dosahují svých cílů, normální rozhodně nejsou. Využívají manipulativní praktiky, které jim umožňují vyšplhat na společenském žebříčku opravdu vysoko. Často zastávají významné pozice, ve kterých mají v rukou velkou moc – politika, finance, byznys nebo média.
Server psychopatie.cz mluví o psychopatech jako o bezcitných lidech s mělkými emocemi, kteří postrádají schopnost empatie a necítí vinu. Jdou bezohledně za svými cíli – v práci i ve vztazích, ovšem dovedou být velmi šarmantní. Studie uvádějí, že psychopatické rysy vykazuje až 5 % populace, tři čtvrtiny z nich pak tvoří muži. V dnešní době navíc kulturní elementy, jakými je materialismus, sociální netolerance, potlačování vlastní citlivosti a násilí, psychopatické projevy chování povzbuzují. Preston Mi, expert na efektivní komunikaci, uvedl pro server Psychology Today 7 vlastností, podle kterých odhalíte psychopata ve svém okolí dřív, než duševně vykrvácíte na následky jeho drastických praktik.
1. Patologické lhaní a manipulace
Pokud lež opakujete dostatečně často, stane se pravdou.
Při své neukojitelné touze po moci (ve vztazích, organizacích nebo obecně ve společnosti) psychopat řekne a udělá cokoli, aby dosáhl svého. Překrucování pravdy, lži, nepřesnosti, podvody. Rušení slibů a obviňování oběti.
Mají jen malý nebo žádný smysl pro morálku. Jsou náchylnější k porušování lidských práv a překračování zákona. Lidskost a etiku vnímají jako slabost.
Tohle jsou jen některé z praktik, ke kterým se psychopat uchyluje. Namísto faktických tvrzení vám bude pořád dokola předkládat lži. Důkazy o jejich nepravdě bude ignorovat a pohrdavě odmítat. To vy si zážitek špatně pamatujete a jediná pravdivá verze minulosti je ta, kterou vám předkládá on.
2. Nedostatek morálky a sklon k porušování pravidel
Pravidla jsou tady od toho, aby se porušovala – jedině tak můžeš zvítězit.
Většina lidí má vrozený cit pro to, co je dobré a co špatné. Laskavost je dobrá, krutost špatná. Zdravé vztahy jsou v pořádku, zatímco toxické a manipulativní ne. Poctivá práce ano, krádeže a podvádění ne. Víme. Ale psychopati nevědí. Mají jen malý nebo žádný smysl pro morálku. Jsou náchylnější k porušování lidských práv a překračování zákona. Lidskost a etiku vnímají jako slabost. Svědomí? Chybí.
Když pak někdy mluví o morálce a spravedlnosti, dělají to jen kvůli své image, nebo aby odškrtli další položku na svém seznamu, co je kde potřeba říct, aby se zase o krůček posunuli blíž ke svému cíli. Jde spíš o další prostředek manipulace než vyznávanou hodnotu.
3. Žádná empatie a srdce z ledu
Psychopatie je v každém svém aspektu ledově chladná.
Výzkumy provedené neurovědcem Adrianem Rainem ukazují, že lidé s antisociální poruchou osobnosti mají méně buněk v prefrontální části mozku, která je považována za nejvyvinutější. Tahle část je kromě jiného zodpovědná taky za chápání pocitů druhých lidí (empatie), utváření základních soudů (etika) a za schopnost učit se z vlastní předchozí osobní zkušenosti (reflexe). Vzhledem k tomu, že psychopati u sebe empatii, etiku a schopnost reflexe postrádají, jsou necitliví a chladní k bolesti a utrpení ostatních.
To má za následek několik věcí:
- psychopat se dopouští prohřešků, aniž by v sobě prožíval jakýkoli morální konflikt
- to, že vidí utrpení své oběti, nevede k tomu, aby toho nechal. Právě naopak – povzbuzuje ho to k pokračování, protože vidí, že nad obětí vítězí
- zneužívá ostatní bez lítosti a výčitek
- z předchozí zkušenosti se poučí jenom v případě, že jej odvedla od jeho cílů, dle toho pak své příští chování upraví. Ve všech opačných případech spíš oběť označí za viníka a sám zaujme její místo
4. Narcismus a pocit vlastní nadřazenosti
Narcismus je napůl cesty od psychopatie.
Ne všichni narcisové jsou psychopati, ale většina psychopatů projevuje narcistické rysy, jako je například velké zaujetí sám sebou, domýšlivost, falešný komplex vlastní nadřazenosti, vědomý šarm atd. Pocit toho, že jsou lepší než ostatní, je pak v jejich hlavách opravňuje k tomu ostatní zneužívat a špatně zacházet s lidmi. Ti nižší si totiž zaslouží trpět a psychopatovi nezbývá než jimi pohrdat.
5. Mistři psychologické šikany
Pokud vás někdo konstantně shazuje a ponižuje tak dlouho, až se nakonec cítíte, že nejste schopni udělat správně vůbec nic a připadáte si bezcenní, ano, jedná se o emoční zneužívání.
Psychopati jsou schopni tak obratné manipulace, že nakonec máte pocit, že ti špatní jste vy. Konstantní brainwashing, který způsobuje, že o sobě oběť začne pochybovat, až nakonec přijde o vlastní identitu a veškerou sebehodnotu.
Když vám někdo neustále tvrdí, že na to nemáte, že jste odporní a že vás nikdo nechce, je to jedna z nejhorších forem psychopatie.
Tento druh manipulace představuje tu nejhorší formu kontroly mysli a psychického šikanování. Jde o neustálé opakování uměle vytvořených soudů ohledně vaší nedostatečnosti, odpudivosti a nežádoucnosti. Jde o degradaci identity jednotlivce nebo skupiny a stigmatizaci jejich hodnoty. A není od věci mluvit o psychickém znásilňování.
6. Nedostatek lítosti a stylizování se do role oběti
Když psychopata přistihnete při činu, nijak jej to nerozhodí. Právě naopak – bude agresívnější, více nepřátelský, popře odpovědnost a obviní všechny okolo. Často si vymyslí příběh, ze kterého vyjde jako oběť manipulativního plánu druhé osoby. Role oběti totiž pomůže psychopatovi alibizovat jeho nemorální chování.
7. Své psychopatické rysy nemusí projevovat vždy a proti všem
Zatímco k některým se psychopat chová srdečně a s úctou, s jinými zachází krutě, bez náznaku lidskosti. Některé skupiny nebo jednotlivce považuje za slabší nebo za něco míň – tohle může být založeno na faktorech, jako je pohlaví, rasa, sexuální orientace, sociální postavení atd. Některé lidi pak nevnímá jako lidské bytosti, ale pouze jako komodity a prostředky.
Pokud máte podezření, že jste ve spárech psychopata, raději tento vztah ukončete dřív, než ztratíte to nejdůležitější, co máte – totiž sebe sama. V tomhle vztahu byste totiž skutečně mohli "ztratit hlavu".
Reklama
zdroj: Psychology Today
