Většina amerických států schválila použití marihuany pro léčbu několika specifických stavů, jako jsou třeba nevolnosti po chemoterapii a nervové bolesti. Vlády jsou ale stále přísnější v tom, co může být za takový „specifický stav“ považováno. Obecně se ví, že spousta lidí marihuanu užívá, aby „zklidnilo“ mysl. Jde třeba v případě úzkosti o specifický stav? Podle některých lékařů, kteří léky předepisují, asi ano. Někteří vědci a lékaři každopádně varují před dlouhodobými riziky marihuany jako prostředku na mírnění úzkostných stavů dospívajícím. V tomto případě prý totiž rizika převažují nad potenciálními přínosy.
Jak na serveru Psycom.net vysvětluje Katie Hurleyová, psychoterapeutka a autorka knih No More Mean Girls a The Happy Kid Handbook, tak marihuana se v lékařství užívá v podobě pilulek s kanabinoidními látkami. Kanabinoidy jsou chemikálie nacházející se v marihuaně a THC (delta-9-tetrahydcocannabinol) a ovlivňují centrální nervový systém.
Existuje velmi málo výzkumů, které se týkají účinné a bezpečné léčby duševních chorob, jako je úzkost nebo deprese.
Některé léky s marihuanou dokonce obsahují syntetické THC. V této souvislosti existuje velmi málo výzkumů, které se týkají účinné a bezpečné léčby duševních chorob, jako je úzkost nebo deprese, u dospívajících i dospělých. Mnohem více než o možných výhodách využívání marihuany vědí vědci spíš o potenciálních psychických rizicích.
Riziko psychózy
Studie ukazují, že někteří lidé, kteří užívají marihuanu, se na ní mohou stát závislí. Podle jedné z nich, jak uvádí Hurleyová, trpí dokonce 20 až 30 % jedinců užívajících marihuanu pouze „rekreačně“ těžkou úzkostí a záchvaty paniky.
Žádný průzkum neprokázal, že by konopí nějak prospívalo mladistvým
Není zatím zcela jasné, zda je úzkost a panika vedlejším účinkem užívání marihuany, nebo zda po marihuaně sahají úzkostliví lidé s vírou, že jim pomůže. Jasné ale je, že jedinci, kteří marihuanu začlení do života již v období dospívání, se pro pozdější život vystavují zvýšenému riziku vzniku psychózy.
Častější než cigarety
Za nás se kouřilo. Kdo si chtěl na základní nebo střední škole připadat „drsně“, ten kouřil. Dnešní mládež je o stupeň výše. Cigarety dospívajícím nestačí. Sáhnou raději po marihuaně. Podle Hurleyové, která pracuje s dospívajícími v rámci soukromé psychoterapeutické praxe, se dnešní mládež často hlásí k mýtům kolujícím kolem marihuany.
Dlouhodobé užívání se může odrazit na potížích s dýcháním, projevit snižováním inteligence, může zvýšit riziko problémů s duševním zdravím.
Ty tvrdí, že droga nezpůsobí dlouhodobé škody a že rozhodně neovlivní jejich myšlení. Užívání marihuany mezi dospívajícími ale podle jejích zkušeností způsobuje potíže ve škole, s pamětí i s chováním. Dlouhodobé užívání se může odrazit na potížích s dýcháním, projevit snižováním inteligence, může zvýšit riziko problémů s duševním zdravím a snížit účinnost léků, které mají obnově duševního zdraví pomoci.
Emoce a inteligence
„Mozek se rozvíjí, dokud se mladí lidé nedostanou přibližně do věku svých 25 let,“ píše na serveru Psycom.net Katie Hurleyová. „Takže je důležité zvážit, jak může marihuana ovlivnit mozek a budoucnost vašich dospívajících,“ upozorňuje dále. Zmiňuje také studii, která zjistila, že lidé, kteří marihuanu užívali již od dospívajících let, zaznamenali později výrazný pokles neurologického fungování a také IQ.
Žádný rozsáhlý výzkum neprokázal, že používání marihuany k léčbě psychiatrických stavů u dětí nebo dospívajících je účinné nebo bezpečné.
Užívání marihuany může rovněž ovlivnit části vyvíjejícího se mozku, které ovládají emoce, poznávání a reakce na stres. Vzhledem k tomu, že potenciál THC v marihuaně se v posledních letech zvýšil, tak se také zvýšilo riziko „kognitivních škod“.
Reklama
Většina důkazů, že marihuana může být použita k léčbě úzkosti u dospívajících, je neověřená. Vzhledem k tomu, že žádný rozsáhlý výzkum neprokázal, že používání marihuany k léčbě psychiatrických stavů u dětí nebo dospívajících je účinné nebo bezpečné, vědci stále souhlasí s tím, že rizika značně převyšují potenciální přínosy.
foto: Shutterstock, zdroj: Psycom.net
