Alkohol prostě škodí. Bez ohledu na množství, tvrdí studie

Odnepaměti slýcháme, že sklenička alkoholu večer má pro naše tělo pozitivní účinky. Tahle prastará pravda a výmluva všech alkoholiků (nikdo neřekl, jak velká má ta sklenička být, že?) ovšem může velmi brzy padnout – dvě nedávno provedené studie tvrdí, že i umírněné pravidelné pití může způsobit předčasnou smrt. Prostě konec, exitus. Už žádné panáky ani sedmičky.

Jednu z nich, s případným názvem Alkoholismus: Klinický a experimentální výzkum, uveřejnil časopis Time. Její závěry jsou drsně jednoznačné: Pokud pijete lehce čtyřikrát týdně či víckrát, riskujete, že natáhnete bačkory daleko dřív. A to i v případě, že se množstvím alkoholu držíte v rámci doporučených denních hodnot.

Vědci pro tuto studii definovali lehké pití jako jednu, maximálně dvě sklenice. Americký federální úřad Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí doporučuje umírněné pití, což znamená maximálně jednu skleničku vína denně u žen nebo dvě skleničky u mužů – samozřejmě v případě, kdy už pijete. Pokud tomu tak není, ničemu neuškodí, když s pitím nezačnete.

Třikrát a dost

„Závěry jsou jasné: neměli bychom pít víc než třikrát týdně,“ říká spoluautorka studie Sarah Hartzová, odborná asistentka na katedře psychiatrie ve Washington University School of Medicine. „Na frekvenci pití opravdu záleží, je to podobné jako s léky. Když si vezmete prášek jednou za týden, působí to na vás jinak, než když berete prášky každý den.“

Existuje určitá hranice, za kterou už vám jsou úvahy o lehkém či umírněném pití úplně k ničemu.

Výzkum doktorky Hartzové vychází z rozsáhlé studie o alkoholu, která vyšla v největším a nejznámějším lékařském časopise Lancet. Hartzová došla k ještě drastičtějším závěrům: nejbezpečnější je prý nepít vůbec, údajně se vám pak vyhnou nejrůznější problémy od automobilových bouraček až po rakovinu. Proč vědci tvrdí jednou to a podruhé ono? Podle Hartzové se tato změna očekávala poměrně dlouho. „Máme k dispozici stále více důkazů o tom, že doporučovat byť i skleničku červeného vína denně je nebezpečný nesmysl.“

Dvě až tři skleničky

Hartzová a její kolegové čerpali data pro svůj výzkum z rozsáhlých reprezentativních studií. Celkově měli k dispozici údaje od 435 tisíc obyvatel ve věku 18 až 85 let. Čerpali ze dvou zdrojů. Jedním z nich byl rozsáhlý výzkum na běžné populaci National Health Interview Survey (NHIS), druhý pak zkoumal lékařské záznamy válečných veteránů z Veterans Health Administration (VHA). Obě studie zkoumaly zdraví a úmrtnost respondentů po dobu od 7 do 10 let. Více než 40 % respondentů ve skupině NHIS uvedlo, že nikdy nepili, nebo že pít přestali.

Dvě až tři skleničky znamenají nejnižší úmrtnost, každá další je už hřebíkem do rakve

Šestaosmdesát procent ze současných konzumentů alkoholu uvedlo, že pijí jeden nebo dva drinky za sebou, bez ohledu na to, jak často alkohol konzumují. A právě na ně se vědci soustředili – umírněné pití se většinou sice považuje za bezpečné, či snad dokonce zdraví prospěšné, závěry studie jsou ale jasné: existuje určitá hranice, za kterou už vám jsou úvahy o lehkém či umírněném pití úplně k ničemu.

Dvě až tři skleničky znamenají nejnižší úmrtnost, každá další je už hřebíkem do rakve.

Dvě nebo tři skleničky nápoje byly ve skupině NHIS spojeny s nejnižší úmrtností – a to i ve srovnání s těmi, kteří pili méně. Ovšem za touto hranicí pak už každá další sklenička byla podle vědců jen dalším hřebíkem do rakve. A podobně to měli také veteráni.

Člověk od člověka

Individuální rizika se samozřejmě liší člověk od člověka. Studie například ukázala, že lehké pití má sice pozitivní vliv na srdce, ale zase víc riskujete, že dostanete rakovinu. Což znamená, že lékařské doporučení se bude lišit podle toho, na co umírali vaši předkové – pokud na infarkt, zřejmě můžete trochu pít, pokud ale na rakovinu, měli byste toho okamžitě nechat.

Hartzová ovšem tvrdí, že i minimální množství alkoholu má svá rizika. To neznamená, že musíte okamžitě začít abstinovat, pokud chcete být zdraví – stačí se trochu zamyslet nad tím, co pijete, kdy to pijete a kolik se toho do vás většinou vejde. „Já sama piji rekreačně a z téhle studie pro mě vyplývá jeden hlavní závěr: nemůžu to považovat za zdravý přístup,“ říká Hartzová.

„Není to ale jako s kouřením, tam je to bez jakýchkoliv debat. Měli byste okamžitě přestat. Pití sice pro vás není to nejlepší, ale lidé dělají spoustu nezdravých věcí, třeba jen proto, že je to baví. Jen si prosím nenamlouvejme, že je to zdravé.“