Dnešní společnost, a zejména zastánci genderového proudu, se vytrvale snaží zpochybňovat stereotypní chování žen a mužů. Není ale malicherné pokoušet se ignorovat něco, co je patrné už tisíce let? Jak na serveru PsychologyToday potvrzuje doktor Robert A. Lavine, spisovatel a klinický psycholog, který se zaměřuje na kognitivně-behaviorální přístup, tak už od nepaměti je kladen důraz na skutečnost, že ženy mají jedinečné predispozice k sociálnímu chování. To se týká nejen výchovy dětí, ale celkově komunikace s ostatními.
To potvrdila i studie, která vyšla minulý rok v časopise Celebral Cortex a zahrnovala velký vzorek dospělých nad 44 let. Výzkumu se zúčastnilo 5 216 lidí. Autor studie Stuart Ritchie, profesor psychologie z univerzity v Edinburghu, a další badatelé zjistili, že ženy skutečně mají více nervových spojení v oblasti mozku, která souvisí s vnímáním, komunikací, očním kontaktem, výrazem obličeje a tónem hlasu.
Je tedy možné, že by mohla praxe v sociálních dovednostech posílit i sociální cítění samotné, a změnit tak třeba strukturu mužského mozku, aby se podobal více tomu ženskému?
Ve společenských situacích, a co se týče celkově sociálního cítění, jsou od přírody obratnější než muži. Děje se tak díky nervovým obvodům známým jako DMN, které jsou často považovány za důležitou součást „sociálního mozku“.
Dá se to trénovat
Ačkoliv autoři studie primárně upozorňují na to, že rozdíly jsou převážně biologické, připouštějí i možné ovlivnění faktory výchovnými a sociálními. Jiné studie totiž odhalují, že například hudba nebo fyzioterapie mohou v mozku posílit určitá nervová spojení.
Je tedy možné, že jiné druhy intenzivní činnosti, jako třeba praxe v sociálních dovednostech, by mohla posílit i sociální cítění samotné, a změnit tak třeba strukturu mužského mozku, aby se podobal více tomu ženskému? Na tuto otázku zatím vědci nemají jednoznačnou odpověď. Někteří se však přiklánějí ke kladné odpovědi.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: PsychologyToday