Publicistka Helen Wilson-Beeversová ve svém sloupku pro magazín Glamour na téma věčné pozitivity na sociálních sítích i v životě tvrdí, že slogany a řečičky o pozitivních vibracích a šťastných myšlenkách používáme častěji než základní předměty životní potřeby. A má pravdu. Jev, který je nazýván toxickou pozitivitou, může podle ní být duševnímu zdraví přímo škodlivý. Mantra – „pokud zůstanete pozitivní, překonáte jakoukoliv překážku“ – popírá přirozené emoční reakce většiny lidí.
Helen od mládí bojuje s vážnou gynekologickou nemocí a při nesčetných zdravotních komplikacích ztratila přehled o tom, kolikrát jí okolí navrhovalo, aby zůstala pozitivní. Toxická pozitivita se jí znechutila, a dokonce ji označuje za povýšeneckou a překrývající realitu, potlačující skutečné pocity. K pozitivitě ji tlačilo okolí a měla pocit, že se musí smát od ucha k uchu i ve chvílích, kdy trpěla bolestmi. Případně se bála, aby ji okolí neobvinilo za to, že se kvůli negativním myšlenkám její zdravotní stav zhoršuje.
Smíme být negativní?
Další iritující hláškou je „život je příliš krátký na to, aby tě tohle dostalo dolů,“ a také „musíš to brát pozitivně“, „podívej se na světlou stránku problému“ a „buď za to všechno vděčný“. Přitom je naprosto přirozené vnímat něco negativně, to přece ještě neznamená, že jste negativní jako člověk.
Některé situace se do pozitivna překlápějí jen velmi obtížně a celkové vyznění pak působí trapně.
Helen si je vědomá toho, že i prostřednictvím problémů člověk získává zkušenosti, ale dělat z každé potíže rovnou pozitivní zkušenost je prostě přitažené za vlasy. A skuteční přátelé v životě a i ti virtuální ze sociálních sítí by mohli pochopit, že toxická pozitivita není rozhodně pro každého. Některé situace se do pozitivna překlápějí jen velmi obtížně a celkové vyznění pak působí trapně.
Tvrdá realita
Sociální sítě jsou toxické pozitivity plné, ale je třeba brát v úvahu, že tam se lidé prezentují tak, jak by si přáli, aby je vnímalo okolí. Být maximálně pozitivní je in, takže výlevy na sociálních sítích jsou většinou přesně takové, i když za popisovanými situacemi a pocity aktérů lze něco pozitivního najít jenom těžko.
Je důležité uznat špatný den nebo traumatizující událost, abyste mohli zpracovat problém, kterému čelíte.
Instagramový účet @thisthingtheycallrecovery připomíná, jak důležité je, abychom přijali tvrdou realitu takovou, jaká je, což poskytuje určitý komfort a úlevu. Citáty jako „Na konci tunelu je světlo. To opravdu nic nemění na skutečnosti, že to v něm smrdí, pokud mám být upřímný...“ ukazují, že toxická pozitivita je naprosto zbytečná. Dalším brilantním výrokem je třeba „Můžeš udělat cokoliv, na co jen pomyslíš. Vlastně ne, takhle to nefunguje“. Mezi toxickou a zdravou pozitivitou je rozdíl. Je důležité uznat špatný den nebo traumatizující událost, abyste mohli zpracovat problém, kterému čelíte.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Glamour