Aktivní životní styl je všeobecně spojován s řadou fyzických, emocionálních, sociálních i vzdělávacích benefitů. Nedávná studie vědců z university ve Wisconsinu však dokazuje, že děti, které se nadmíru zaměřují pouze na jeden sport, jsou mnohem náchylnější ke zraněním a zdravotním problémům. Jak tedy správně vést potomstvo k pohybu?
Rozsáhlá studie, která se zaměřila na dospívající atlety z 302 amerických středních škol, ukázala, že u dětí, které se úzce věnují pouze jednomu sportu, existuje až dvakrát větší riziko zdravotních komplikací než u těch, které provozují více aktivit najednou. Jaký druh pohybu tedy pro své ratolesti zvolit v oné slavné cestě za medailí, aby jim prospěl a nikoliv ublížil? A měli bychom snad budoucí generaci Federerů, Boltů a Beckhamů raději nechat ležet na gauči?
U dětí, které se úzce věnují pouze jednomu sportu, existuje až dvakrát větší riziko zravotních komplikací a zranění.
Zásadní chyba naší společnosti
Bývalý fotbalista a nynější trenér Verner Lička odpovídá v pořadu Mariana Jelínka Sonda do sporotvcovy duše na otázku, zda vychovávat z dětí vrcholové sportovce, takto: „To je zásadní chyba naší společnosti, trenérů a rodičů. V podstatě si honíme vlastní ambice a nástrojem jsou šestileté děti. S tím absolutně nesouhlasím.“ Také dodává, že by si dospělí měli uvědomit, že především vychovávají člověka. Důležité je, potomka pro věc nadchnout a také naslouchat tomu, co ho baví a pro co má vlohy. Pan Lička doporučuje dětem, které se sportem opravdu chtějí zabývat, věnovat se nějaké aktivitě přibližně tři až čtyři hodiny denně. K tomu by ale měly být od malička vedeny a vychovávány.
Sport je důležitou součástí zdravého životního stylu, to je beze sporu, ale pokud chceme toto zdraví opravdu zachovat, měli bychom dětem aktivitu dávkovat v pestré paletě pohybu podle tohoto příbalového letáku:
Od 2 do 5 let
Batolata a děti předškolního věku začínají ovládat mnoho základních pohybů, ale jsou ještě příliš mladí na to, aby se věnovaly organizovaným sportům. Pokud je k tomu budou rodiče nutit, děti obvykle nezískají dlouhodobou výhodu, pokud jde o budoucí výkony. V tomto věku by si měly především hrát. Věnovat se mohou běhu, různému házení s míčem nebo plavání.
Od 6 do 9 let
Jak děti stárnou, zlepšuje se jim zrak, pozornost a jsou také lépe schopny postupovat podle pokynů. Zapojit se tedy mohou do aktivit, jako je běh, gymnastika, tenis nebo bojové umění. Silový trénink je v pořádku od 7 do 8 let u jedinců, kteří jsou motivováni, ale musí být pečlivě kontrolovaní. Zaměřte se tedy vždy na správnou techniku a pohyb.
Vychovávejte své potomky k aktivnímu životnímu stylu, nadchněte je pro věc. Pokud to bude děti bavit a půjde jim to, úspěchy se zanedlouho dostaví samy.
Od 10 do 12 let
V tomto věku již mají školáci zcela vyvinutou schopnost porozumět strategiím sportu. A jsou tak připraveni na složitější dovednostní aktivity, jako je fotbal, basketbal, hokej nebo volejbal. Mějte však na paměti, že náhlý růst způsobený pubertou může dočasně ovlivnit koordinaci a rovnováhu vaší malé olympijské naděje.
Než přihlásíte svého potomka do sportovního kroužku, zvažte také jeho věk, zralost a fyzickou zdatnost. Děti vstupují do puberty v různých věkových kategoriích, a tak mohou existovat dramatické fyzické rozdíly mezi jedinci stejného pohlaví – zejména u chlapců. Ti se pak mohou v rámci kolektivního sportu při soutěžení se zralejšími spoluhráči snadno zranit.
Vést děti ke sportu je rozhodně zdravé, ale nic se nemá přehánět. Nechte své potomky rozhodnout, co je baví a čemu by se chtěli věnovat. Vychovávejte je však k pohybu a k aktivnímu životnímu stylu už od malička – jak říká Verner Lička.
Čtěte také:
Cpete do dětí hranolky? A víte, že obezita souvisí s psychickým strádáním?
Budou se učit děti plavat v rámci tělesné výchovy? Schválení návrhu je na spadnutí!
Chcete mít doma malého virtuose? Začněte s výchovou hned po narození
foto: Shutterstock, zdroj: Mayo clinic