Jestli daná žena dosáhne orgasmu? Lze to poznat i z její chůze, říká neurovědkyně

Ač tolik omílané téma, ženský orgasmus je ve světě sexuality stále poměrně neprozkoumanou krajinou. Ani odborníci si stále nejsou jisti, proč některé ženy dosahují vyvrcholení pravidelně, zatímco jiným se to nepodaří za celý život. Jednou z vědkyň, která se rozhodla tento fenomén trochu více objasnit, je Lucie Krejčová z Národního ústavu duševního zdraví. Lucie se kromě závislosti na pornografii, o které už jsme spolu mluvily letos v únoru, zabývá právě i ženskou sexualitou a vzrušivostí. Této oblasti se ostatně dotkla už její bakalářská práce, jejíž téma bylo opravdu nevšední – posuzovala schopnost dosahovat orgasmu na základě ženské chůze.

„Když jsem si rozmýšlela téma bakalářky, jen jsem věděla, že chci svou práci zaměřit na ženský orgasmus. Zaujalo mě totiž, že na toto téma dělají výzkumy většinou muži, kteří ale nemají ten osobní prožitek,“ vysvětlila mi Lucie jen tak mezi řádky, když jsme se sešly v kavárně Mezi řádky na Andělu.

A zatímco jsme neustále odmítaly číšníka, který k nám chodil až podezřele často, dozvěděla jsem se alespoň z mého pohledu spoustu novinek. Například, že schopnost dosažení orgasmu a styl chůze spolu opravdu souvisí, že existují tři teorie, proč až třetina žen vyvrcholení nikdy nedosáhne, i to, jak velký vliv má na kvalitu ženského sexu dědičnost či společenský tlak na výkon (nikoli ten sexuální). 

Jak vlastně váš výzkum, který posuzoval vliv chůze na orgasmus, probíhal?

Měla jsem štěstí, protože má školitelka se znala s profesorem, který původní výzkum na toto téma vedl. Souhlasil, že mě bude trénovat, jak „to“ vlastně poznat. Pamatuji se, že jsem to tehdy zkoumala i tady na Andělu, kde jsem pozorovala ženy, a na nich se vlastně učila. Samotná studie pak probíhala na dobrovolnicích, které jsme se spolupracovníkem hodnotili. Výsledky hodnocení jsme porovnávali s dotazníky, kde nám ženy uvedly, zda a jakého typu orgasmu dosahují.

Co jste tedy zjistila?

Výsledkem naší studie byl bohužel fakt, že to na první pohled není možné zcela poznat. Nicméně spojitost tam je a odborníci by to poznat měli. Vím o konkrétních fyzioterapeutech, kteří pouze z postoje ženy dokážou přesně určit, zda je daná žena schopna orgasmu dosáhnout, nebo ne.

Můžete tedy uvést nějaké znaky, podle kterých se to rozlišuje?

Všeobecně je to o houpavé chůzi. Laicky řečeno, jde o pohyb boků nahoru a dolů. To totiž znamená, že jsou svaly v oblasti pánve uvolněnější a dochází k většímu prokrvení tkání, díky čemuž je potom dosažení orgasmu jednodušší. Naopak ženy, které mají svaly v oblasti pánve ztuhlé a ochablé a vypadají, jako by měly v dolní části zad pravítko, mají často nějaký blok.

Vyplývá tedy z toho, že pokud žena změní styl chůze, teoreticky se jí také zlepší schopnost dosahovat orgasmu?

Pravděpodobně ano. Každopádně je to tak třeba u inkontinence. Na jedné konferenci přednášely fyzioterapeutky, které ženy s těmito problémy učí jak chodit a správně stát tak, aby svaly v pánevním dnu nebyly ochablé, a tím inkontinence nevznikala.

Neexistuje žádné obecné pravidlo v tom, jakým způsobem ženy svoji sexualitu prožívají. Mění se v čase, s partnerem, s dětmi, ve stáří.

Říkaly, že to může být práce třeba i na rok, ale když se ženy přeučí, opravdu dojde k posilnění svalstva, a tím k vymizení problému. Jak je to s ženským orgasmem, samozřejmě nezkoumaly. Ale dokážu si představit, že se těm ženám potom zlepšil i sexuální život.

Říkala jste, že vliv psychiky už je v této oblasti poměrně zmapovaný. Mohla byste jej nějak krátce shrnout?

Většina těch výzkumů se dotýká osobnosti ženy či jejích vztahů s otcem a v partnerství. Například se ukázalo, že špatný vztah ženy s jejím otcem či chybějící otec v průběhu dětství může mít vliv na její sexuální život. Taktéž spokojenost ženy v partnerském vztahu ovlivňuje frekvenci a kvalitu orgasmů, kterých s partnerem dosahuje.

Je znám i důvod, proč některé ženy orgasmu nikdy nedosáhnou?

Na tuto otázku se snaží zodpovědět velká řada výzkumů a stále nenachází uspokojující odpověď. Důvodem může být nejasná funkce samotného orgasmu a otázka, k čemu v přírodě slouží. U mužů je jeho funkce jasná – reprodukce. Bez orgasmu by neměli ejakulaci a bez ní by se nemohli reprodukovat. Žena ale otěhotní i bez orgasmu. Proč tedy něco tak zvláštního jako ženský orgasmus existuje?

Právě tato nejasnost by nám dokázala říct, proč ho některé ženy dosahují vždy, jiné jen s některým mužem, jiné jen během masturbace a jiné nikdy. Existují různé teorie, proč to tak je. Například ta, že orgasmus posiluje partnerský vztah až po teorii, že ženský orgasmus je indikátorem geneticky kvalitního muže, se kterým je pro ženu výhodné mít děti. Jiná teorie zase tvrdí, že ženský orgasmus je v podstatě biologický omyl, stejně jako mužské bradavky, které neslouží k tomu, aby muž krmil své děti.

Podle studií předstírá někdy orgasmus až 80 procent žen. Jaký je hlavní důvod? Nechceme muže zklamat?

Myslím, že těch motivací je víc. Jedna je opravdu ta, že chceme partnera potěšit. Ale je tak i nastavená doba. Tlak na ženy, že by orgasmu dosahovat měly. Další důvod může být ten, že už chtějí mít sex rychle za sebou. Ale i muži jsou tlačeni k tomu, aby jejich ženy orgasmu dosáhly, proto je partnerky chtějí často předstíráním uklidnit, že nic nedělají špatně.

Má na kvalitu ženské sexuality vliv dědičnost?

V jedné australské studii tento faktor zkoumali a myslím, že vypočítali, že vliv genů je asi třicet procent. Je to taková ta věčná otázka, co je vrozené a co naučené. Každopádně se říká, že klíčem k ženskému orgasmu je masturbace, díky níž se mohou ženy dobře poznat a pochopit, co se jim líbí. Je to dobré k objevení vlastní sexuality, protože když bude žena vědět, co jí dělá dobře, může to říct i partnerovi.

Proč jsou některé ženy schopny dosáhnout i vaginálního orgasmu při styku a jiné pouze klitoriálního?

I tato otázka je stále tak trochu záhadou. S rozvojem lékařské techniky ale již dnes víme, že za oba typy orgasmu je zodpovědný klitoris. Klitoris je totiž ve skutečnosti velký orgán, který obepíná celou pochvu zevnitř. Tudíž i při pohlavním styku je vlastně drážděn klitoris. Proto už se od tohoto rozdělení pomalu upouští. Proč však některé ženy dosahují orgasmu jen při vnějším dráždění a jiné i při vnitřním, se stále moc neví.

Jeden z našich výzkumů se na tuto otázku také zaměřil. Pomocí magnetické rezonance chceme u žen změřit vnitřní struktury pochvy a podívat se, jakou roli zde hraje anatomie. Už nyní se však ví, že pokud je například vzdálenost klitorisu a močové trubice kratší než dva a půl centimetru, pak tyto ženy snáze dosahují právě vaginálního orgasmu. Ale velkou roli hrají i jiné faktory a samozřejmě psychika.

Zlepšuje se všeobecně kvalita prožívání sexu u žen s věkem, nebo je to mýtus?

Kvalita určitě roste s mírou přijetí vlastního těla. V jedné naší studii, jež zkoumala ženskou sexualitu, mi ženy říkaly, že asi do třiceti let se více porovnávaly s ostatními. Taky víc řešily, jestli to dělají „správně“ nebo ne. Tyhle myšlenky vás samozřejmě při sexu brzdí, není možné se do něj tolik ponořit a poddat se mu. I ostatní výzkumy potvrzují, že sexuální vrchol začíná u žen až po třicátém roce života, v podstatně někdy i ve čtyřiceti. Což je bohužel trochu jindy než u mužů, kteří mají vrchol mezi dvacítkou a třicítkou, a pak už výkonnost klesá.

Některé ženy také tvrdí, že kvalita sexu se jim hodně zlepšila po porodu...

To zřejmě souvisí s tělesnou i psychickou rovinou. Odpadá strach z otěhotnění, protože ženy už to většinou mají vyřešené a jsou se stabilním partnerem. Sex už také není pouze o rychlém uspokojení, ale jde v něm i o intimitu a sdílení.

A i když není frekvence tak častá jako dříve, je to pro ně po této stránce dostačující. Svou roli samozřejmě hraje i fyziologie. Můj kolega říká, že po porodu si všechno „sedne“, tkáně jsou prokrvenější, víc na sebe naléhají a pak může být pro ženu opravdu snazší orgasmu dosáhnout.

Existuje ještě nějaký další mýtus, který se ženské sexuality týká?

Určitě ano. Neexistuje žádné obecné pravidlo v tom, jakým způsobem ženy svoji sexualitu prožívají. Mění se v čase, s partnerem, s dětmi, ve stáří. Každá žena je jiná, každou ženu vzrušuje něco jiného. Taktéž je tu i další mýtus, že by všechny ženy měly dosahovat orgasmu. Podle studií až třetina žen orgasmu nikdy nedosáhne. V tomhle je příroda trošku nemilosrdná. Každopádně to neznamená, že pokud orgasmus není přítomen nyní, nebude ani v budoucnu. Jak už jsem říkala, mění se to i s věkem.

A co onen pověstný bod G? Existuje?

To je také bohužel mýtus. Jistě by bylo skvělé, kdyby každá žena měla jedno stejně dané místo, při jehož stimulaci by dosáhla orgasmu během chvilky. Zatím ale žádná relevantní studie jeho výskyt nepotvrdila. Nicméně existuje nějaké procento žen, které dosahují vysokého vzrušení v oblasti takzvaného bodu G. Jak jsem již říkala, je to dáno tím, že takto nepřímo stimulují klitoris skrze pochvu. Jiné procento žen ale dosahuje vysokého vzrušení drážděním poševního vchodu, jiné zase zadní části pochvy. Tudíž jeden univerzální bod G opravdu neexistuje.

Ovlivňuje ženskou sexualitu nějak dnešní společnost a její vysoké nároky?

Určitě. Obecně mám pocit, že existuje velký tlak na ženy, aby dokonale zvládaly všechny své role. Musí být skvělými partnerkami, matkami i milenkami. Ale pro ně může být někdy těžké mezi těmi rolemi tak rychle přepínat.

Proto by ani muži na ženy a ani ženy samy na sebe neměly tento tlak vyvíjet. Muži by také měli pochopit, jak je pro ženy důležitý pocit intimity. Nepřeskakovat důležité fáze a dávat jim najevo, že je mají rádi, což pak ženy právě víc k sexu „nakopne“. Někteří muži totiž někam sáhnou a hned chtějí sex a ženy na to často nemají vůbec chuť. Každopádně všeobecné poučky je dost těžké říkat.

Napadá mě ještě, zda jste zkoumali, jak moc je pro ženy sex ve vztahu důležitý...

My konkrétně ne, ale v jiných studiích se ukazuje, že pro muže i ženy je ve vztahu sex důležitý, a to stejnou mírou. U některých žen navíc opravdu hodně souvisí s partnerskou spokojeností. Asi před pěti lety jsme dělali výzkum, kde jsme se párů ptali, jak jsou ve vztahu spokojení, jak často dosahují orgasmu a jak dobře vědí o tom, zda orgasmu dosahuje jejich partner.

Zajímalo nás, jak dobře to zejména muži u žen odhadují. Nakonec se ukázalo, že právě ti partneři, kteří to vědí nebo správně odhadují, jsou také ti spokojenější. To jsou právě i ty páry, které spolu dokážou dobře komunikovat a otevřeně říct, co se jim líbí. Komunikace jde prostě s kvalitním sexem i spokojeností ruku v ruce.

Reklama

foto: Archiv Lucie Krejčové, zdroj: Národní ústav duševního zdraví