Tisíce let staré viry, které číhají zamrzlé na to, aby se jednoho dne probudily ze spánku a vyhladily lidstvo? Ano, tato teorie se zdá přitažená za vlasy, ale podle vědců se lidstvo opravdu může ocitnout v zoufalé situaci. A to díky globálnímu oteplování. Staré permafrostové vrstvy totiž roztají každoročně o 50 centimetrů.
Když led roztaje, uvolní staré bakterie a viry z permafrostu, které se po dlouhém spánku navrátí na náš povrch. Výzkumy hovoří o tom, že napáchají velké škody. Mohou napadat různé formy života a způsobit absolutní kolaps.
Otevření Pandořiny skříňky
Cizí bakterie mohou žít v nepřátelském prostředí po velmi dlouhou dobu. Příkladem toho může být i Mollivirus sibericum – virus objevený před lety v sibiřském permafrostu. Stejný vědecký tým, který ho nalezl, měl poté „štěstí“ i na Pithovirus sibericum, u kterého bylo potvrzeno stáří 30 000 let. Badatelé sice chtěli neznámou formu života probudit pro účely výzkumu, střetli se však s odporem, protože není jisté, jak moc vysoké riziko by vzniklo a jak by člověk reagoval na vystavení se takovému viru. Podle některých by byl tento počin stejně hazardní jako otevřít Pandořinu skříňku.
To, že dochází k tání ledovců, není žádná novinka. Jenže je lidstvo připraveno na riziko, které z toho plyne?
Propuknou smrtící epidemie?
Výzkumu se zúčastnil také Jean Michel Claverie – evoluční biolog ze strukturální a genomové informační laboratoře Středomořského mikrobiologického institutu v Marseille ve Francii. Ten k tomu řekl, že některé neznámé viry mohou například vyhledat zranitelného hostitele a v jeho těle pak oživit potencionálně patogenní procesy. „Pokud nebudeme opatrní a industrializujeme tyto oblasti bez zavedení ochranných opatření, riskujeme, že jednoho dne probudíme viry jako neštovice, o kterých jsme si mysleli, že jsou mrtvé.“
Katastrofa na sibiřské tundře
V roce 2016 postihlo sibiřskou tundru masivní tání ledu, kvůli němuž se uvolnila virová vlna, která zasáhla soby, a na 2000 z nich bylo nakaženo. V těle nemocných zvířat se našel antrax a infekční onemocnění. Tyto látky se díky nim dostaly do zásobování potravin, půdy a vody. Celá tato situace vyústila smrtí dvanáctiletého chlapce a dalších 20 lidí bylo odvezeno do nemocnice.
Viry jsou zkrátka velmi odolné – například přežili i v tělesných pozůstatcích neandrtálců.
Pocity bezpečí nejsou na místě
Tyto viry jsou zkrátka velmi odolné – například přežili i v tělesných pozůstatcích neandrtálců. Vize, že se je podaří zcela zneškodnit, je přitom v nedohlednu. Z tohoto důvodu by měla být provedena různá opatření, jako například vybudování zásob vakcín.
Jak lidstvo pozná, jakou vakcínu aplikovat, když neví, s jakým virem se zrovna potýká? A co když dnešní vakcíny budou neúčinné? Jak dokážeme v rychlosti vytvořit novou? Tohle jsou otázky, které bychom si měli pokládat. V současnosti se těžko odhaduje závažnost situace, ale měli bychom být připraveni. Protože naše bezbrannost nás vystavuje obrovskému nebezpečí.
Čtěte také:
Imigranti jsou problémem číslo jedna. Víte ale, že v Americe migrují už i stromy?
Na obzoru je vakcína proti akné. Dokáže zbavit pupínků navždy?
Většina lidí se léčí, odvážní se uzdravují
foto: Shutterstock, zdroj: Message to Eagle
