Intuice je naší pravou i levou rukou. Jestliže nevěnujeme pozornost naší intuici a informacím, které přicházejí z našeho nitra, přiděláváme si spoustu starostí, komplikací, bolestí. Často i přicházíme o peníze či můžeme mít pocit, že nám život hází klacky pod nohy.
Na anatomické úrovni je intuice spojená zejména s naší hypofýzou. Její správná funkce má vliv nejen na zdraví našeho fyzického těla, ale též právě na intenzitu fungování intuice. Jde o náš vnitřní hlas, kterým k nám promlouvá naše duše, skrze kterou jsme propojeni s vesmírem, Bohem, universem – jak chcete. Jde o přímou „telefonní“ linku z vesmíru až do našeho těla, do naší hlavy. Avšak my si velmi často toto spojení vůbec neuvědomujeme nebo jej i vědomě dokážeme blokovat. Proč? Sama mám intuici poměrně silnou, díky praktikování jógy vědomí se její síla stále prohlubuje, ale ne vždy jsem byla ochotná přijmout její zprávy a řídit se podle nich. To, co mi nejvíce bránilo spojit se se svým vnitřním hlasem, byl strach. Strach, který vám nechce dovolit vymanit se ze zaběhnutých kolejí, z očekávání okolí, z vyjití ze svých vlastních vzorců.
Intuice je poslání duše
Intuice nás vede přímou cestou k poslání duše, zároveň nás dokáže ochránit před nebezpečími. Umožní nám projít životními zkouškami a výzvami s grácií. My se však bojíme dát prostor tomuto vnitřnímu hlasu a nechat se jím vést. Ano, vnímat svoji intuici a dovolit si dle ní konat jsou dvě věci, které chtějí velikou odvahu. Věřím, že když se každý z vás na chvilku zastaví a promítne si některé zážitky, velmi jasně najdete společnou nit, kdy jste si dovolili jednat a konat v souladu se svým vnitřním hlasem a kdy jste naopak jeho hlas nevyslyšeli. Výsledky obou situací znáte a můžete mít jednoznačný důkaz sami pro sebe.
Intuice nás vede přímou cestou k poslání duše...
Současný rychlý svět, zaměřený na výkon za každou cenu, zatím neumožňuje dávat velký prostor konání v souladu s naším vnitřním hlasem. Různé rozhodovací procesy ve firmách jsou ve valné většině založené čistě na logických postupech, číslech a analýzách. Je to veliká škoda. Právě díky absenci takové veliké síly, kterou nám intuice zprostředkovává, se dostáváme do situací, kdy musíme reagovat, kdy nevyjdou naše logicky sestavené plány a my se musíme situaci postavit a začít ji řešit.
Reakce je vždy zpožděná. Léčit se, když již mám rýmu, trvá mnohem déle, než kdybych vnímal své tělo a jeho signály, dávající mi jasně najevo, že mám zvolnit či se více obléci nebo jednoduše nic nedělat. My však máme něco naplánováno a máme naučeno, že to musí být. Tak ano. Splnili jsme logicky či zvykem naučený úkol a nyní smrkáme, kýcháme a možná i ležíme s teplotou. Kdybychom naslouchali, mohli jsme jen dvakrát kýchnout a být z toho venku.
Rozdíl mezi akcí a reakcí
Reakce je zpožděná, spotřebovává naši energii, stojí i spoustu peněz. Naopak být a udržovat se v procesu akce, vyžaduje sladění sama se sebou, vesmírným plynutím a přijetím pokory. Pak máme zaručeno, že se věci budou vyvíjet tak, jak je nejlépe pro nás i naše okolí. Je to i velmi osvobozující proces stále se někam nehonit a netlačit na výkon a výsledky. Ony se dostavují a mnohdy i ještě lepší, než jsme si na počátku našeho záměru vůbec mohli představit, ale nám navíc zbývá energie a máme ještě čas se z výsledků práce a našich životů radovat.
Posílit intuici chce čas a trénink. Je to jako s jakoukoli jinou dovedností. Není na tom nic magického, jde jen o to trénovat naši mysl, aby umožnila otevřít prostor dalšímu komunikačnímu kanálu. Způsoby, jakými k nám promlouvá, jsou velmi rozmanité a individuální. Někdo může slyšet hlasy, jiný má obrazy, velmi často se jedná jen o pocit. Může se stát, že zaslechnete v tramvaji jedno slovo a právě ono je odpovědí na vaši již dlouho položenou otázku.
Naší intuicí jsou často naše pocity
Nepleťme si intuici s jasnovidectvím
Intuice je opravdu naše vnitřní vedení, mluva neutrální – meditativní mysli. Aby mohla být slyšet, pak je důležité, abychom měli vyrovnanou i negativní a pozitivní mysl. Základním předpokladem je, že se udržujeme v harmonii, beze stresu, nebo jej alespoň velmi vědomě uvolňujeme. Již z názvu „neutrální mysl“ je cítit, že je potřeba být v neutralitě, a tam se velmi dobře dostaneme pomocí meditace.
Hlas intuice je velmi tichý a jemný. Jestliže je naše mysl neustále zaměstnaná a víří se v ní miliony myšlenek, pak se onen jemný hlas může ztratit. Nejsme schopni mu dát pozornost, kterou si zaslouží, jednoduše ho přeslechneme. Vzpomeňte si, že jste jistě naprosto úžasný nápad dostali například na procházce v lese nebo ve vaně. Prostě, když jste relaxovali a byli úplně uvolnění, nic nečekali, a najednou to přišlo. I spousta velkých objevů vznikla, když jejich objevitelé byli jen tak… a možná i vše již vzdali. A pak to najednou přišlo. Vědomí se propojilo a přišlo vnuknutí, pocit, nápad.
Začněte hned, je to jednoduché
V józe vědomí máme velikou spoustu sestav i mediací, které naprosto cíleně posilují činnost hypofýzy, a tím posilují naši intuici. Jejich častou součástí je hvízdání. Proto než se někdy příště pustíme do konkrétního cvičení, měla bych pro vás jen jednoduché tipy.
I obyčejný odpočinek pročistí cesty k tomu, jak začít poslouchat svůj vnitřní hlas
- Začněte denně relaxovat
- Denně meditujte na svůj dech – postupně ho zklidňujte a prohlubujte. Jen ho pozorujte. To můžete provádět, když čekáte na tramvaj, nebo před usnutím.
- Hvízdejte si
- Než se rozhodnete, dejte si chvilku čas a pozorujte své pocity
- Dovolte si následovat své vnitřní vedení
- Pozorujte
Každá změna vyžaduje určitý čas na své zažití. Nespěchejte na sebe, začněte si s pomocí svého vnitřního hlasu vybírat například jídlo, nechte se vést při procházce venku nebo při plánovaní volného času. Začněte na neutrálních věcech, abyste získali jistotu a důvěru sami v sebe. Postupně pak budete naprosto přirozeně vedení svého vnitřního hlasu zahrnovat i do dalších odvětví svého života. Důvěřujte svému vnitřnímu hlasu a zkuste si ho jen neplést s často silnějšími projevy ega a zažitými vzorci.
