Hudba nás provází po celý život a může pozitivně i negativně ovlivňovat naše fyzické i duševní zdraví. Zatímco určité styly a frekvence zklidňují a podporují kreativitu a empatii, jiné mohou škodit – například snižují funkce mozku.
Hudba je jazyk zvuků, který nás provází celý život. Má obrovský vliv na lidskou psychiku a organismus jako celek. Už staří Řekové tvrdili, že hudební výchova je nejmocnější zbraň, protože rytmus a harmonie pronikají do nejniternějších hlubin lidské duše. Zatímco rock tedy mozek poškozuje, etnická hudba nám pomáhá relaxovat a klasika dokonce léčí…
Populární hudba „oblbuje“
Psychologové uskutečnili následující experiment. Vybraným účastníkům zaznamenávali mozkovou aktivitu před a poté, co poslouchali současný pop. Kromě toho byly použity testy na zapamatování asi dvaceti slov. Během poslechu kolekce písní byl zaznamenán výrazný pokles počtu aktivních bodů v pravé hemisféře mozku a malý pokles aktivních bodů v levé hemisféře. Test na paměť připadal účastníkům experimentu po poslechu populární hudby mnohem těžší než před ním. Do normálního stavu se vrátili až hodinu po poslechu.
Výzkumníci tvrdí, že důležitý je nejen rytmus, styl a tón, ale také samotný typ hudebního nástroje.
Rock ničí mozek?
Bohužel ani pro rockery nemáme dobré zprávy. Negativní vliv tohoto stylu byl prokázán už v mnoha experimentech. Například americký vědec Dr. David Elkin dokázal, že pronikavý hlasitý zvuk ničí bílkoviny. Syrové vejce položené před reproduktor na jednom koncertě rockové hudby bylo po třech hodinách „uvařené“ na měkko.
Negativní a pozitivní vliv hudby byl zaznamenán i u rostlin. Při jednom z experimentů byla stejná semínka vysazena ve shodných podmínkách. První skupina byla tři hodiny vystavena těžké rockové hudbě, druhá tříhodinovému „popu“ a té třetí vyhrával po stejný čas Bach. Po uplynutí určité doby, když semena vyklíčila a vyrostla, se ukázalo, že nejmenší rostliny jsou v první skupině, větší ve druhé a největší a nejzdravější ve třetí. Podobné výsledky byly potvrzeny i u dalších experimentů s rostlinami.
S Evou a Vaškem ke zdraví
Vědci jsou přesvědčeni, že některé hudební styly mohou mít naopak blahodárné účinky. Etnická hudba nám pomáhá relaxovat, národní lidové písně zase vrací člověka k jeho historickým kořenům, otevírají energetická centra a normalizují energetické toky. Jelikož rezonují s genetikou daného jedince, přispívají k celkovému zdraví. Výzkumníci dále tvrdí, že důležitý je nejen rytmus, styl a tón, ale také samotný typ hudebního nástroje.
Také klasická hudba má mnoho prokázaných benefitů. Podle některých studií posiluje aktivitu genů nutných pro správné fungování mozku. K léčení je tento hudební styl využíván již od roku 1800, a to v různých lékařských odvětvích. Bylo prokázáno, že poslech těchto melodií snižuje bolest. Klasická hudba také působí na naši náladu. Zatímco taneční skladby mohou vyvolávat pocity stresu a úzkosti, ty klasické mají opačný vliv – uklidňují a zlepšují náladu. Doporučují se také jedincům, kteří špatně spí.
Současná hudba: podpora ega a materialismu?
V současnosti je většina hudby západního světa laděna na A 440 Hz, jelikož tuto frekvenci schválila i přes silný odpor hudebníků v roce 1955 Mezinárodní organizace pro standardizaci po předchozím doporučení z roku 1939 mluvčím nacistické strany J. Goebbelsem. Někteří výzkumníci se domnívají, že dřívější frekvence 432 Hz je pro člověka příznivější než současné ladění, které je v podstatě disharmonické. Jiné studie tvrdí, že není škodlivé, každopádně stimuluje levou hemisféru, v níž je uloženo naše EGO, logika a materialistické uvažování. Zatímco 432 Hz je údajně blíže přirozenému zvuku (např. zpěvu ptáků), je příjemnější na poslech a stimuluje pravou hemisféru, v níž je uložen cit, empatie a intuice.
foto: Shutterstock
