Novorozenci mají v mozku zvláštní oblast, která je předem naprogramovaná pro rozpoznání slov a písmen. Vypadá to tedy, že první třída a koktání "máma mele maso" nejsou oním milníkem, kdy by si člověk začal v mozku vytvářet oblast určenou pro čtení. Princip čtení je totiž podobný jako rozpoznávání objektů či tváří a vyvíjí se už od narození.
Fakt, že máme zakódováno rozpoznávání slov a písmen v hlavě už po narození, potvrdila studie americké univerzity v Ohiu. Vědci na to přišli při porovnání části mozku zaměřené na vizuální vnímání u novorozenců a dospělých. Tato oblast obsahuje menší čtecí podoblast zaměřenou jenom na rozpoznání psaných slov, která je klíčová pro propojení vizuálního vjemu, čtení a řeči.
Neznamená to, že po narození můžeme souvisle číst, ale oblast je předem zapojena, aby byla na slova a písmena vnímavější.
„Čtecí oblast našeho mozku je živná půda pro zrakové vnímání slov, a to ještě před jakýmkoli projevem řeči. To je naprosto přelomové zjištění,“ říká Zeynep Sayginová, spoluautorka studie a neuroložka na fakultě psychologie Univerzity v Ohiu.
Vojnu a mír novorozeně nedá
Dosud se předpokládalo, že se čtecí oblast mozku, která rozeznává psaná slova, neliší od jiných částí vizuální oblasti, jež se specializují například na rozpoznávání tváří, prostředí nebo jiných objektů. To by znamenalo, že se neurologická citlivost na slova a písmena začne jednoduše vyvíjet až u dětí, které se učí číst.
Podle autorů studie tomu tak není. Se čtecí oblastí v mozku se zkrátka už narodíme. Neznamená to, že po narození můžeme souvisle číst, ale oblast je předem zapojena, aby byla na slova a písmena vnímavější. Novorozenci mají každopádně tuto oblast velmi úzce spojenou s oblastí porozumění řeči mnohem více než s jinými oblastmi v mozku.
Kus mozku, co se nemění
Na počátku této studie si tým Sayginové položil otázku: Jak se v mozkové kůře rozlišují zrakové vjemy, jako jsou obličeje nebo slova, a jak se v ní vyvíjejí dané oblasti? Vědci předpokládali, že existuje vrozené spojení čtecí oblasti v mozkové kůře s oblastí řečovou. Pomocí nukleární magnetické rezonance mozku ani ne týden starých novorozenců a dospělých se začala rýsovat jiná odpověď. Na skenech magnetické rezonance čtecí oblasti, jež rozpoznává slova, totiž nebyl u novorozenců a dospělých zjištěn významnější rozdíl. Čtecí oblast, která je založená na zkušenostech, byla tedy u obou skupin propojená s oblastí porozumění řeči.
Zjištění by mohlo pomoci při zefektivnění výuky dětí, kterým čtení nejde tak dobře.
To znamená, že lidé mají už od narození vyvinutý mechanismus, který umožňuje rozpoznávání slov, písmen a potažmo čtení. Mechanismus je zčásti podobný tomu, jak rozeznáváme tváře pomocí úhlů, rysů a vlastností. Stejný princip se totiž uplatní i při čtení. Každé písmeno a slovo má svůj charakteristický tvar a význam, který určuje něco specifického, což se ukládá do čtecí oblasti rozeznávající psaná slova. Funkčnost oblasti se pak nadále prohlubuje tím, jak se člověk učí číst.
„To, co jsme objevili, také znamená, že s dozráváním dětí se nejspíše čtecí oblast dále zdokonaluje,“ říká Sayginová. „V naší studii se přibližujeme o kousek dál poznání, jak a proč náš mozek vyvíjí funkční moduly, které jsou citlivé na tvary, tváře nebo slova. Prokázali jsme, že už po narození existují mozková spojení rozvíjející oblast závislou na vnějších zkušenostech,“ uvádí další autorka studie Jin Liuová z fakulty psychologie Univerzity v Ohiu.
Pomoc dyslektikům
Tato studie je zajímavá nejenom v tom, že se ukazuje, že lidé mají schopnost čtení zakořeněnou geneticky v mozku stejně jako třeba rozpoznání obličejů, ale může být užitečná i při získávání informací o tom, jak se liší tato konkrétní oblast mozku u jedinců, kteří mají například dyslexii nebo jiné vývojové poruchy. Pokud je čtecí oblast přítomna u novorozenců, vědci mohou sledovat, jak se schopnost číst vyvíjí a jak se tato oblast u různých jedinců odlišuje. To by mohlo pomoci při zefektivnění výuky dětí, kterým čtení nejde tak dobře.
Vědci momentálně analyzují čtecí oblasti v mozku dětí ve věku 3 až 4 roky. Skeny magnetické rezonance by mohly prozradit více o tom, co se děje v mozku dříve, než se děti naučí číst, a na jaké vizuální podněty oblast reaguje. „Pokud zjistíme, co dělá tato oblast v tak raném věku, tak se dovíme i něco o tom, jak se může lidský mozek vyvíjet při rozpoznávání písmen a slov a co se může pokazit,“ říká Sayginová.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily