fbpx

Respekt je sexy, říká aktivistka, publicistka, zakladatelka a hlavní tvář spolku Konsent a jedna z padesáti nejvýznamnějších světových feministek

Zveřejněno: 7. 1. 2021

Na rozhovor s Johannou Nejedlovou jsem se těšil velmi. Pokud totiž někdo ještě žije v domnění, že feministky jsou upjaté puritánky, které se nedokážou smát a mít radost ze života, pak by ho několik panáků vodky s Johannou v půlnočním baru (což si samozřejmě matně pamatuji z doby, kdy PES ještě neštěkal) spolehlivě z tohoto omylu vyvedlo. Věčně vysmátá Johanna Nejedlová je totiž klasický příklad holky, která se s "tím" fakt nemaže. Také proto je zřejmě se svými aktivitami tak úspěšná v Evropě i ve světě.

Když ji magazín Bitch Media zařadil mezi 50 nejvýznamnějších feministek světa, okomentovala to na sociálních sítích: "Od teď mne prosím titulujte bitch!" A rozhovor samozřejmě nemohl začít jinak než dotazem, jak mám Johannu tedy oslovovat.

Ocenění časopisu Bitch je dobré proto, že jej udělují lidé, kteří se orientují v problematice, kterou řešíme.

"Když jsem tu cenu dostala, dělala jsem si z toho samozřejmě legraci. Ta cena je ale celkově za práci v oblasti feminismu a feministických hodnot," říká s úsměvem Johanna. A není to jediná cena, kterou získala: Women of Europe Awards. Forbes 30 pod 30 (česká mutace), Gratias Tibi...

"Velmi těžko se rozhoduje, která z těch cen je hodnotnější. Ocenění časopisu Bitch je dobré proto, že jej udělují lidé, kteří se orientují v problematice, kterou řešíme. Forbes řeší více to, co se řeší v Česku, a obě ceny jsou samozřejmě skvělý. Forbes mi připadá zajímavej proto, že se v něm taková témata běžně neřeší," dodává Johana. 

Feministický předsudek

Slovo feministka má přitom v Česku stále velice nestabilní postavení. Část lidí to bere jako poslání, část lidí k tomu přistupuje pragmaticky, ale pro velkou spoustu lidí jsou feministky škaredý holky, který nikdo nechce, a tak se musí bavit samy mezi sebou. "Zajímalo by mě, kde se tady ta myšlenka vzala," zamýšlí se Johanna.

To o feministkách není pravda, stejně jako není pravda, že všichni Češi jsou rasisti nebo šovinisti.

"Podle mě je to narativ, který vznikl kvůli tomu, aby se některá témata prostě shodila ze stolu. Já si taky občas v afektu řeknu ,No tak ty už jsi asi vážně dlouho neměl sex‘ a pak mi dojde, že je to vlastně absolutní nesmysl, který nálepkuje diskuzi a zabraňuje mi pochopit, co se ten člověk snaží říct," dodává Johanna.

"A možná to bylo taky tím, že tady bylo feministek málo a měly agresivní způsob vyjadřování. Ale někdy je obtížné nebýt agresivní, když jste frustrovaní a nevíte, co si s daným problémem počít. Ovšem pokud chceme vést rozumnou debatu, nemůžeme takhle generalizovat. Takže to o feministkách není pravda, stejně jako není pravda, že všichni Češi jsou rasisti nebo šovinisti." 

Panuje v Česku opravdu "Everyday patriarchy bullshit"Mohou být muži feministé? A mohou se šovinisti maskovat za feministy jen proto, aby se dostali k sexu? Co si Johanna myslí o českých gendermanech? Jak ubližuje patriarchát mužům? Je pornografie zneužívání žen, nebo prostředek k jejich seberealizaci? Proč pro rovnováhu ve společnosti nestačí klasické buddhistické pořekadlo "Don't be a cunt"? Je k sexu potřeba erekce? To všechno se dozvíte v novém Flowcastu. Nebo také třeba to, jak mohou ženy natáčet revenge porn. 

Johanna Nejedlová

Je jednou ze zakladatelek spolku Konsent, který se věnuje prevenci sexuálního násilí. Je členkou výkonného výboru České ženské lobby a Observatory on Violence against Women při Evropské ženské lobby. Dlouhodobě se věnuje prosazování ženských práv. Přispívá texty do online deníku A2larm. Většinu času se pohybuje na Letné. Ve volném čase jezdí na longboardu, něco hledá nebo pije alkohol. (zdroj: Rozhlas.cz)

"Ještě jsem neslyšela, aby holka zveřejnila video ze sexu se svým bývalým partnerem za účelem jeho zostouzení, tedy pokud se nejedná o známou osobnost nebo politika s milenkou," usmívá se Johanna, podle které se to ale opačně děje zcela běžně. Muže totiž podle Johanny zveřejnění jeho vlastního porna nijak nezostudí, zato holka má z ostudy kabát. Ovšem cesta přesto existuje! A pokud si chcete poslechnout jaká, dejte si tuhle ochutnávku, nebo si pusťte rovnou plnou verzi nového Flowcastu s Johannou Nejedlovou.   

Související…

Flowcast s Mikulášem Minářem: Naše země vzkvétá, ale ne všude a ne pro každého
Zdeněk Strnad

foto: Autor, zdroj: Konsent

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...