Dosud jsme předpokládali, že pohlaví je ustanovený biologický pojem. Nová studie ale napovídá, že by to mohl být spíše jenom vjem, který se přizpůsobuje našim pocitům. Účastníci studie, kteří byli vystaveni iluzi, že mají tělo opačného pohlaví, po tomto pokusu trpěli méně stereotypy, které se týkají ženské i mužské stránky osobnosti.
Vědci ve švédsko-americké studii zkoumali pohled na to, jak vnímání těla ovlivňuje smysl pro genderovou identitu neboli subjektivní vnímání vlastního pohlaví. Dlouho převládal názor, že způsob, jakým člověk vnímá svoje tělo, je spojen s vrozenou mužskou či ženskou totožností. Vědci chtěli tuto teorii potvrdit a ještě lépe objasnit, jak jsou pojmy „gender“ a vlastní tělo přesně propojeny.
Během synchronizovaných podmínek dotyku a vjemu účastníci a účastnice po testu uváděli, že se cítí více jako osoby opačného pohlaví.
„Genderová identita je soubor myšlenek a pocitů o vlastním pohlaví, který může a nemusí odpovídat pohlaví přiřazenému při narození,“ vysvětluje spoluautor studie Pawel Tacikovsky z neurovědecké laboratoře na Karolinska Institutet ve Švédsku. Aby si tuto myšlenku mohl ověřit, vytvořil Tacikowski s kolegy kolekci tří experimentů. Ve studii využívali virtuální reality, která umožnila zakusit zkušenost, jaké to je v kůži opačného pohlaví.
Virtuální gender
Při prvním z experimentů měli účastníci na hlavě brýle s virtuální realitou, kde se přehrávalo video s ženským nebo mužským tělem. Lidé se dívali na cizí tělo, kterého se někdo dotýkal, přičemž někdo sahal i na jejich těla na tom samém místě jako na videu. Jedna skupina cítila dotyk na stejném místě, kde bylo hlazeno tělo v naprosto stejný okamžik, jako ukazovalo video. Byla to vlastně souhra dotyku na jejich vlastním těle a na těle opačného pohlaví, které viděli ve virtuální realitě před sebou. Druhá skupina neměla tyto vjemy sehrané, takže například, když se někdo dotkl těla na videu, jejich těla se vědci dotkli s mírným zpožděním.
Během synchronizovaných podmínek dotyku a vjemu účastníci a účastnice po testu uváděli, že se cítí více jako osoby opačného pohlaví. To bylo v rozporu s výpovědí, kterou dali na počátku testu. Konkrétně ženy uváděly, že se po testu cítí méně žensky než na počátku, a muži uváděli, že se cítí méně mužně než před startem studie.
Genderové předsudky odpadly
Další část studie rozšířila tato zjištění tím, že ukázala, jak tato iluze může změnit trvalý postoj k genderové identitě člověka. Vědci použili speciální test, ve kterém zjistili, že lidé, kteří zakusili iluzorní vlastnictví těla opačného pohlaví, pak cítili mezi pohlavími větší rovnováhu a provázanost ženského a mužského konceptu. Účastníci také měli tendenci k menším předsudkům k opačnému pohlaví, pokud ve virtuální realitě zažili vjem opačného pohlaví.
Vnímání pohlaví je odvozeno individuálně z celého spektra různých asociací s oběma pohlavími.
Experiment ukázal, že iluze opačného pohlaví může ovlivnit zakořeněné přesvědčení lidí o jejich vlastní osobnosti spojené s pohlavní identitou. Iluze toho, že lidé měli „jiné tělo“, tedy ovlivnila také zažité přesvědčení o pohlaví v obecné i osobní rovině.
Naše vnímání genderu se v čase mění
Podle vědců bychom tedy měli přehodnotit vnímání pohlaví jako fluidní, tedy takové, že lze podle daných podmínek měnit, či dokonce propojovat. „Zjistili jsme, že i krátká transformace našeho vlastního pohlaví způsobila dynamické změny v tom, jak lidé vnímali subjektivní, obecné a osobnostní aspekty smyslu pro vlastní pohlaví. Jedinci se po virtuální zkušenosti dokázali lépe vžít do opačného pohlaví a jejich hodnocení bylo vyváženější v mužských a ženských kategoriích,“ říkají autoři studie.
Z tohoto experimentu tak vyplývá, že současné genderové teorie nejsou přesné, pokud jsou postavené jenom na striktním rozdělení na dvě, tedy jako žena versus muž. Vědci místo toho zastávají názor, že vnímání pohlaví je odvozeno individuálně z celého spektra různých asociací s oběma gendery. Kritériem pro vyjádření postoje k pohlaví je genetika, hormony, vzorce chování a přístup k genderu ve společnosti. Pochopitelně se také víra v to, že jsme muž, nebo žena, opírá o to, že dosud převládá názor pouze o dvou pohlavích.
Tacikowski pro magazín PsyPost říká, že další studie by se měly zabývat tím, jak transsexuálové aktualizují svůj smysl pro pohlaví během pouhé iluze změny těla a pohlaví. Bylo by dobré zjistit, zda by tato iluze mohla zmírnit úzkost, kterou tito lidé cítí vlivem nesouladu mezi tělem a jejich subjektivním vnímáním pohlaví.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Big Think